Koalice SPOLU a PirSTAN krátce po volbách podepsaly memorandum a jednají o podobě spolupráce, z níž zřejmě vznikne příští vláda. Politici vesměs očekávají, že složit kabinet je možné poměrně rychle a bez zásadních problémů.

O účast ANO či SPD — jediných dalších subjektů úspěšných ve víkendových volbách do Poslanecké sněmovny — koalice nemají zájem. Piráti, zastoupení pouze čtyřmi poslanci, ustaví vlastní poslanecký klub a ve vyjednávání se silnějšími partnery žádají vedení dvou ministerstev.

Povolební rozložení sil v budoucí Poslanecké sněmovně je následující: nejvíce mandátů, dvaasedmdesát, drží paradoxně ANO, jež na počet hlasů skončilo druhé. Následuje vítězná koalice SPOLU (71 mandátů), PirSTAN (37 mandátů) a SPD (20 mandátů). Dvě dosud opoziční koalice tedy v příští Sněmovně disponují většinou, a to i v situaci, pokud by od nich odpadla Pirátská strana. Té přebral STAN vlivem volebního kroužkování dvacet mandátů.

Předseda Starostů Vít Rakušan ovšem zdůrazňuje, že Piráty neopustí. „Počítáme, že do vlády půjdeme s Piráty společně. Ostatně i první věta [předsedy ODS, kandidáta SPOLU na premiéra] Petra Fialy byla, že do potenciální vládní koalice zve všechny subjekty, počítá tedy samozřejmě i s Piráty. Jako STAN na tom nemáme důvod cokoli měnit. Naše spolupráce je definována koaliční smlouvou na celé období,“ uvedl v rozhovoru pro Lidovky.cz.

SPOLU a PirSTAN budou jednat o programovém prohlášení budoucí vlády i uspořádání nové Sněmovny. Veřejně se zatím o rozdělení vládních křesel nediskutovalo. Lídři koalic se konkrétním jménům a resortům vyhýbají, dlouhodobě se však nabízejí některé varianty.

Například je známo, že Vít Rakušan má zájem o post ministra vnitra. V nedávném rozhovoru se vyjádřil o místopředsedkyni Pirátů Olze Richterové jako potenciálně skvělé ministryni práce a sociálních věcí. TOP 09 má zájem o ministerstvo zdravotnictví, coby kandidát se nabízí poslanec Vlastimil Válek. Předseda strany Ivan Bartoš by se podle obecných plánů mohl stát vicepremiérem pro digitalizaci.

Piráti chtějí více než jeden resort. Přestože budou nejslabším poslaneckým klubem, rádi by těžili z koaliční smlouvy se STAN. Tam se mimo jiné uvádí, že oba subjekty půjdou společně buď do vlády, nebo do opozice. V Pirátské straně má zřejmou většinovou podporu vládní angažmá, zaznívají však i hlasy, podle nichž by se čtveřice poslanců měla stáhnout do kontruktivní opozice a vládu nechat Starostům.

Jinak prý zaniknou v přesile konzervativnějších partnerů, teoreticky schopných blokovat jakýkoli pirátský návrh. Rezervovaná k účasti ve vládě je například pirátská senátorka Adéla Šípová.

Mimo hru se zatím každopádně ocitá ANO v čele s Andrejem Babišem. Ten hned po volbách avizoval, že se pokusí jednat o sestavení vlády se SPOLU, potažmo ODS. Koalice jsou ale výslovně dohodnuty, že vládu postaví společně a nevstoupí do vyjednávání s nikým dalším.

„Respektuji sílu hnutí ANO, kterou jim dali voliči. Ale naprosto vylučuji jakékoliv jednání o vládě, to opravdu smysl nedává,“ potvrdil Fiala v pondělním rozhovoru pro Radiožurnál.

Babiš navzdory svým dřívějším prohlášením zůstane ve Sněmovně i tehdy, kdy skončí jako opoziční poslanec. K tomu situace zjevně směřuje.

