Devatero příčin pirátského neštěstí

Jan Krajhanzl

Proti Pirátům se spiklo doslova všechno. Byli pod nepředstavitelným tlakem ze všech stran. A dělali chyby, které by v takové situaci dělal snad každý. Došli ale paradoxně už natolik daleko, že je to nejen nemusí zlomit, ale dokonce posílit.

Zacílení kampaně ANO na koalici Pitrátů se Starosty bylo takřka bezprecedentní. Grafika FB Andrej Babiš

Ze všech stran, a často v rozporu s daty, se nyní rozebírá, co je příčinou volební katastrofy Pirátské strany. Objevují se přitom i natolik zjednodušující, a někdy přímo bizarní vysvětlení, že je na místě pokusit se důvody propadu Pirátů zmapovat. Část interpretace se týká politické, společenské a mediální situace, do které strana vstupovala, část jejího politického marketingu a programu, část technikálií volebního procesu.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Příčina propadu Pirátů tedy rozhodně nebyla jedna. Byla jich celá řada a mnohé k jejich škodě působily v synergii.

1. Protikampaň Andreje Babiše a trollích farem

Bagatelizovat to může kdo chce, každopádně svojí brutalitou, dezinformacemi, asymetričností, bombardováním od řetězových mailů až k prime-time v předvolebních debatách neměla dehonestační kampaň proti Pirátům historicky obdoby. Podle analýz přesunu voličských skupin z protikampaně získali paradoxně všichni: znejistělí voliči masově migrovali k volbě SPOLU a preferenčním hlasům pro STAN, ANO se naopak podařilo zastavit přeliv svých voličů k Pirátům.

Mimochodem, kdyby populisté a extremisté nebombardovali Piráty, mířily by na jiné — a mandátů by pak SPOLU nebo STAN mělo o to méně. V těchto rozhodujících — a velmi těsných! — volbách Piráti sehráli roli „živého štítu“, a v nové vládní koalici by proto zasloužili nosit na ramenou.

2. Piráti v extrémním stresu sekali chybu za chybou

Je to zákonité, v takové situaci by je dělal každý. Rostla jejich nervozita, opatrnost, obranářství. Komunikačně na to nebyli připraveni. Nicméně na tak masivní, zacílenou, a hlavně všudypřítomnou protikampaň by nebyla připravena žádná opoziční strana.

3. Média zvýraznila každé jejich selhání, šířila je jako megafon

A to do všech koutů země, také k těm, kteří politiku sledují nanejvýš „z rychlíku“. Pár nešťastných fotek? Téma pro titulní stranu, články a rozhovory na pár měsíců! Trapné momenty v kampani SPOLU? Takové hlasité ticho po pěšině. Kdyby se volby konaly v redakcích, vsadím se, že vyhraje SPOLU.

4. Do Pirátů začátkem léta kopal už v podstatě každý

Babiš a trollí farmy z jedné strany, média ze strany druhé, řada hlasů z progresivistického, environmentálního a feministického prostředí z třetí strany. Brzy v celé zemi získali nálepku naprostých looserů kampaně, což je pozice, z níž se o vítězství bojuje velmi těžko. A také se z ní už nedostali.

5. Piráti předběhli dobu

Česká republika není připravena na premiéra s dredy, stejně jako na premiéra gaye, premiéra Roma, a nakonec možná ani na premiérku. Je to smutné, ale je to bohužel fakt. Česká republika zůstává v řadě ohledů maloměstsky konzervativní, nedůvěřivá ke všemu a ke všem, kdo se od ní výrazněji liší.

6. Česká republika není připravena na racionálně vedenou kampaň

Navíc založenou na půdorysu devítisetstránkového programu. Piráti jsou pořád povahou ajťáci a matfyzáci. V marketingu proto chronicky podceňují emoce, podceňují práci se značkou, podceňují dramaturgii. Nevědí, jak režírovat vrchol kampaně. To se jim vrátilo i s úroky.

