Srovnání českých a dánských bilančních projevů nevyznívá lichotivě

Martina Schepelernová-Putíková

Zatímco Dánové si zakládají na tom, že udávají tón a trendy, a to zejména v zelené energetice, Češi se nutnosti vzpírají, a to k vlastní škodě a často s nepravdivými argumenty. Není divu, že se Björn Lomborg přestěhoval do Prahy.

Dánská královna Margrethe II. občany v souladu s jejich očekáváním chválí za to, že rychle směřují k energetice postavené čistě na obnovitelných zdrojích. Foto Varde Kommune, WmC

O vánocích a s nástupem nového roku na celém světě vystupují státníci se svými projevy. Právě v těchto proslovech se odráží naladění společnosti. Státníci dobře vědí, co si mohou dovolit, aby nepřišli o voliče. Mluví zpravidla tak, aby si nikoho raději nerozhněvali.

Když porovnáme dánské a české státnické projevy, zní to ve výsledku tak, že Dánové chtějí od svých lídrů slyšet ujištění, že přechod na zelenou energii pokračuje mílovými kroky. Naopak Česká republika se zuby nehty brání. Podle výzkumu pořízeného pro dánské Ministerstvo pro Klima a dodávky energií - Klima, Energi og Forsyningsenergiministeriet je 81 % Dánů pro obnovitelné zdroje a jen tři procenta obyvatel se staví zásadně proti nim.

Zcela vylidněné kodaňských ulice svědčí o tom, že v 18.30 na Silvestra sedí Dánové u televize a sledují pozorně projev své jednaosmdesátileté královny Margrethe II — Markéty II. Občané si nenechají ujít řeč oblíbené panovnice. Instituci království podporuje pětasedmdesát procent Dánů, republikánů je patnáct procent.

Královna národ stmeluje, na tom se shodne většina „poddaných“. K obrazovkám jsou Dánové ale nosy přilepeni i na Nový rok, kdy v osm večer promlouvala k národu už potřetí jejich čtyřiačtyřicetiletá premiérka sociální demokratka Mette Frederiksenová. Žijeme v Evropě, a tak není divu, že v roce 2022 zajímá občany zelená energie, role Ruska, „národní pospolitost“, to jest umění a schopnost táhnout za jeden provaz. Je jasné, že nechybí ani bod ekonomická situace v zemi.

Oč pomalejší jsou některé země...

Odlišný je úhel pohledu a priority každé země. Nezanedbatelná je i okolnost, že v Dánsku k nám „ze shora“ promlouvají ženy!

Dánská premiérka používá už zdomácnělý pojem „přechod na zelené energie“ (grøn omstilling). Z projevu vyznívá, že zelené energie jsou dánský miláček. Premiérka slibuje, že nejpozději do roku 2025 budeme v Dánsku létat čistě zelenými mezistátními lety!

Chválí Dány, čeho v zeleném scénáři už dosáhli. „Jsme příkladnou zelenou zemí, zrovna tak jak jsme si to přáli. To nám dodává odvahu chtít a žádat ještě více.“ Český premiér Petr Fiala o přechodu na zelenou energii používá pojmu „nezávislost na fosilních palivech“, ale jak on tak prezident Zeman viní ze současného zvýšení cen paliv — v rozporu s fakty — právě přechod na zelené energie.

Nezanedbatelná je i okolnost, že v Dánsku k nám „ze shora“ promlouvají ženy! Dánská premiérka Mette Fredriksenová. Foto News Oresund, WmC

U Frederiksenové si něco takového v jejím projevu vůbec nelze představit. Zeman by úplně nejraději vyvázal Českou republiku ze Zelené dohody. V projevu dánské premiérky naopak nechyběla zase výhružka, která by mohla docela být namířena i vůči českým zemím. Dánsko totiž podle ní hodlá svým aktivním nasazením vykompenzovat i země, jež se zdráhají, a tak vývoj zpomalují!

