mě svým komentářem jak z minulého století dost zklamal (i když ho malinko omlouvá, že on je hodně z minulého století).

Pánové "ze staré školy" totiž používají pravidlo, že zpátečka se při sexu hází, když se žena brání (případně jen když mají dojem, že je to míněno vážně).

Nové pravidlo pro 21. století je ale taky jednoduché, jen je potřeba si na něj zvyknout: Zpátečka se hází, když žena _nespolupracuje_, když se na sexu (a přípravě) aktivně nepodílí.

(Pomíjím složitější záležitosti jako BSDM, tam je asi lepší se předem verbálně domluvit).

Kauza Dominika Feriho by, pane Bittnere, měla vést buď

a) k odsouzení moralizujícího progresivismu (pokud se obvinění zakládají na pravdě), nebo

b) k odsouzení kampaně MeToo (pokud se obvinění nezakládají na pravdě).

Myslím, že KS si měl svůj komentář k případu Feri odpustit.

Mladí si s tím asi poradí různě, ale doufám, že převládne odpor k machistickému národnímu dědictví.

Tradice chování ve stylu instruktorů na týdenním školení SSM je zažitá natolik, že se nedivím častému postoji ze strany mužské poloviny české veřejnosti v duchu "nesuďme, abychom nebyli souzeni", a nakonec ani kuriózním výrokům, že kauza, pokud se obvinění zakládají na pravdě, by měla vést k odsouzení "moralizujícího progresivismu".

Já bych se Vám to pokusil vysvětlit asi takhle, paní Zemanová:

Připadal by Vám například výrok, že „kauza [sexuálního zneužívání, ve které by obviněným byl třeba katolický kardinál], pokud se obvinění zakládají na pravdě, by měla vést k odsouzení moralizujícího katolicismu“, připadal by Vám takovýto výrok kuriózní?

Boj o duše má v naší postsekulární společnosti stále hodně jednoznačnou konotaci -- jde o boj dobra se zlem a ten boj má kosmický rozměr.

Nějak mi to ke kauze Feri nepasuje. Podle dostupných informací nezvládl mladý kluk svoji roli celebrity a papaláše. Stává se to častěji sportovcům, ale zřejmě jen proto, že známých politiků pod pětadvacet zase tolik není. Ubližoval a zaplatil za to kariérou -- což při jeho biografii a očekáváních není nijak zanedbatelná položka --, pověstí a uvidíme, zda se ta platba nerozšíří i o trestní stíhání.

Provinění uznal on sám. Možná neuznal celou vinu, ale to už je záležitost případného trestního stíhání a pokud by tato podezření někdo chtěl veřejně propírat, pak by se to mělo opírat o víc než o anonymní svědectví ( líbila se mi Apolena Rychlíková v interview pro rozhlas, kde přesně tuto hranu ctila).

Provinění uznala po kratším loajálním zaváhání i jeho politická strana.

Nevšiml jsem si, že by Feriho byť nepřímo hájila mainstreamová media.

S kým chce tedy Petr Bittner ten boj u duše vést. S trolly a nenávistniky plivajícími zlobu v komentářích pod internetovými texty a řetězových mailech? Fajn, ale pak je případná obhajoba Feriho a pomlouvání obětí jedna z desítek položek a pořád považuji boj obhajující samoživitelky před označením "nezodpovědné kurvy žijící na náš úkor", uprchlíkům před označením předvoj invazní armády islámů a veřejně činných žen před výhrůžkami smrtí a znásilněním jejich dětí za přinejmenším stejně důležitou jako kopání do Feriho politické mrtvoly.

A hlavně, proč si mám proboha o dnešních -náctiletých a těch o trošku starších myslet, že jsou jako celek naprostí idioti, kteří nemyslí a jednají podle toho, co jim zrovna nasadil do hlavy nějaký "vlivovník"? Dobře, posledních deset let nepřijdu s touto věkovou kategorií příliš do neoficiálního styku, kromě minoritních aktivistických skupinek potkávám až vysokoškolské studenty (to je dnes polovina příslušné populační kohorty) a ti na mne tak určitě nepůsobí

.

