Tolerance k násilí na ženách nás vylučuje z rodiny vyspělých evropských zemí

Andrea Prajerová

Principem Istanbulské úmluvy, která již přes deset let čeká na ratifikaci, je posílit ochranu obětí genderově podmíněného násilí, zejména žen či osob s menšinovou sexuální orientací. Čísla v ČR zůstávají otřesná. Změní se to s novou vládou?

Asi si to zasloužila. To nevěděla, co ji čeká? Co měla na sobě? A proč si to nechala líbit? Proč od něj neodešla? Foto Brigitte Haseová, Evropský parlament

25. listopadu, na Mezinárodní den potírání násilí proti ženám, byla zahájena každoroční kampaň OSN 16 dní aktivismu proti genderově-podmíněnému násilí. Tato mezinárodně koordinovaná iniciativa si už posledních dvacet let klade stejný cíl.

Za pomoci různých jedinců, skupin a organizací po celém světě zvyšuje povědomí o nutnosti prevence a boje proti násilí, které ženy, dívky, ale také i genderově a sexuálně marginalizované osoby zažívají na denním pořádku. A jak víme, doba pandemie ještě umocnila mnohé společenské nerovnosti a míru sexualizovaného násilí ve společnosti.

Statistika „jedna ze tří“ snad už nikoho ani nepřekvapí. To, že každá třetí žena nebo dívka starší patnácti let má zkušenost s nějakou formou násilí, se bere jako normální věc. Asi si to zasloužila. To nevěděla, co ji čeká? Co měla na sobě? A proč si to nechala líbit? Proč od něj neodešla? A nevymyslela si to náhodou, aby byla zajímavá?

×