Ze všech stran, a často v rozporu s daty, se nyní rozebírá, co je příčinou volební katastrofy Pirátské strany. Objevují se přitom i natolik zjednodušující, a někdy přímo bizarní vysvětlení, že je na místě pokusit se důvody propadu Pirátů zmapovat. Část interpretace se týká politické, společenské a mediální situace, do které strana vstupovala, část jejího politického marketingu a programu, část technikálií volebního procesu.

Příčina propadu Pirátů tedy rozhodně nebyla jedna. Byla jich celá řada a mnohé k jejich škodě působily v synergii.

1. Protikampaň Andreje Babiše a trollích farem

Bagatelizovat to může kdo chce, každopádně svojí brutalitou, dezinformacemi, asymetričností, bombardováním od řetězových mailů až k prime-time v předvolebních debatách neměla dehonestační kampaň proti Pirátům historicky obdoby. Podle analýz přesunu voličských skupin z protikampaně získali paradoxně všichni: znejistělí voliči masově migrovali k volbě SPOLU a preferenčním hlasům pro STAN, ANO se naopak podařilo zastavit přeliv svých voličů k Pirátům.

Mimochodem, kdyby populisté a extremisté nebombardovali Piráty, mířily by na jiné — a mandátů by pak SPOLU nebo STAN mělo o to méně. V těchto rozhodujících — a velmi těsných! — volbách Piráti sehráli roli „živého štítu“, a v nové vládní koalici by proto zasloužili nosit na ramenou.

2. Piráti v extrémním stresu sekali chybu za chybou

Je to zákonité, v takové situaci by je dělal každý. Rostla jejich nervozita, opatrnost, obranářství. Komunikačně na to nebyli připraveni. Nicméně na tak masivní, zacílenou, a hlavně všudypřítomnou protikampaň by nebyla připravena žádná opoziční strana.

3. Média zvýraznila každé jejich selhání, šířila je jako megafon

A to do všech koutů země, také k těm, kteří politiku sledují nanejvýš „z rychlíku“. Pár nešťastných fotek? Téma pro titulní stranu, články a rozhovory na pár měsíců! Trapné momenty v kampani SPOLU? Takové hlasité ticho po pěšině. Kdyby se volby konaly v redakcích, vsadím se, že vyhraje SPOLU.

4. Do Pirátů začátkem léta kopal už v podstatě každý

Babiš a trollí farmy z jedné strany, média ze strany druhé, řada hlasů z progresivistického, environmentálního a feministického prostředí z třetí strany. Brzy v celé zemi získali nálepku naprostých looserů kampaně, což je pozice, z níž se o vítězství bojuje velmi těžko. A také se z ní už nedostali.

5. Piráti předběhli dobu

Česká republika není připravena na premiéra s dredy, stejně jako na premiéra gaye, premiéra Roma, a nakonec možná ani na premiérku. Je to smutné, ale je to bohužel fakt. Česká republika zůstává v řadě ohledů maloměstsky konzervativní, nedůvěřivá ke všemu a ke všem, kdo se od ní výrazněji liší.

6. Česká republika není připravena na racionálně vedenou kampaň

Navíc založenou na půdorysu devítisetstránkového programu. Piráti jsou pořád povahou ajťáci a matfyzáci. V marketingu proto chronicky podceňují emoce, podceňují práci se značkou, podceňují dramaturgii. Nevědí, jak režírovat vrchol kampaně. To se jim vrátilo i s úroky.

7. PirSTAN opravdu nebyla šťastná značka

Když se spojovali Piráté se Starosty, mohla vzniknout značka, která by překračoval limity obou stávajících, a otevřela by tím dveře novým voličům. Místo toho zůstaly oba subjekty na půli cesty. Rozšířené označení PirSTAN, a především PirátoSTAN totiž svou strukturou nutně vyvolává spojnici s Kazachstánem, Uzbekistánem nebo nějakou jinou militantní, zaostalou zakavkazskou republikou.

8. Zoufale nijaké nastolování témat

Mimořádnou slabinou předvolební kampaně Pirátů a Starostů bylo, že nedokázali nejen argumentačně, ale ani vizuálně či performativně nastolit téma voleb. Každopádně to samo o sobě prokazatelně volby nerozhodlo: SPOLU v tom totiž bylo marné úplně stejně.

9. Všechny uvedené handicapy proměnilo v katastrofu kroužkování

Nepoměr ve využití kroužkování nebyl novinkou letošních voleb. Zatímco voliči STAN kroužkovali ve volbách 2017 přibližně v pětačtyřiceti procentech, voliči Pirátů tuto možnost už tenkrát využívali třikrát méně. Už je jasné, kde se vzal ten propastný rozdíl v mandátech? Jak upozornil ve svém příspěvku Jan Kulveit, ke katastrofálnímu výsledku Pirátů stačilo přibližně 20 % voličů kroužkujících STAN. V žádném vesmíru tak Starostové neměli osmkrát větší voličskou podporu než Piráti, poměr byl pořád nanejvýš půl na půl, čemuž však mandáty neodpovídají.

