Nikoli finanční, ale humanitní gramotnost chybí české společnosti

Petr Bittner

V době pandemie více než kdy jindy vyplývá na povrch důležitost humanitních oborů, a to na všech úrovních školství. Specifická humanitní gramotnost nás totiž učí chápat svět v souvislostech. A teprve tak projevovat solidaritu s druhými.

Namísto tolik vyzdvihované finanční gramotnosti by se mělo více mluvit o gramotnosti humanitní. Teprve ta v posledku utváří z jedinců společnost. Foto Supergiball, Flickr

Před nástupem pandemie se často mluvilo o tom, že jednou z příčin marasmu „Česka B“ je absence finanční gramotnosti. Lidé (nejen) na okraji údajně nedovedou racionálně spravovat své finance, neumějí budovat udržitelný rodinný rozpočet a ještě k tomu se nechávají okrádat.

O těch, kteří je okrádají, se již mluvilo méně — případně se jim div nestavěly pomníky, jako v případě zesnulého nejbohatšího Čecha, jenž právě na „nedostatečné finanční gramotnosti“ obyčejných lidí vystavěl stamiliardové impérium. Zkrátka finančně vysoce gramotný lichvář.

×