Jaký postoj má česká společnost ke zločinu znásilnění, se můžeme dočíst, i když jen implicitně mezi řádky, v článku na Novinkách.cz z minulého týdne. Tím postojem je posměch.

V České republice totiž dáváme přednost legraci i na účet zločinů, k nimž znásilnění jistě patří. V článku na českém zpravodajském webu se dozvíme, že dánská společnost to řeší razantně. Pro Čechy další příležitost k zasmání. Vždyť u nás není co řešit, od dob komunistů se tu přece neznásilňuje. S čistým svědomím se na Novinkách královsky pobavíte, ovšemže jen pokud jste muž, a nikoli třeba znásilněná žena. Článek nás informuje, že v Dánsku vznikla aplikace, kde se před milostným aktem máte zaregistrovat, abyste se vyvarovali obvinění z násilnění.

„To je gól,“ píše náruživý čtenář Novinek.cz, můj známý z Nuslí. Nechápala jsem, o čem mluví, a tak za mnou do Kodaně poslal odkaz s připojenou otázkou, co to tu prý v Dánsku děláme. „Jak vidím, svět se zbláznil. V Dánsku se musíte před milováním registrovat. No to je holt severská korektnost.“ A není sám, odkazy na Novinky.cz se jen hrnou. Pánové se popadají smíchy za břicho, jiní jen žasnou, o co tu jde, a další berou zprávu jako typický příklad bulvarizace českého tisku.

Novinky.cz se strefily. Do své sítě lapily muže, kteří pověsti úzkoprsé korektnosti Západu, respektive Severu věří. Text je psán na míru těm, kteří se pod zdánlivě nevinným heslem „to snad zase není pravda“ přidávají ke kritikům korektnosti, protože z nějakého důvodu nenávidí pokrok.

Aplikace iConsent

Dánská aplikace není žádná recese. Byla spuštěna, když vstoupila v platnost novela dánského zákona o znásilnění. Na aplikaci iConsent se můžete registrovat, než s někým skočíte do peřin. O žádné povinnosti však v novele zákona ani slovo. Ostatně ani Dánové o této aplikaci nic nevědí, poptala jsem se. Ledaže by se o ní dověděli od českého kolegy z Novinek.cz.

Autor článku na českých Novinkách píše, že Dánové se nad aplikací iConsent uculují — asi jako novinář z předního dánského deníku Politiken, který se prý domníval, že jde o sarkastický vtípek. Rozdíl je pouze v tom, že hovor s dánským novinářem, o kterém nás autor textu Novinkách.cz zpravuje, se odehrál mezi pány a mezi čtyřma očima. Seriózní Politiken by se dvakrát rozmyslel, než by problematizoval novelu dánského zákona.

Noviny by tím totiž snížil na bulvár, čtenáři a čtenářky by odešli jinam. Progresivně zaměřené tiskoviny, jako je tento deník velkoměsta Kodaně, si reputaci chrání. Českým očím se ovšem dánský tisk bude často zdát úzkoprsý, korektní a levicový, dokonce i ten konzervativní.

Pro jistotu jsem se zeptala na dánském ministerstvu spravedlnosti. K dotyčné absurdní či snad úsměvné aplikaci ve své odpovědi uvedli: „S aplikací iConsent, kde se můžete zaregistrovat, nemáme nic společného. Nikoli, iConsent není součástí novely dánského zákona. Ne, v Dánsku se před sexuálním aktem registrovat nemusíte.“

Novela dánského zákona provedla k 1. 1. 2021 změnu. Nevyřkl(a)-li partner(ka) výslovně ano, milostný akt je kvalifikován jako znásilnění. Autor článku na Novinkách.cz čerpá informace ze zprávy dánského ministerstva spravedlnosti — aniž by udal zdroj —, kde se píše o novele zákona: Nově za znásilnění je považován jakýkoliv sexuální akt bez jasného souhlasu obou, případně všech zúčastněných. Donedávna bylo v případě znásilnění potřeba prokázat, že se obviněný dopustil násilí, respektive že se oběť nemohla bránit. (Cituji z přesného překladu textu.)

Že jde v Dánsku o závažný zločin, zjistíte, když si zalistujete v dánském trestním zákonu. Pachateli hrozí až šest let vězení. Ve zvláštních případech dokonce až deset let za mřížemi. O tom však nepadne slovo, pánům by to zkazilo legraci.

Závažný problém

Autor článku na Novinkách.cz také opomíjí, co v tiskové zprávě dánského ministerstva, z níž doslovně čerpá, následuje. Český čtenář je tak ochuzen například o informaci, že dánský státní rozpočet v boji proti znásilnění vyčlenil jen pro rok 2021 i pro rok 2022 po dvaceti miliónech dánských korun, což je našich sedmdesát miliónů. Peníze jsou určeny mimo jiné na poradenství a prevenci. V celé zemi vznikne třicet nových speciálních výslechových zařízení pro oběti znásilnění. U policie proběhne zvláštní dvanáctidenní výcvik a vzniknou speciální týmy.

Pro české čtenářky by bylo zajímavé se dočíst, jak se v České republice poslední dobou legislativa staví k znásilnění, už pro srovnání, kolik prostředků z rozpočtu je vyčleněno na boj proti němu. Seriózní tematika však nejspíš patří do jiného novinářského žánru, než jsou Novinky.cz. Nejspíš do nudných seriózních médií, jejichž texty nebývají k popukání.

Pro mě za mě, ať si článek o lechtivé aplikaci čtenáře Novinek pobaví. Jenže podobná forma povrchního zpravodajství nezůstane bez následků. Ať vědomě, či nevědomě totiž českého čtenáře utvrzuje v domnění, které lidem vštěpovali už komunisté, totiž že na západ a na sever od Aše žijí kapitalisté a revanšisté — a po roce 1989 pro změnu zvrhlíci a levicoví naivkové, kteří na rozdíl od nás zkušených věří všemu, co se jim nabulíkuje. Paradoxní je, že na rozdíl od minulosti Češi současné verzi o naivním zbytku Evropy nezřídka věří.

Post scriptum

Podtón článku na Novinkách se jeví téměř normalizační. A nejen podtón, ale i dohra, která následovala. Na mou kritickou reakci zaslanou redakci Novinek mi odpověděl naštvaný autor sám: „To vám rozhodně neotiskneme,“ protože jsem prý text o aplikaci iConsent špatně pochopila. Jistě, tak jako můj kamarád z Nuslí a všichni ti ostatní pánové, co mě v úterý zasypali maily.

Jiná podoba textu vyšla též na stránkách Českého centra mezinárodního Pen klubu.