Chápu, že svět rozdělený černobíle mezi Bittnery a Nusharty by byl přehledný a poskytoval by možnost vždy zaujmout správné stanovisko, ale mé středoevropské kořeny se tomu brání a připomínají dávnou pravdu, že Bůh potřeboval všechny druhy lidí, aby zaplnil svět.

Pestrý svět Profantů je ovšem nenepřehledný, ale i tak vždy poskytuje možnost zaujmout správné stanovisko. Například při obhajování propagátora predátorských sexuálních vztahů Helmuta Kentlera...

Člověk aby dneska koukal radši rychle mazat (ty staré diskusní příspěvky).

Výrok „kauza sexuálního zneužívání, ve které by obviněným byl katolický kardinál, pokud se obvinění zakládají na pravdě, by měla vést k odsouzení moralizujícího katolicismu“ by mi jako kuriózní připadal taky.

Sexuálního zneužívání se přece nedopouštějí žádné -ismy.

Helmuth Kentler byl uznávaný soudní znalec v oblasti sexuologie se zaměřením na zneužívání dětí a mladistvých, profesor hannoverské university a dlouhodobý člen příslušných etických komisí.

Ze své praxe v Berlíně (šedesátá a počátek sedmdesátých let) vydal monografii, ve které zpracoval kazuistiky několika případů, kdy se nezletilého, na ulici žijícího prostituta ujal dospělý muž, žil s ním společně -- a vesměs dosáhl toho, že ten kluk dokončil střední školu, dostal se do přijatelné zdravotní kondice, prostě vrátil se z ulice do normálního občanského života.

Několik let po Kentlerově smrti se rozběhlo vyšetřování jeho postupů při práci v Berlinské pomoci dětem a mládeži, dosavadní výsledky vyznívají spíše do vytracena -- vyjma toho, že Kentler zřejmě věděl, že porušuje zákony. Trochu jinak vypadá věc v podání německého bulváru.

Vím, jste demoničností Kentlera posedlý, aniž byste ho četl nebo si přečetl relevantní texty k jeho kauze, nicméně označení "propagátor predátorských sexuálních vztahů" je v tomto případě křiklavě pitomé. Bez ohledu na to, jaké "výpisky z četby" máte.

Nemůžete, pane Profante, na jedné straně nelegální sexuální styk s dítětem rozhořčeně odsuzovat a na druhé straně se zastávat propagátora tohoto druhu nelegálního sexu. To byste vypadal směšně.

Takže se zdá, že paní Zemanová vlastně proti té katolické morálce nic nemá, i když to celou dobu vypadalo, že má...

Ano, to bych opravdu nemohl a také to nedělám.

Ovšem jednak netrpím představou, že by čtrnáctiletí byli nutně v sexuální oblasti dětmi. Měl jsem dvě spolužačky, které otěhotněly před ukončením základní školní docházky, obě občas potkávám, u jedné také její dceru a vnučku (u druhé děti nepoznám) a nemám vůbec pocit, že by prožily nešťastný nebo traumatizovaný život. Právě tak mám pár tehdejších spolužáků, kteří přišli o panictví byvše formálně svedeni staršími ženami -- záviděl jsem jim tehdy a závidím jim vlastně i dnes.

A jsem docela pevně přesvědčen, že pro kluka, který skončil na ulici a živí se prostitucí, je odpovědné partnerské prostředí mnohem lepší než umřít v zapadlé uličce na předávkování nebo žloutenku, o AIDS nemluvě.

Dobrá, pane Profante. A co když by tím odpovědným partnerem toho ohroženého čtrnáctiletého kluka byl třeba katolický kněz? Také byste byl přesvědčen, že je to pro toho kluka lepší?