„Oč pomalejší jsou některé země, o to více vpředu bude Dánsko, o to výše zvedne laťku,“ říká Frederiksenová. Premiér Fiala naopak míří ukazováčkem zpět k evropským zemím, mezi které v jeho očích patří jistě i Dánsko. K zemím, které svým pozitivním postojem k zeleným energiím, podle něj zavinili růst cen.

Královna Margrethe II., představitelka dánské konstituční monarchie, má úlohu čistě ceremoniální, například přijímá novou vládu, a premiéra či premiérku, když vláda rezignuje. Ve svém projevu na Silvestra se ukázala v souladu s inklinací své společnosti také jako „zelená“.

Řekla: „Když nafta a uhlí znečisťují naší planetu, musíme vyrobit lepší zdroje energie. Velké parky větrných mlýnů se zdvíhají z moře a mocnou sílu přírody přeměňují na energii k užitku náš všech. Na cestě jsou „zelená“ paliva pro letadla a lodě, a také ambiciózní projekt jak zachytit CO2 a uložit jej do podzemí.“ Královnin postoj k zeleným energiím se diametrálně liší od názoru prezidenta Zemana. Ten zelené energie považuje za „ideologie“, „náboženství“.

Nezanedbatelnou roli v kladném postoji k přechodu na zelenou energii může hrát i fakt, v projevech nezmíněný, že obyvatelé Dánska dobře vědí, co jim jako druhé nejníže položené evropské zemi po Nizozemsku hrozí. Teče jim do bot. Vody z ledovců, které tají jak na Islandu tak i v „jeho“ Grónsku, Dánsko ohrožují.

Držet pospolu

Je známo, že společnosti rozhádané, nejednotné, ale i ekonomicky nerovné, kde jsou široce rozevřené sociální nůžky, jsou v nevýhodě v krizových dobách, jako jsou ty dnešní. Takové země jsou oslabeny zevnitř. Nástrahy současného světa vyžadují, aby občané byli zajedno.

Premiér Petr Fiala svůj národ dojemně prosí, aby táhl za jeden provaz a aby Češi k sobě byli slušní. Premiérka Frederiksenová svůj národ za to, jak drží pospolu, už mohla pochválit: „Dánsko je unikátní země. Máme jeden k druhému důvěru. Raději jsem spolu, než bychom se nechali rozdělit. U nás je nerovnost menší, vzdálenosti krátké a společenství silné.“ Ani královna Margrethe II. si ve svém projevu nenechala ujít příležitosti vyzdvihnout důležitou sounáležitost lidí.

Mezi dánskou premiérkou a českým premiérem ale panuje nesporná shoda v otázce Ruska. Fialou je označuje za vyděrače a za agresory. I dánská premiérka užila slova „agrese“. Prezident Zeman ani královna Margrethe II. se o Rusku nezmínili. Každý z jiných důvodů.

Premiéra Fialu trápí inflace v českých zemích zapříčiněná obrovským zadlužením země kvůli covidu a stoupajícími cenami paliv. Inflace ani zadlužení — ač rovněž gigantické — v  novoročním projevu dánské premiérky nefigurovalo. Frederiksenová je s ekonomickou situací ve své zemi naprosto spokojená: „Máme nejvyšší růst za patnáct let a nejnižší nezaměstnanost za dvanáct let.“

Občan v nouzi, země v nouzi…

Zvýšení ceny plynu a elektřiny se podobně jako v České republice podepisuje na finančně slabě situovaných Dánech, na samoživitelích odkázaných na existenční minimum, na nezaměstnaných a na penzistech pobírajících pouze základní penzi (Folkepension).

Přesto do dánských novoročních projevů, na rozdíl od těch českých, energetická chudoba neprosákla. Možná i proto, že dvě třetiny Dánů vytápí svá obydli dálkovým topením už na obnovitelné zdroje, například Amagerbakke v Kodani poskytuje topení 600 tisícům domácností hlavního města z obnovitelných zdrojů energie. Těchto domácností se zdražení nedotkne.

