V souvislosti s volbou vedení nové Poslanecké sněmovny se rozhořela debata, zda je správné, že nová sněmovní většina koalic Spolu a PirStan odmítá zvolit do místopředsednického postu představitele hnutí Svoboda a přímá demokracie. SPD navrhla do této pozice svého předsedu Tomia Okamuru, který stejnou pozici zastával v minulém volebním období.

Ti, kdo hájí tezi, že ve vedení Sněmovny by zástupce SPD měl být, nejčastěji argumentují poměrností. Jelikož Sněmovna je sama svým složením výrazem systému poměrného zastoupení, které odráží rozložení politických postojů ve společnosti, měl by prý v jejím vedení zasednout i reprezentant hnutí SPD.

Předseda SPD Tomio Okamura se svými kolegy z vedení své politické organizace navíc argumentuje, že obvinění na jejich adresu, podle nichž vyznávají extrémistické — mimo jiné rasistické a protievropské — názory, jsou lichá. Právě kvůli nim strany rodící se vládní koalice nechtějí SPD ve vedení Sněmovny.

SPD navíc prý ani nezpochybňuje demokratické uspořádání země. Jen má o uskutečňování demokracie jiné představy — kupříkladu v podobě mnohem většího využití referend.

Ani to, že je SPD stranou nesystémovou, přinejmenším v tom, že je proti většinově sdílené zahraničně politické orientaci České republiky, jako je členství v Evropské unii a v NATO, a že zní často jako zesilovač postojů Ruska u nás, ji podle některých politologů a komentátorů nemá diskvalifikovat. Je prý legitimní součástí politického spektra, volilo ji koneckonců okolo půlmiliónu lidí.

Demokratická většina versus extremismus

Jeden z argumentů zastánců účasti SPD ve vedení Sněmovny zní, že nezvolení představitele strany do místopředsednické funkce je nedemokratické. Do místopředsednických pozic byli koneckonců zvoleni i představitelé stran, jejichž poslanecké kluby budou mnohem menší než dvacetičlenný klub SPD. To prý jen umocňuje nedemokratičnost počínání rodící se vládní koalice.

Jistá slabina daného argumentu spočívá už v tom, že v jednacím řádu Sněmovny, ani v jakémkoliv dalším právním předpisu se nedočteme nic co by podporovalo tezi, podle níž by vedení Sněmovny mělo být automatickým odrazem síly politických stran ve volbách. Vedení Sněmovny se volí na základě dohod mezi politickými stranami, v tajné volbě.