Nakonec je to čistá matematika: většina podporující společnou kandidátku byla převálcována kroužkující menšinou. Doporučuji k pozornosti zvláště konzervativně-pravicovým komentátorům, kteří se při oslavách domnělého odmítnutí Pirátů voliči PirSTAN nějakou matematikou ani nezdržovali.

Naopak úplně největším omylem šířícím se sítěmi je teze, že Piráti přišli o voliče, protože „vyměkli“, protože nebyli radikálněji vlevo, protože nebyli radikálněji ekologičtí. Zamysleme se: kdyby tomu tak bylo, kam by asi tak jejich voliči migrovali? K Zeleným s jedním procentem? K ČSSD se čtyřmi a půl procenty? Ke KSČM, která má historicky nejhorší výsledek? K Levici, která nemá vůbec nic? Je to argumentace na principu „přání otcem myšlenky“, ale proboha, neignorujme místní terén, s českými voliči a voličkami.

Největší promarněnou šancí Pirátů se Starosty naopak bylo, že nevsadili víc na pohraničí, na bývalé Sudety. Zapomenuté, s pustnoucím kulturákem, přežívajícím koloniálem, zrušeným zubařem a opuštěnou školou. Regionální Starostové i rebelští Piráti měli šanci v těchto končinách najít nečekané spojence.

Namísto vazeb na karlínské mediální domy a na progresivní média měli Piráti prostě řešit paní X z periférie, které přestal jezdit do vsi autobus a na sanitku při kolice čeká třicet minut. To mohly být jejich nové bašty, tam by brali voliče ANO, SPD, KSČM i ČSSD, tam mohli přivést k volbám nevoliče, tam by proti nim nemělo SPOLU — vnímané jako koalice pro bohaté, která by si navíc sama do těch končin netroufala ani jak se říká na koních a ve dvou — nejmenší šanci.

Vidím to jako hlavní předvolební spot, místo toho rapování Bartoše s Rakušanem, nebo co to bylo: jak jdou Piráti a Starostové vesnicemi a z domů vybíhají lidé, kteří se k nim přidávají, volají, zatínají pěsti, nejdřív pár lidí, potok celá řeka, společně táhnou na Prahu.

Vítězi voleb mohli být jen tehdy, pokud by tak jako v minulých volbách stáli na obou nohách: na vzdělanější a kulturně liberálnější vrstvě z měst a zároveň na protestním hlasu z regionů. Těch programových i marketingových možností však bylo mnohem více. Brandu PirSTAN by kromě „husitské“ rebelie z regionů slušelo i více důrazu na lidskost — ve školství, zdravotnictví, sociálních službách. Hlasitá obrana české krajiny (mizející ptáci, brouci, ale také půda, voda) proti velkému zemědělskému byznysu jako je Agrofert.

A opět, ani v lidskosti, ani v obraně krajiny by nemělo SPOLU, které jim přebralo nejvíce voličů, nejmenší šanci. A to ani nemluvím o tom, jak velký potenciál mělo pro všechny geografické i socioekonomické periferie české společnosti hlasitě zvedat téma obřího zdražování.

SPOLU vyhrálo volby, ale to jediné, v čem koalici Pirátů a Starostů v předvolební kampani trumfl, byl povedený branding. Podařilo se jim vybudovat uvěřitelnou, kompaktní, „feel good“ značku, která v trojlístku Fiala-Pekarová-Jurečka fungovala.

Všimli jste si té, v jednu chvíli i přiznané, parafráze na superhrdinské filmy? Chytrý starší profesor (dr. Who), krásná a mrštná hrdinka (Black Widow) a silný a akční hrdina (Hulk). Jinak stejně obsahově vyprázdněná kampaň, nikterak lepší kandidátky, stejně mizerný schopnost nastolovat agendu.

Také proto se nedivme, že se nekoná slavné vítězství: po všech selháních koaliční vlády, obětech na životech a skandálech Andreje Babiše jen plus pět procentních bodů k tomu, co měli strany SPOLU v předchozích parlamentních volbách.

Proti Pirátům se toho zkrátka sešlo strašně moc. Není ale důvod nad nimi lámat hůl. Cesta k cíli bývá v politice i životě málokdy přímočará, málokdy se obejde bez bolestivých nezdarů. Piráti stačili dojít tak daleko, že se už neztratí. Z každého neúspěchu se zatím vždy dokázali poučit. Věřím, že i teď z toho nakonec vyjdou silnější. Poctivé lidi si totiž česká politika zaslouží.