Tristní stav vysokého školství aneb čekání na středoevropský Oxford
Michael KommVýsledky mezinárodních žebříčků univerzit potvrzují nedobrý stav českého vysokého školství. Důvody je podle autora třeba hledat ve způsobu financování vysokých škol, postavení doktorandů, roli akademických senátů a celkové nevůli ke změně.
V letošním mezinárodním hodnocení vysokých škol QS World University Ranking 2023 si Univerzita Karlova pohoršila z 266. na 288. pozici. Přitom se stále jedná o nejlepší výsledek českých vysokých škol — do první pětistovky se vešly už jen Vysoká škola chemicko-technologická na 358. místě a České vysoké učení technické na 378. místě.
Bezpochyby můžeme namítat, že kritéria sestavování žebříčků nejsou vyvážená a jde o jakousi pseudometriku, v níž české vysoké školy nemají šanci konkurovat světovým velikánům typu Massachusettského technologického institutu (MIT) na prvním místě žebříčku nebo Cambridge na druhém.
Ovšem naše umístění až ve třetí stovce znamená, že zdejší instituce byly zastíněny vysokými školami ze zemí, které běžně nepovažujeme za špičku v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ani za ekonomické premianty. Ještě horších výsledků dosáhly české vysoké školy v nedávno zveřejněném Šanghajském žebříčku ARWU — tam Univerzita Karlova vypadla i z první pětistovky.