7. PirSTAN opravdu nebyla šťastná značka

Když se spojovali Piráté se Starosty, mohla vzniknout značka, která by překračoval limity obou stávajících, a otevřela by tím dveře novým voličům. Místo toho zůstaly oba subjekty na půli cesty. Rozšířené označení PirSTAN, a především PirátoSTAN totiž svou strukturou nutně vyvolává spojnici s Kazachstánem, Uzbekistánem nebo nějakou jinou militantní, zaostalou zakavkazskou republikou.

8. Zoufale nijaké nastolování témat

Mimořádnou slabinou předvolební kampaně Pirátů a Starostů bylo, že nedokázali nejen argumentačně, ale ani vizuálně či performativně nastolit téma voleb. Každopádně to samo o sobě prokazatelně volby nerozhodlo: SPOLU v tom totiž bylo marné úplně stejně.

9. Všechny uvedené handicapy proměnilo v katastrofu kroužkování

Nepoměr ve využití kroužkování nebyl novinkou letošních voleb. Zatímco voliči STAN kroužkovali ve volbách 2017 přibližně v pětačtyřiceti procentech, voliči Pirátů tuto možnost už tenkrát využívali třikrát méně. Už je jasné, kde se vzal ten propastný rozdíl v mandátech? Jak upozornil ve svém příspěvku Jan Kulveit, ke katastrofálnímu výsledku Pirátů stačilo přibližně 20 % voličů kroužkujících STAN. V žádném vesmíru tak Starostové neměli osmkrát větší voličskou podporu než Piráti, poměr byl pořád nanejvýš půl na půl, čemuž však mandáty neodpovídají.

Nakonec je to čistá matematika: většina podporující společnou kandidátku byla převálcována kroužkující menšinou. Doporučuji k pozornosti zvláště konzervativně-pravicovým komentátorům, kteří se při oslavách domnělého odmítnutí Pirátů voliči PirSTAN nějakou matematikou ani nezdržovali.

Piráti i Starostové nezřídka pracovali s nešťastnými identitami. Také proto, že tón předvolební debaty nastavoval Andrej Babiš. Foto FB Česká pirátská strana

Naopak úplně největším omylem šířícím se sítěmi je teze, že Piráti přišli o voliče, protože „vyměkli“, protože nebyli radikálněji vlevo, protože nebyli radikálněji ekologičtí. Zamysleme se: kdyby tomu tak bylo, kam by asi tak jejich voliči migrovali? K Zeleným s jedním procentem? K ČSSD se čtyřmi a půl procenty? Ke KSČM, která má historicky nejhorší výsledek? K Levici, která nemá vůbec nic? Je to argumentace na principu „přání otcem myšlenky“, ale proboha, neignorujme místní terén, s českými voliči a voličkami.

Největší promarněnou šancí Pirátů se Starosty naopak bylo, že nevsadili víc na pohraničí, na bývalé Sudety. Zapomenuté, s pustnoucím kulturákem, přežívajícím koloniálem, zrušeným zubařem a opuštěnou školou. Regionální Starostové i rebelští Piráti měli šanci v těchto končinách najít nečekané spojence.

Namísto vazeb na karlínské mediální domy a na progresivní média měli Piráti prostě řešit paní X z periférie, které přestal jezdit do vsi autobus a na sanitku při kolice čeká třicet minut. To mohly být jejich nové bašty, tam by brali voliče ANO, SPD, KSČM i ČSSD, tam mohli přivést k volbám nevoliče, tam by proti nim nemělo SPOLU — vnímané jako koalice pro bohaté, která by si navíc sama do těch končin netroufala ani jak se říká na koních a ve dvou — nejmenší šanci.

Vidím to jako hlavní předvolební spot, místo toho rapování Bartoše s Rakušanem, nebo co to bylo: jak jdou Piráti a Starostové vesnicemi a z domů vybíhají lidé, kteří se k nim přidávají, volají, zatínají pěsti, nejdřív pár lidí, potok celá řeka, společně táhnou na Prahu.

