↗

Debatu o znásilnění doprovázejí sterotypní představy, podle kterých se odehrává v temných průjezdech a obětmi jsou vyzývavě oděné ženy. Přitom drtivá většina případů připadá na situace mezi známými lidmi ve známém prostředí. Foto gato-gato-gato, flickr

V České republice se odehraje přibližně 12 tisíc znásilnění ročně. Zažije ho tedy za svůj život zhruba každá desátá žena. Ročně je ale nahlášeno pouze kolem 600 případů. A jen dvě procenta z nich skončí odsouzením pachatele. Přesně promile.

Výše uvedená čísla jsou pouze výňatkem z většího celku dostupných statistik týkajících se znásilnění. A to výňatkem velmi znepokojivým.

Je poměrně očividné, že se tomuto tématu v poslední době věnuje více mediální pozornosti, a to i kvůli kauzám se známými osobnostmi, které momentálně probíhají. Na Mezinárodní den žen (poněkud symbolicky) byl po měsících vyšetřování obviněn ze znásilnění Dominik Feri, v dubnu obvinila Policie známého psychiatra Jana Cimického ze znásilnění a vydírání, v procesu je nyní rovněž i kauza s hercem Pavlem Trávníčkem.

Detabuizace tématu a informování veřejnosti je určitě správným krokem. Možná i díky kampani #MeToo, která zejména otevřela téma veřejné diskuzi, se dnes více než kdy dříve diskutuje o potřebě odborné pomoci obětem. Dlouhodobé následky má až devadesát procent z nich.