Absurdní otázka -- pokud ho sebral z ulice, poskytl mu materiální a lidské zázemí, přesvědčil ho, aby si dodělal školu a zklidnil jizvy, které si z té ulice odnesl, proč by mě mělo zajímat-- jako člověka, který je jinak věřící či nevěřící --, že je to kněz nějaké víry?

Jiná věc je, pokud kněz zneužívá svoji autoritu vůči věřícímu dítěti, vyhrožuje mu tresty a skandalizací, pokud promluví a odmítá svojí vinu přiznat. Ale pokud ho v tom příslušná církev nepodporuje a nespolupodílí se na osočování oběti, pak to považuji za selhání jednotlivce, neomluvitelné a trestné, ale snad pochopitelné vzhledem k příliš široké příležitosti a celibátu odporujícímu lidské přirozenosti.

Vaše výpady jsou opravdu nesmyslné, pane Nusharte.

Mohu mít výhrady ke konkrétním katolíkům, a to z různých důvodů, například proto, že manipulují veřejné mínění vyloženými výmysly, ale proč bych je měla dávat do souvislosti se sexuálním zneužíváním, kterého se dopouštěli někteří kněží?

Co to vůbec je "moralizující katolicismus"? Je to nějaký směr v církvi?

Pokud, pane Profante, nevidíte sex s dětmi jako něco špatného, ale jste naopak pevně přesvědčen, že odpovědné partnerství (včetně sexu) je pro ohrožené dítě mnohem lepší, pak to samozřejmě nemůžete považovat za neomluvitelné selhání ani v případě, že se tohoto jednání dopustí katolický kněz.

vím, psal jsem složitě. Omlouvám se. Nicméně pro Vaše pochopení, věta:

„Proč by mě mělo zajímat-- jako člověka, který je jinak věřící či nevěřící --, že je to kněz nějaké víry?“

jasně říká, že mě nezajímá, jestli určitý čin vykonal katolický kněz, kominík nebo ošetřovatel v ZOO.

Některé profese ovšem mají nebo by měli mít autoritu -- lékař vůči pacientům, učitel vůči žákům, kněz vůči vůči věřícím. A pokud představitel takové profese tuto autoritu zneužije ke svým osobním choutkám, pak je to neodpustitelná zhovadilost. Lhostejno, zda ji zneužije vůči dítěti nebo dospělé svobodné ženě (tedy vůči osobě, s níž nevynucený sex není předmětem striktní tabuizace).

A teď přijde to složité, zkuste se při četbě soustředit:

Čtrnáctiletému prostitutovi žijícímu na ulici může partnerský vztah s dospělým muže materiálně, sociálně i psychicky pomoct a není pravděpodobné, že by ho -- v případě dlouhodobého, laskavého a pečujícího vztahu -- v něčem poškodil více, než předchozí zkušenost z ulice.

Čtrnáctiletému chlapci žijícímu v bezpečí domácnosti a věřícímu v náboženství, které vyžaduje pohlavní zdrženlivost před svatbou a které striktně vylučuje kněze své víry jako možné sexuální partnery, pravděpodobně kněz, který ho svede s využitím váhy své autority, způsobí těžké trauma.

Já Vám rozumím, pane Profante (nemusíte ze sebe dělat hlupáka). Prostě chcete říct, že ohrožené dítě (například čtrnáctiletý prostitut závislý na drogách) se zachraňuje odpovědným partnerským vztahem s dospělým mužem a že ten dospělý muž nesmí při tom sexu s tím dítětem zneužívat svojí autoritu, takže když si katolický kněz sežene ohroženého dětského prostituta, bude všechno v pořádku, protože není pravděpodobné, že by pečující vztah katolického kněze to dítě poškodil více, než předchozí zkušenost z ulice.

Musí mu sehnat i drogy, aby ho zachránil?

jak velké trauma byste přivodil čtrnáctiletému chlapci, kterému byste se snažil vysvětlit své postoje.

Tak hluboké trauma jako znásilnění farářem anebo závislost na drogách v životě na ulici by to asi nebylo, ale stejně...