Volby 2021: Složení nové Sněmovny odpovídá politické realitě jen pomálu
Jan GruberVýsledky víkendových voleb do sněmovny jsou v mnoha ohledech překvapivé, ba kuriózní. Debakl levice, propad Pirátů, nečekaný zisk koalice SPOLU, ale i ztráta zhruba milionu hlasů má svůj důvod i význam. Interpretaci nabízí Jan Gruber.
Sněmovní volby přinesly jak četná překvapení, tak mnohá poprvé. Jejich vítězem se navzdory posledním průzkumům voličských preferencí nestalo politické hnutí ANO, ale blok občanských demokratů, lidovců a TOP 09. Bylo to v historii samostatné České republiky vůbec poprvé, kdy první místo obsadil koaliční projekt. Překvapivě za očekáváním zaostal druhý z opozičních projektů — Piráti se Starosty, již oproti posledním volbám dokonce lehce ztratili. A z Poslanecké sněmovny se prvně po bezmála třiceti letech zcela vytratily tradiční levicové strany — sociální demokraté a komunisté.
Přestože politické hnutí ANO výhru z minulého volebního klání neobhájilo, dosáhlo na velmi slušný výsledek, když skandálům svého předsedy a majitele v jedné osobě navzdory zaostalo za koalicí SPOLU o pouhých šestatřicet tisíc hlasů. Ta — zejména díky dobře zvládnutému závěru předvolební kampaně, přesvědčivým výkonům svého lídra Petra Fialy v televizních debatách a postupnému odklonu voličů od Pirátů se Starosty — ve srovnání s rokem 2017 posílila o více než pět procentních bodů. A připsala si vedle celkového vítězství i prvenství hned v osmi ze čtrnácti volebních krajů.
Stejně jako strana Andreje Babiše drobně oslabil i její možný koaliční partner — xenofobní a rasistická SPD, jež si pohoršila o jeden procentní bod, a to zejména z toho důvodu, že o národovecké hlasy soupeřila nejen s Volným blokem, aliancí Svobodných, Soukromníků a Trikolóry, ale také s politickým hnutím ANO. Pohromou pak volby skončily pro obě levicové partaje, které nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, v níž budou poprvé od roku 1992 chybět. A o úspěchu nelze hovořit ani v případě Přísahy Roberta Šlachty, která v posledních měsících zcela ztratila elán.
Paradox nového volebního zákona
Přestože se z výhry radovala koalice SPOLU, v nové Poslanecké sněmovně obsadila jedenasedmdesát mandátů, tedy o jeden méně než druhé politické hnutí ANO. Třetí Piráti se Starosty dosáhli na sedmatřicet a SPD Tomia Okamura se musela spokojit toliko s dvaceti křesly. Vysvětlení toho, proč nemá vítěz voleb také nejpočetnější poslanecký klub, spočívá ve volebním systému, respektive ve volebním zákoně. Ten letos zákonodárci kvapně přepisovali kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, jenž zrušil stávající přepočet voličských hlasů na mandáty coby rozporný s ústavním pořádkem.
Senátoři zastoupení europoslancem Stanislavem Polčákem v úspěšném řízení před Ústavním soudem označili za rozporná s ústavním pořádkem ta ustanovení volební zákona, jež rozdělovala Českou republiku do čtrnácti volebních krajů, uplatňovala v těchto volebních obvodech D’Hondtovu metodu pro přepočet hlasů na mandáty a upravovala aditivní klauzule pro koalice.
„Současný volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny porušuje základní ústavní zásadu rovnosti hlasů,“ argumentovali s tím, že kombinace klíčových parametrů zákona, která spočívala v nestejně velkých obvodech a metodě D’Hondtova volebního dělitele, měla za následek disproporční přidělování mandátů a zásadně znevýhodňovala menší politické subjekty s podporou kolem pěti procent hlasů.
Odkazovali se mimo jiné na výsledky posledních voleb, v nichž TOP 09 a Starostové potřebovali na zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti politickému hnutí ANO. „Pokud by byl systém proporcionální, vítěz voleb by měl oproti skutečnosti o patnáct poslaneckých křesel méně. […] Celkově šestnáct mandátů by se rozdělilo na počet odevzdaných hlasů odlišně,“ vysvětlovali.
V neposlední řadě senátoři upozorňovali, že volební systém za jistých okolností umožňuje, aby strana se ziskem těsně přes pět procent hlasů neobdržela ani jeden mandát, zatímco jiný subjekt s prakticky totožným volebním výsledkem by dosáhl na dvanáct. „Takovýto absurdní model jednoznačně dokládá, že takto nahodilý volební systém se ocitá zcela mimo požadavky ústavního pořádku,“ argumentovali.