Romské ženy byly sterilizovány, protože jsou Romky. Odškodnění za to brzdí někteří úředníci ze stejného důvodu, mohli bychom argumentovat. Asi tak by se dalo v kostce popsat počínání v této věci „pánů nad životy a smrtí“, tedy byrokratů. O věci se nyní začalo znovu mluvit právě v souvislosti s velkým množstvím případů, v nichž ministerstvo zdravotnictví odmítlo odškodnit jednorázovou částkou sterilizované Romky podle zákona, který je účinný od začátku letošního roku.

Elena Gorolová, jedna z obětí a zároveň jedna z aktivistek, díky níž zákon vznikl, říká, že v praxi na odškodnění dosáhlo jen pár desítek obětí: „Některé z těch žen jsou hodně nemocné. Mají obavy, že se toho nedožijí.“

Stávající situace podle ní není dobře nastavená: „Ministerstvo přiznává odškodnění jen těm, které mohou poskytnout lékařskou dokumentaci z nemocnice. Neberou v potaz žádosti žen, které mají dokumentaci skartovanou. Nemocnice přitom běžně dokumenty ničí třeba už po deseti letech… Nelíbí se nám přístup ministerstva zdravotnictví, protože na začátku bylo řečeno něco úplně jiného. Ministerstvo přece ví, že mnohé z důkazů, že sterilizace proběhla, byly zničeny. Doufaly jsme proto, že mu bude stačit i potvrzení, že dokumentace těchto obětí byla skartovaná.“ Jedná se mnohdy o dokumenty čtyřicet až padesát let staré.

Odebereme vám děti

Poslední případ zamítnutí žádosti o odškodnění je obzvlášť typický pro postup některých byrokratů vůči občanům. Úředníci podle dokumentů zveřejněných Ligou lidských práv zamítli žádost, protože žena o sterilizaci sama požádala.