↗

Jak dlouho vydrží spolupráce občanských demokratů, lidovců a TOP 09? Přežije koalice Spolu stávající volební období? A mají strany vůbec na vybranou, chtějí-li pomýšlet na další volební úspěchy? Foto @SpoluKoalice

„V říjnu roku 2021 nastane konec první — a doufám, že na dlouhou dobu i poslední — polokomunistické a nevýkonné vlády v České republice. Občanská demokratická strana vstoupí do vlády v pozici, již bych, velmi pomocně, nazval seniorní. Prostě budeme rozdávat karty,“ říkal před dvěma lety na posledním stranickém kongresu předseda občanských demokratů Petr Fiala s tím, že do té doby rozdrobená středo-pravá opozice do volebního klání půjde sjednocená v několika blocích.

Četní pozorovatelé zdejšího politického dění jeho slova rozporovali. Nejenže nevěřili, že se strany takzvané demokratické opozice dokáží dohodnout na společném postupu, ale i dlouhé měsíce po vzniku koalic Spolu a Pirátů se Starosty předpokládali, že aliance občanských demokratů, lidovců a TOP 09 nemá dostatek sil na to, aby porazila politické hnutí ANO. Jak se ukázalo, mýlili se. Koalice SPOLU ve volbách zvítězila a Fiala byl jmenován novým premiérem.

Občanští demokraté proto mohou být nadmíru spokojení. Po dlouhých osmi letech se vracejí do Strakovy akademie, v příští vládě vedle křesla předsedy vlády obsadí i další důležité posty, zejména ministerstva financí, obrany a dopravy a zároveň budou v rámci pětikoalice tou nejsilnější stranou, jež bude udávat vládnímu kabinetu tón. A nadšení z volebních výsledků mohou být i v TOP 09 a u lidovců, neboť jejich poslanecké kluby značně posílily.

Strana založená Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem získala čtrnáct mandátů, tedy dvakrát více než před čtyřmi lety, a křesťanští demokraté jich obsadili třiadvacet, což je vůbec nejvyšší počet v jejich celé polistopadové historii. Stejně jako v roce 2002, kdy kandidovali společně s Unií svobody, totiž těžili z ukázněnosti své voličské základny, která na koaličních kandidátkách poslušně kroužkovala lidovecké politiky, a vyslala je tak do Sněmovny.

Relativně silné zastoupení v dolní komoře Parlamentu, kterého TOP 09 a lidovci dosáhli, ovšem ani v jednom případě neodpovídá jejich reálné politické síle. Podpora TOP 09 se od minulých sněmovních voleb setrvale pohybuje kolem pětiprocentní hranice. A křesťanští demokraté se na ni již nějaký čas — alespoň podle většiny relevantních průzkumů voličských preferencí — dívají zespoda. Ten poslední od agentury Kantar jim dokonce přisoudil pouhá tři a půl procenta hlasů.

Volební úspěch by proto neměl zastřít skutečnost, že oba koaliční partneři občanských demokratů nejsou v ideální kondici a musejí se strachovat o svou další sněmovní existenci, byť každý z jiných důvodů. Jelikož vládní odpovědnost s sebou povětšinou nese ztrátu přízně veřejnosti, měli by si představitelé lidovců i TOP 09 položit otázku, kterak partaje udržet nad vodou. Další důležité volby, a to komunální a senátní, je čekají již za deset měsíců.