S ODS na věčné časy? Budoucnost TOP 09 i KDU-ČSL mimo trojblok SPOLU je nejistá
Jan GruberLidovci ve volbách dosáhli historického úspěchu. TOP 09 zdvojnásobila počet poslanců. Ani jedna ze stran však není v dobré kondici. Obě se setrvale potácejí kolem pětiprocentní hranice. Mají vůbec jako svébytné politické síly budoucnost?
„V říjnu roku 2021 nastane konec první — a doufám, že na dlouhou dobu i poslední — polokomunistické a nevýkonné vlády v České republice. Občanská demokratická strana vstoupí do vlády v pozici, již bych, velmi pomocně, nazval seniorní. Prostě budeme rozdávat karty,“ říkal před dvěma lety na posledním stranickém kongresu předseda občanských demokratů Petr Fiala s tím, že do té doby rozdrobená středo-pravá opozice do volebního klání půjde sjednocená v několika blocích.
Četní pozorovatelé zdejšího politického dění jeho slova rozporovali. Nejenže nevěřili, že se strany takzvané demokratické opozice dokáží dohodnout na společném postupu, ale i dlouhé měsíce po vzniku koalic Spolu a Pirátů se Starosty předpokládali, že aliance občanských demokratů, lidovců a TOP 09 nemá dostatek sil na to, aby porazila politické hnutí ANO. Jak se ukázalo, mýlili se. Koalice SPOLU ve volbách zvítězila a Fiala byl jmenován novým premiérem.
Občanští demokraté proto mohou být nadmíru spokojení. Po dlouhých osmi letech se vracejí do Strakovy akademie, v příští vládě vedle křesla předsedy vlády obsadí i další důležité posty, zejména ministerstva financí, obrany a dopravy a zároveň budou v rámci pětikoalice tou nejsilnější stranou, jež bude udávat vládnímu kabinetu tón. A nadšení z volebních výsledků mohou být i v TOP 09 a u lidovců, neboť jejich poslanecké kluby značně posílily.
Strana založená Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem získala čtrnáct mandátů, tedy dvakrát více než před čtyřmi lety, a křesťanští demokraté jich obsadili třiadvacet, což je vůbec nejvyšší počet v jejich celé polistopadové historii. Stejně jako v roce 2002, kdy kandidovali společně s Unií svobody, totiž těžili z ukázněnosti své voličské základny, která na koaličních kandidátkách poslušně kroužkovala lidovecké politiky, a vyslala je tak do Sněmovny.
Relativně silné zastoupení v dolní komoře Parlamentu, kterého TOP 09 a lidovci dosáhli, ovšem ani v jednom případě neodpovídá jejich reálné politické síle. Podpora TOP 09 se od minulých sněmovních voleb setrvale pohybuje kolem pětiprocentní hranice. A křesťanští demokraté se na ni již nějaký čas — alespoň podle většiny relevantních průzkumů voličských preferencí — dívají zespoda. Ten poslední od agentury Kantar jim dokonce přisoudil pouhá tři a půl procenta hlasů.
Volební úspěch by proto neměl zastřít skutečnost, že oba koaliční partneři občanských demokratů nejsou v ideální kondici a musejí se strachovat o svou další sněmovní existenci, byť každý z jiných důvodů. Jelikož vládní odpovědnost s sebou povětšinou nese ztrátu přízně veřejnosti, měli by si představitelé lidovců i TOP 09 položit otázku, kterak partaje udržet nad vodou. Další důležité volby, a to komunální a senátní, je čekají již za deset měsíců.
TOP 09: Setrvalý ústup ze slávy na všech frontách
Ačkoli předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na nedávném stranickém sněmu bez obtíží — neměla totiž žádného protikandidáta — obhájila svou pozici, stále platí to, co před dvěma lety říkal její tehdejší vyzyvatel Tomáš Czernin: TOP 09 v poslední době přešlapuje na místě. Od svého založení neustále ztrácí zastoupení na komunální úrovni, během osmi let přišla o více než tisíc zastupitelů a vytratila se z vedení řady obcí.
TOP 09 sice dosáhla slušného výsledku v Praze, kde kandidovala spolu se Starosty a za podpory lidovců, Liberálně ekologické strany a Demokratů Jana Kasla, ale v ostatních velkých městech se jí vůbec nedařilo, namátkou vypadla ze zastupitelstva v Brně, Ústí nad Labem, Liberci, Českých Budějovicích, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích, Děčíně, Teplicích, Mostě, Mladé Boleslavi, Jihlavě, Jablonci i dalších lidnatějších sídlech.
Podobně neutěšených výsledků strana dosahuje i v krajských volbách. Ačkoli se jí před rokem podařilo obhájit všech devatenáct mandátů, v žádném z krajů se neodhodlala k samostatné kandidatuře, a o důvěru voličů se ucházela jen v rozličných koalicích. Ve středních Čechách šla do volebního klání spolu se Zelenými a hnutím Hlas, na jihu Čech kandidovala s lidovci a v Karlovarském kraji se připojila k širokému bloku Starostů a lokálních hnutí.
Změnu neblahého trendu navíc jen těžko přinese angažmá ve Fialově kabinetu. TOP 09 se od svého založení profilovala coby strážkyně rozpočtové odpovědnosti a prozápadního směřování země, ani jedno z těchto témat ovšem ve vládě nebudou reprezentovat její zástupci. Strana při jednáních s budoucími koaličními partnery o obsazení ministerských křesel — zejména v důsledku rozhodnutí předsedkyně Pekarové Adamové stát se předsedkyní Sněmovny — přišla zkrátka.
