Předsednictvo ČSSD v pátek těsnou většinou dvou hlasů rozhodlo, že přijme nabídku politického hnutí ANO a zahájí druhé kolo jednání o případném vstupu strany do druhé vlády Andreje Babiše. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že sociální demokracii by mělo v novém kabinetu připadnout pět ministerských křesel, což označil za důstojnou nabídku. Na oplátku by strana v rozporu s usnesením sjezdu tolerovala trestně stíhaného Babiše coby premiéra.

Hamáček uvedl, že politické hnutí ANO nabídlo ČSSD rezorty vnitra, práce a sociálních věcí, zemědělství, kultury a variantně buď ministerstvo obrany, nebo zahraničních věcí. Podle místopředsedy Martina Netolického by pak součástí koaliční smlouvy mělo být ustanovení, podle kterého ji lze vypovědět tehdy, bude-li některý z členů vlády nepravomocně odsouzený.

Vstup ČSSD do vlády i za nových podmínek nicméně odmítá předseda Senátu Milan Štěch i předseda stranického senátorského klubu Petr Vícha. „Čtyři, pět, nebo šest ministerstev nehraje takovou roli. Jsem trvale proti koalici s politickým hnutím ANO za podpory KSČM,“ řekl. Se značnou nedůvěrou se k dalším kolům rozhovorů v minulých dnech stavěl i šéf sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka.

„Teď musí být podmínky jasné. Za prvé je to vláda bez Andreje Babiše, sedm ministerstev — včetně vnitra, financí a zemědělství, tedy rezortů, kde má Andrej Babiše jasné konflitky zájmů,“ psal před časem předseda pražské organizace ČSSD Petr Pavlík s tím, že „cokoliv menšího by bylo nedůstojné a slabošské, ne-li zbabělé“. A proti vládní spolupráci s politickým hnutím ANO se nedávno vyslovili i zástupci Mladých sociálních demokratů.

Podle předsedy stranické mládežnické organizace Radka Hlaváčka si přes osmdesát procent členů přálo, aby se ČSSD odebrala do opozice, a většina z nich se vymezila i vůči tomu, aby se budoucí vláda opírala o hlasy komunistických poslanců. Ankety se dle Hlaváčkova vyjádření zúčastnila zhruba pětina z pěti set členů Mladých sociálních demokratů.

ČSSD byla připravena trestně stíhaného premiéra tolerovat

Poté, co před dvěma týdny jednání o nové vládě skončila, vyzval prezident Miloš Zeman premiéra v demisi Babiše, aby se pokusil na vzniku vládního kabinetu domluvit se zástupci KSČM a SPD. Přestože Babiš označil sestavení vlády na tomto formátu za jedinou variantu, nakonec obrátil a oznámil, že má zájem o další kolo jednání s ČSSD. Vládu, která by se opírala o hlasy KSČM a SPD, s nimiž beztak politické hnutí ANO již dnes běžně hlasuje ve Sněmovně, totiž odmítala část Babišových poslanců.

První kolo rozhovorů mezi představiteli ČSSD a politického hnutí ANO probíhalo přibližně dva týdny. Podle stranických předsedů Hamáčka i Babiše se oběma stranám podařilo nalézt shodu ve všech sporných programových bodech. Rozpory, které se staly důvodem pro ukončení rozhovorů, trvaly v rozdělení ministerských křesel a personálních otázkách.

Politické hnutí ANO totiž opakovalo, že jeho jediným kandidátem na post premiéra je trestně stíhaný Babiš, což pro ČSSD představovalo zásadní problém. Přestože se Hamáček pokusil v zájmu vytvoření stabilní vlády vyjít politickému hnutí ANO vstříc a nabídl, že by ČSSD mohla trestně stíhaného premiéra tolerovat výměnou za post ministra vnitra, Babiš daný rezort odmítl svému možnému koaličnímu partnerovi přepustit.

Postup dvoučlenného vedení ČSSD uvnitř strany vzbuzoval značné rozpaky a před pokračováním přerušeného sjezdu sílily hlasy, které říkaly, že ČSSD by neměla vyměnit účast trestně stíhaného Babiše ve vládě za jedno ministerské křeslo navíc. Navíc požadavek, aby strana obsadila ministerstvo vnitra, případně financí — tedy ty rezorty, které bezprostředně souvisejí s premiérovým střetem zájmů, Hamáček vznesl dávno předtím, než z podmínky Babišovy neúčasti ve vládě začal opatrně ustupovat.

Konec jednání s politickým hnutím ANO formálně potvrdila dubnová část sjezdu ČSSD. Delegáti ale nevyloučili, aby se uskutečnila další kola rozhovorů, pokud by Babiš nabídl sociální demokracii lepší podmínky vládní spolupráce. Předseda Hamáček současně dodal, že o případném vstupu ČSSD do vlády nakonec rozhodne svým hlasováním ve vnitrostranickém referendu celá členská základna.