Vítězi voleb mohli být jen tehdy, pokud by tak jako v minulých volbách stáli na obou nohách: na vzdělanější a kulturně liberálnější vrstvě z měst a zároveň na protestním hlasu z regionů. Těch programových i marketingových možností však bylo mnohem více. Brandu PirSTAN by kromě „husitské“ rebelie z regionů slušelo i více důrazu na lidskost — ve školství, zdravotnictví, sociálních službách. Hlasitá obrana české krajiny (mizející ptáci, brouci, ale také půda, voda) proti velkému zemědělskému byznysu jako je Agrofert.

A opět, ani v lidskosti, ani v obraně krajiny by nemělo SPOLU, které jim přebralo nejvíce voličů, nejmenší šanci. A to ani nemluvím o tom, jak velký potenciál mělo pro všechny geografické i socioekonomické periferie české společnosti hlasitě zvedat téma obřího zdražování.

SPOLU vyhrálo volby, ale to jediné, v čem koalici Pirátů a Starostů v předvolební kampani trumfl, byl povedený branding. Podařilo se jim vybudovat uvěřitelnou, kompaktní, „feel good“ značku, která v trojlístku Fiala-Pekarová-Jurečka fungovala.

Všimli jste si té, v jednu chvíli i přiznané, parafráze na superhrdinské filmy? Chytrý starší profesor (dr. Who), krásná a mrštná hrdinka (Black Widow) a silný a akční hrdina (Hulk). Jinak stejně obsahově vyprázdněná kampaň, nikterak lepší kandidátky, stejně mizerný schopnost nastolovat agendu.

Také proto se nedivme, že se nekoná slavné vítězství: po všech selháních koaliční vlády, obětech na životech a skandálech Andreje Babiše jen plus pět procentních bodů k tomu, co měli strany SPOLU v předchozích parlamentních volbách.

Proti Pirátům se toho zkrátka sešlo strašně moc. Není ale důvod nad nimi lámat hůl. Cesta k cíli bývá v politice i životě málokdy přímočará, málokdy se obejde bez bolestivých nezdarů. Piráti stačili dojít tak daleko, že se už neztratí. Z každého neúspěchu se zatím vždy dokázali poučit. Věřím, že i teď z toho nakonec vyjdou silnější. Poctivé lidi si totiž česká politika zaslouží.

Diskuse
October 13, 2021 v 12.59
Vyměkli

Problém Pirátů s tím, že byli málo radikální a málo levicoví, samozřejmě není v tom, že by snad bývali uspěli lépe,. kdyby se ze svých tradičních pozic posunuli více doleva. Ten problém je v tom, že Piráti tentokrát nedrželi kurs a ze svých tradičních pozic ustoupili hodně daleko doprava.

Piráti, když jsou v dobré kondici, nesvazují si ruce koalicí se STANem a už vůbec se nelísají k ODS jako jedinému možnému povolebnímu koaličnímu partnerovi, představují politický směr, který bych označil jako nelevici. Přichází po (staré) levici první poloviny, nebo spíše prvních dvou třetin dlouhého dvacátého století a nové levici osmašedesátého roku a zastupuje zájmy těch lidí, kteří zastávají názory a postoje, které politologové označují za levicové, ale zároveň se odmítají hlásit k levici, případně vůbec odmítají pravolevé dělení politické scény. Možná se o této nelevici psalo i v Deníku Referendum, najít umím text z A2larmu:

https://a2larm.cz/2020/09/sociologicky-vyzkum-co-chteji-a-co-si-mysli-cesi-tihnouci-k-levici/

Jako představitelé nelevice se Piráti samozřejmě nesmí posouvat doleva, ale opouštět levicové postoje je pro ně taky sebevražda. Problém toho, že nedrželi kurs a ustoupili doprava, byl v těchto volbách prostě v tom, že ztratili tvář, přestali být sami sebou, přestali se lišit nejprve od STANu a pak i od ODS, a tím zbavili voliče všech důvodů, proč chtěli volit právě je.