ANO ani nesestavilo vyjednávací tým, snaží se spíše získat sněmovní funkce. Zájem má o post předsedy dolní komory, k tomu jej ovšem koalice nehodlají pustit. Důvodem může být i složitá situace kolem prezidenta.

Prezident je hospitalizován, jednání se bez něj zatím obejdou

Prezident republiky se většinou v omezené míře angažuje ve povolebním vyjednávání. Povinnost moderovat povolební debatu nemá, jde spíše o zvyk. Aktivnější role se očekává ve složité povolební situaci. Nynější prezident se zatím nezapojuje nijak.

Miloš Zeman, který dříve dal různými způsoby najevo, že hodlá podporovat ANO, je totiž v intenzivní péči Ústřední vojenské nemocnice, byť podle nemocniční mluvčí ve stabilizovaném stavu. Jeho hlavní pravomocí ve vztahu k povolebnímu uspořádání je svolání prvního zasedání Sněmovny.

Bez ohledu na prezidenta se poslanci musí sejít do třiceti dnů od voleb. První a poslední možný termín dělí jen zhruba dva a půl týdne.

Nová Sněmovna totiž nezasedne před koncem funkčního období staré, může začít až 21. října. Teoreticky by se do té doby ještě mohli sejít končící poslanci, pokud by nastala mimořádná okolnost, šlo by ovšem o bezprecedentní krok.

Vláda na schůzi nově ustavené Sněmovny podá demisi a prezident jmenuje nového premiéra, který musí sestavit budoucí vládu a požádat poslance o důvěru. Pokud ji nezíská, proces se opakuje. Při dalším neúspěchu přechází povinnost jmenovat premiéra na předsedu Sněmovny.

Kdyby ani třetí pokus nevyšel, konají se nové volby. Taková varianta v nynějším rozložení sil nepřipadá v úvahu. Jediné pokusy o sestavení vlády, jež mohou za předpokladu trvající kooperace SPOLU a STAN (či STAN a Pirátů) přijít na zmar, jsou první dva prezidentské, pokud by Zeman pověřil sestavením vlády Babiše.

Nyní poslanci prezidenta k vyjednání nové vlády de facto nepotřebují. Je sice zvykem symbolické pověření předpokládaného premiéra k sestavení kabinetu, stranám ale nic nebrání spolu hovořit bez Zemana. To ostatně koalice připomínají. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pokládá nynější situaci na naprosto jasnou: vládu zkrátka sestaví SPOLU a PirSTAN.

„Variantu, kdy by pan prezident jmenoval k sestavení vlády pana Babiše, jsem bral ze dvou důvodů. Zaprvé jako projev podpory Andreji Babišovi. Zadruhé v situaci, že by tady byl vyrovnaný výsledek, ale taková situace tu není, my máme jasnou většinu. Andrej Babiš nemůže uspět. V tento okamžik to logiku nedává,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro SeznamZprávy.

Z Pražského hradu také zní, že Zemanova hospitalizace sestavení vlády neohrozí. Prezident se prý bude schopen vrátit do práce.

Případnou Zemanovu nezpůsobilost k funkci by musela odhlasovat většina přítomných poslanců a senátorů. Postup vymezuje článek 66 Ústavy, nespecifikuje ovšem, v jaký konkrétní moment se prezident pokládá za neschopného dalšího působení. Hospitalizace sama o sobě k tomu zřejmě nestačí.

Sněmovna sice může ústavní znění vyložit podle svého uvážení, očekává se ovšem solidní argumentace, jež obstojí v případě prezidentovy obrany u Ústavního soudu. Když se článek 66 aktivuje, prezidentské pravomoci přecházejí na premiéra a předsedy obou parlamentních komor.

Kompetence související s demisí a jmenováním vlády spadají pod předsedu Sněmovny. Pokud je dolní komora rozpuštěna a současně zemře či odstoupí prezident, pravomoci se shlukují u předsedy Senátu.