EU přistoupila k Istanbulské úmluvě. V zemích, kde platí, má pozitivní dopad
Klára HlavačkováOd začátku října začala v Evropské unii platit Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. To ale neznamená, že ji Česká republika a další opozdilci v Evropské unii nemají ratifikovat také samostatně.
V říjnu začala v Evropské unii platit Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, také známá jako Istanbulská úmluva. Stalo se tak šest let poté, co ji za Evropskou unii podepsala česká eurokomisařka Věra Jourová. Bohužel Česká republika na rozdíl od Evropské unie stále otálí s její ratifikaci. Přijetí úmluvy Evropskou unií nezbavilo země, které ji doposud nepřijaly, odpovědnosti tak učinit.
Můžeme alespoň slavit, že se EU stala osmatřicátou stranou této lidskoprávní úmluvy. S přistoupením je Unie jako celek vázána mezinárodními normami v rámci unijních pravomocí a potvrzuje tím svůj závazek v ochraně lidských práv a genderové rovnosti.
Strašení genderem zakrývá lhostejnost a předsudky
Úmluva o prevenci a potírání násilí poskytuje rámec pro komplexní přístup k problematice násilí vůči ženám a domácímu násilí, který zahrnuje prevenci, podporu obětem a trestání pachatelů. Za Českou republiku podpořilo ratifikaci úmluvy osm poslanců a poslankyň Evropského parlamentu, zatímco zbývajících třináct se buď nevyjádřilo, nebo bylo proti. Ilustruje to postoje českých politiků a političek.