Jak Pirátům odešli voliči k ČSSD nebo Zeleným, případně i k levici, bych mohl dokládat na anekdotických příkladech ze své liberálně levicové bubliny. Některé odradilo hned spojení se STANem, zejména protože předvídali vykroužkování Pirátů, jiné si Piráti odehnali až vystupováním v kampani, úporným dokazováním, že opravdu nejsou levice. Šlo přitom i o lidi, kteří v některých minulých volbách kandidovali na pirátské kandidátce nebo se dokonce kdysi podíleli na zakládání strany. Přesto asi nejde o skupinu statisticky významnou, nás liberálních levičáků je prostě málo, a to, jak se Pirátům podařilo zklamat a odradit tyto lidi má význam převážně symbolický.

Opravdu významné počty voličů Pirátům odešly třemi směry: ke SPOLU, k ANO a domů. Ke SPOLu se vrázili bývalí voliči ODS a TOP 09, pro které Piráti se svou progresivní politikou založenou na datech představovali modernější, racionálnější, lepší pravici; když se Piráti vzdali všeho moderního a racionálního a přestali se lišit od ODS, ztratili tito voliči důvod opouštět svou tradiční volbu. K ANO se především vrátili jeho bývalí voliči, které uprostřed nejhorší epidemické vlny děsila Babišova neschopnost v čele státu, ale jakmile přestali lidé umírat jak mouchy, rychle na tu hrůzu zapomněli — v tom jim Piráti opět pomohli tím, jak vyměkli, jak se dokocne i v politice během epidemie dostali do vleku ODS, spolu s ní sestřelili nouzový stav, jako jeho náhradu prosadili Protipandemický zákon, na kterém není vůbec vidět, jaké že přinesl zlepšení, a ještě se místo boje proti epidemii zapojili do hrátek ODS s vyslovováním nedůvěry vládě. Domnívám se — byť je to čirá spekulace — že směrem k ANO opustili Piráty také voliči, kteří doufali, že sociálně citlivá pirátská politika založená na datech je ochrání před návratem nečasovských časů, ale programové ztotožnění Pirátů s ODS je přimělo přece jen hledat ochranu před ODS zase u oligarchy, který aspoň občas pustí chlup, když si nakupuje hlasy. Nu a domů odešli především mladí, pro které Piráti představovali moderní stranu, a když ta moderní strana splynula s konzervativci, došli k závěru, že tahle země prostě není pro mladé, jejich zájmy nezastupuje v politice nikdo a volit nemá smysl.

Konec konců, jak si Jan Krajhanzl představuje, že měli Piráti získávat hlasy na zanedbané periferii, zdevastované pravicovou politikou (občas naneštěstí i v podání levicových stran, jako je zkorumpovaná ústecká ČSSD), když nepovažuje za chybu, že vyměkli a ustoupili doprava?

Nejsem nijak blíže seznámen s ideovým programem strany Pirátů; ale můj dojem je, že jim v prvé řadě chybí ideová substance.

Oni do politiky přišli (či vtrhli) jako hnutí tak nějak moderní, tak nějak mladé, tak nějak progresivní, tak nějak digitální - ale to všechno jsou jenom nakonec zcela neurčitá, mlhavá vymezení.

Němečtí Zelení - kteří jsou jakožto levicově-liberální strana s českými Piráty dost příbuzní - mají takový ideový základ alespoň v ekologii. Nicméně - i u nich se v průběhu volebního boje ukázalo, že je to základna příliš úzká, nežli aby mohla o jejich kompetenci řídit stát přesvědčit více, nežli nějakých 15 procent voličů. Tedy prakticky to samé číslo, kterého dosáhli čeští Piráti.

Pro volební neúspěch Pirátů je samozřejmě v nejrůznějších analýzách možno nalézt celou řadu těch či oněch konkrétních důvodů a příčin; ale podle mého soudu za tím vším nakonec stojí právě tato programová nevyhraněnost, respektive přímo mlhavost.