Srovnání českých a dánských bilančních projevů nevyznívá lichotivě
Martina Schepelernová-PutíkováZatímco Dánové si zakládají na tom, že udávají tón a trendy, a to zejména v zelené energetice, Češi se nutnosti vzpírají, a to k vlastní škodě a často s nepravdivými argumenty. Není divu, že se Björn Lomborg přestěhoval do Prahy.
O vánocích a s nástupem nového roku na celém světě vystupují státníci se svými projevy. Právě v těchto proslovech se odráží naladění společnosti. Státníci dobře vědí, co si mohou dovolit, aby nepřišli o voliče. Mluví zpravidla tak, aby si nikoho raději nerozhněvali.
Když porovnáme dánské a české státnické projevy, zní to ve výsledku tak, že Dánové chtějí od svých lídrů slyšet ujištění, že přechod na zelenou energii pokračuje mílovými kroky. Naopak Česká republika se zuby nehty brání. Podle výzkumu pořízeného pro dánské Ministerstvo pro Klima a dodávky energií - Klima, Energi og Forsyningsenergiministeriet je 81 % Dánů pro obnovitelné zdroje a jen tři procenta obyvatel se staví zásadně proti nim.
Zcela vylidněné kodaňských ulice svědčí o tom, že v 18.30 na Silvestra sedí Dánové u televize a sledují pozorně projev své jednaosmdesátileté královny Margrethe II — Markéty II. Občané si nenechají ujít řeč oblíbené panovnice. Instituci království podporuje pětasedmdesát procent Dánů, republikánů je patnáct procent.
Královna národ stmeluje, na tom se shodne většina „poddaných“. K obrazovkám jsou Dánové ale nosy přilepeni i na Nový rok, kdy v osm večer promlouvala k národu už potřetí jejich čtyřiačtyřicetiletá premiérka sociální demokratka Mette Frederiksenová. Žijeme v Evropě, a tak není divu, že v roce 2022 zajímá občany zelená energie, role Ruska, „národní pospolitost“, to jest umění a schopnost táhnout za jeden provaz. Je jasné, že nechybí ani bod ekonomická situace v zemi.
Oč pomalejší jsou některé země...
Odlišný je úhel pohledu a priority každé země. Nezanedbatelná je i okolnost, že v Dánsku k nám „ze shora“ promlouvají ženy!
Dobrý den paní Schepelern,
spisy pana Lomborga jsem nestudoval, ale pokud říká, že je v energetice lepší používat fosilní paliva než takzvanou "biomasu", pak bych mu v tomto bodě dal za pravdu.
Ověřte prosím, zda je pravda to, co o kodaňské teplárně, kterou tak chválíte, napsal Ekolist:
Jestli je tomu s palivem pro onu "ekologickou" teplárnu opravdu tak, jak se píše v citovaném článku, pak levné teplo z Amagerbakke možná významným dílem pomáhá urychlit odlesňování Země, s následky, které zatím nikdo pořádně neumí předpovědět.
Při troše smůly by ale mohly být podobné jako na Islandu, kde je největší evropská poušť:
https://plus.rozhlas.cz/nejvetsi-evropska-poust-je-cerna-jako-bota-6610221
Možná se mýlím, a mohou za to opravdu jenom tamní sopky. Slyšel jsem ale, že ta poušť se dneska rozkládá i na místech, kde Vikingové kdysi vykáceli lesy:
Neopakují náhodou Dánové (a s nimi, jako členové EU, i my) odlesňováním jiných regionů na planetě Zemi chybu starých Islanďanů, kterou se jejich dnešní potomci snaží pracným znovuzalesňováním svého ostrova napravit?
Na konci 18. století byly v českých zemích energetické zdroje dané možnostmi obnovy lesů prakticky vyčerpány. Před energetickou chudobou (anebo úplným zničením lesů a následnou energetickou chudobou) nás zachránil nástup těžby uhlí, a totéž platí pro většinu západní a střední Evropy.
Nevím, koho po dvou stech padesáti letech od této zkušenosti napadlo, že by šlo fosilní paliva nahradit dřevem, když mezitím energetická spotřeba na jednoho člověka ještě mnohonásobně vzrostla. Považuji v každém případě za krajně nešťastné, že i rúzná ekologickí hnutí tuto naprosto scestnou myšlenku po nějakou dobu podporovala, a za úplně neuvěčitelné pokjládám, že může být součástí evropské politiky dotací.
Pokud by Česká republika chtěla nějak přispět k ekologii během svého předsednictví EU, pak téma zrušení dotací na "biomasu" v energetice by bylo jedním z nejdůlečitějších.
Přijetí mezinárodní dohody o zákazu mezinárodního obchodu s dřevem na topení a zákazu pěstování plodin pro výrobu "biopaliv" pak asi je dalším nezbytným krokem k tomu, aby lesní ekosystémy na Zemi nebyly v zájmu byznysu maskovaného "záchranou planety" úplně zplundrovány.