Feriho oběti dosáhly spravedlnosti. Teď změňme kulturu, která jim stála v cestě

Anna Hrábková

Odsouzení bývalého poslance Feriho je důležitým krokem k odstranění kultury znásilnění u nás. Teď je třeba dokončit změnu definice znásilnění v zákoně tak, aby jim účinně předcházel a usnadnil jejich postihování.

Dominik Feri zahájil svou politickou dráhu před deseti lety v Teplicích jako zastupitel za TOP 09. Pro českou pravici byl po desetiletí jejím hlavním maskotem pro mladé. Smetly ho ale právě proměňující se postoje nejmladších generací, které už se s normalizací sexuálního násilí nechtějí smiřovat. Foto Petr Veselý, Wikimedia Commons

„Vzorec znásilnění je totožný u všech osmi žen, nechápu, kde je ta právní hranice,“ řekla v DVTV v den finálního odsouzení Dominika Feriho advokátka žen, které znásilnil, Adéla Hořejší. Bývalý poslanec byl nakonec odsouzen ale jen za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. Případ propraný ze všech stran nám tak o České republice ukazuje dvě věci. Za prvé, jak nevyhnutelně potřebujeme nápravu definice znásilnění. A za druhé, jak jako společnost stále ještě tolerujeme obviňování obětí, podpořené neregulovanými algoritmy sociálních sítí.

Práce na nápravě definice znásilnění nám v organizaci Konsent, kde pracuji, zabrala tři roky. Stovky schůzek s lidmi v politice, několik kulatých stolů a studií. Na začátku všichni naší zástupkyni Johanně i Ireně z české Amnesty International tvrdili, že taková věc nikdy neprojde. Tři roky jsme odpovídali na komentáře a zprávy, v nichž nám někdo neustále vysvětloval, že je to blbost, že zneužití bezbrannosti v definici stačí a samozřejmě že máme řešit důležitější témata.

Ohánět se nepoužitím násilí už naštěstí stačit nebude

×