Materiály pro sexuální výchovu u nás chybějí. O změnu usiluje organizace Konsent

Aneta Lakomá

Sexuální výchova se v České republice stále týká hlavně pohlavních chorob, antikoncepce a biologické stránky věci. Žáci a studenti se tak o otázkách spojených se sexem dozvídají převážně z internetu a od vrstevníků.

Ke zlepšení situace kolem obtěžování a znásilňování by podle Konsentu přispělo, kdyby společnost nereprodukovala stereotypní představy o ženách a mužích a brala projevy sexuálního obtěžování a násilí vážně. Grafika FB Konsent — Když to nechce, tak to nechce

Konsent, který se dlouhodobě zabývá prevencí sexuálního obtěžování a sexuálního násilí, tento týden zveřejnil nové podklady pro sexuální výchovu. Samotné lekce se zabývají těmito tématy: souhlas, mýty o pohlavních orgánech a sexu, sexuální obtěžování a pornografie. Všemi procházejí leitmotivy jako je vzájemný respekt či komunikace v intimním partnerství. Materiály, z nichž by mohli učitelé při hodinách čerpat, totiž českému systému dlouhodobě chybí.

Snahy o jejich vytvoření byly už kolem roku 2010, narazily však na odpor ze strany rodičů. Podle ředitelky Konsentu Johany Nejedlové se ale jednalo o skupinu, která byla v menšině. „Ministerstvo školství nakonec metodiky stáhlo. Nyní jsou k tématu například podklady pro školky od organizace Nesehnutí. Všeobecně ale neexistuje velká podpora pro neziskové organizace, které se mu chtějí věnovat,“ řekla Deníku Referendum.

Při výběru témat sehrálo svou roli i zaměření Konsentu. „Souvisí s ním problematika souhlasu a sexuálního obtěžování. K naší činnosti patří i boření mýtů a stereotypů, proto jsme chtěli, aby to bylo součástí metodiky. Témata pornografie a mýtů o sexu souvisejí také. Vznikají kvůli nim například nerealistické představy o lidských tělech,“ uvedla pro Deník Referendum metodička organizace Dagmar Krišová.

×