Zbylo na ní ministerstvo zdravotnictví a post ministryně bez portfeje s agendou vědy, výzkumu a inovací. Z prvního rezortu v době neutichající pandemie a pokračujícího rozvratu zdravotnického systému vytěží politické body jen s největšími obtížemi. Naopak hrozí, že si utrhne ostudu. A v zásadě totéž platí i pro druhé vládní křeslo. Jakkoliv je oblast vědy důležitá, širší veřejnost nezajímá a ani odborná obec se v hodnocení práce příští ministryně spíše neshodne.
„TOP 09 může ve vládě potkat podobný osud jako sociální demokracii v kabinetu Andreje Babiše. Když se jí něco podaří, úspěch si přisvojí občanští demokraté. Navíc lze očekávat, že ti začnou postupně ‚luxovat‘ pravicové voliče právě na její úkor. TOP 09 totiž nemá co zvláštního nabídnout. Odlišovala-li se důrazem na evropskou integraci a v kulturních otázkách, vstup do vlády tyto rozdíly zastřel,“ poznamenal v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.
Jelikož vládní angažmá stranickému vedení jen obtížně umožní budovat zázemí v dalších městech, rozšiřovat členskou základnu a hledat nové programové akcenty, je podle Jelínka, ale i dalších pozorovatelů zdejšího politického provozu existence TOP 09 povážlivě ohrožena a její — v zásadě — jedinou nadějí na přežití může být právě hlubší spolupráce s občanskými demokraty. I v tomto případě ovšem vyvstává otázka, zda může přežít jako svébytný politický subjekt.
KDU-ČSL: Nad vodou drží stranu jen moravské bašty
Jakkoliv se i voličská podpora křesťanských demokraté dlouhé roky, nejpozději od doby, kdy se jim podařil návrat do Poslanecké sněmovny, drží kolem pětiprocentní hranice, jejich kondice je ve srovnání s TOP 09 o poznání lepší. Ač i oni na komunální úrovni v posledních letech ztrácejí — od roku 2006 přišli o zhruba patnáct set zastupitelů —, stále jejich politikové drží přes tři a půl tisíce křesel ve vedení měst a obcí.
Podobně si lidovci vedou i na krajské úrovni. Přestože s jednou výjimkou každé čtyři roky pozbydou několik postů ve vedení krajů, jejich počet stále neklesl pod pětapadesát. A relativně úspěšní jsou taktéž v senátních volbách. Oproti TOP 09 se totiž mohou stále spolehnout na disciplinovanou členskou základnu, ačkoli i ona se v čase povážlivě tenčí — za deset let partaj opustilo zhruba patnáct tisíc lidí.
To se ostatně projevilo i v letošních sněmovních volbách. Strana s Marianem Jurečkou v čele v nich získala díky preferenčním hlasům o šest poslaneckých mandátů více, než na kolik by jich dosáhla v případě, že by lidé kroužkování nevyužili a volili kandidátku koalice Spolu v podobě, na jaké se trojice stran původně dohodla. A může se tak po politickém hnutí ANO, občanských demokratech a Starostech pyšnit čtvrtým nejpočetnějším poslaneckým klubem.
Rozdíl mezi TOP 09 a lidovci proto spočívá právě v oné voličské podpoře. Křesťanští demokraté mají v části země slušnou pozici a nemusejí se vážně obávat, že by bez spolupráce s jinými subjekty nebyli s to proniknout — zejména na Moravě — do krajských a komunálních zastupitelstev. „Znamená to, že případné koaliční projekty tolik neohrožují jejich vlastní identitu a svébytnost,“ vysvětlil Deníku Referendum politolog Lubomír Kopeček.
Ve srovnání s liberálně-konzervativní TOP 09 se křesťanským demokratům dařilo lépe i v rozhovorech o složení Fialova kabinetu. Přes těžkosti při hledání kandidáta na ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož se nakonec chopí Jurečka, získali další dva zajímavé rezorty, a to ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Mají tak šanci profilovat se jako sociálně citlivá síla vládní koalice a zároveň obsluhovat svou tradiční voličskou základnu.
„Navzdory tomu je zřejmé, že i pro lidovce jedinou cestu, jak si mohou ve střednědobém horizontu udržet relevanci na celostátní úrovni, představuje pokračování ve stávajícím modelu úzké spolupráce s občanskými demokraty. Bez nich by se jim mohlo snadno stát, že by je samostatná kandidatura znovu uvrhla mimo sněmovní lavice,“ podotkl Kopeček. „Oproti TOP 09 se ale nemusejí nutně integrovat. Ostatně by k tomu zřejmě neměli ani chuť,“ dodal Jelínek.
Podle obou politologů je navíc formát koalice Spolu lákavý i pro občanské demokraty, kteří se za osm let v opozici stále nebyli schopni vrátit do pozice z devadesátých a nultých let, kdy ve volbách pravidelně získávali přes dvacet procent hlasů. To ostatně na zmíněném sjezdu TOP 09 potvrdil také Fiala. „Spolupráce našich stran přináší úspěch. Jako konzervativní člověk proto říkám, že nemáme bourat to, co funguje, ale pokračovat dál,“ prohlásil.