Druhá okolnost je, že ti, kdo potřebují finanční pomoc, dosáhnou na ni snadno a okamžitě. Žádost o finanční podporu se obejde bez dokladů, razítek, ověřování či stání ve frontách na úřadech. Probíhá digitálně. Veřejná instituce Udbetaling Danmark od roku 2012 vyplácí občanům komunální dávky. Má už předem k dispozici informace o finanční situaci svých občanů.

Žádost o pomoc přístup k těmto údajům pouze aktivuje. Vypočítají na Udbetaling Danmark na kolik peněz má občan právo. Přesně vědí, jakými prostředky občan disponuje, to jest jaké má příjmy, jaké úspory v bance, či příjmy z investic. To je nevýhoda, pro toho, kdo by se chtěl nezákonně obohatit. Výhoda je to pro každého, kdo peněžitou pomoc skutečně rychle potřebuje.

Dánsko je zemí ambiciózní. Ať jde o cokoliv moderního, chce být nejlepší a nejviditelnější, profilovat se. Dánové mají rádi inovativní mety. Radují se z možnosti nových start-upů, pracovních možnosti a zisků.

Světově proslulý Dán Bjørn Lomborg, autor bestselleru Skeptický environmentalista, působil na universitě v dánském Århusu, když byl v České republice prezidentem Václav Klaus. Hráli si do noty. Dnes Lomborga není už tak moc slyšet. Údajně žije v Praze. Svým světonázorem se v každém případě lépe hodí do Čech než do svého a pro zelenou energii tolik nadšeného rodného Dánska.

advertisment
Diskuse
TK
February 18, 2022 v 23.6
"Biomasa" ve skutečnosti není obnovitelný zdroj.

Dobrý den paní Schepelern,

spisy pana Lomborga jsem nestudoval, ale pokud říká, že je v energetice lepší používat fosilní paliva než takzvanou "biomasu", pak bych mu v tomto bodě dal za pravdu.

Ověřte prosím, zda je pravda to, co o kodaňské teplárně, kterou tak chválíte, napsal Ekolist:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kodani-se-topi-drevem-z-amazonie-je-to-uhlikove-neutralni.chybu-ale-dela-cela-eu

Jestli je tomu s palivem pro onu "ekologickou" teplárnu opravdu tak, jak se píše v citovaném článku, pak levné teplo z Amagerbakke možná významným dílem pomáhá urychlit odlesňování Země, s následky, které zatím nikdo pořádně neumí předpovědět.

Při troše smůly by ale mohly být podobné jako na Islandu, kde je největší evropská poušť:

https://plus.rozhlas.cz/nejvetsi-evropska-poust-je-cerna-jako-bota-6610221

Možná se mýlím, a mohou za to opravdu jenom tamní sopky. Slyšel jsem ale, že ta poušť se dneska rozkládá i na místech, kde Vikingové kdysi vykáceli lesy:

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/vikingove-na-islandu-vykacely-97-procent-lesu-zeme-nyni-sazi/r~e4bc5902ad3d11e9b6a9ac1f6b220ee8/

Neopakují náhodou Dánové (a s nimi, jako členové EU, i my) odlesňováním jiných regionů na planetě Zemi chybu starých Islanďanů, kterou se jejich dnešní potomci snaží pracným znovuzalesňováním svého ostrova napravit?

TK
February 19, 2022 v 21.13
Jen pro připomenutí

Na konci 18. století byly v českých zemích energetické zdroje dané možnostmi obnovy lesů prakticky vyčerpány. Před energetickou chudobou (anebo úplným zničením lesů a následnou energetickou chudobou) nás zachránil nástup těžby uhlí, a totéž platí pro většinu západní a střední Evropy.

Nevím, koho po dvou stech padesáti letech od této zkušenosti napadlo, že by šlo fosilní paliva nahradit dřevem, když mezitím energetická spotřeba na jednoho člověka ještě mnohonásobně vzrostla. Považuji v každém případě za krajně nešťastné, že i rúzná ekologickí hnutí tuto naprosto scestnou myšlenku po nějakou dobu podporovala, a za úplně neuvěčitelné pokjládám, že může být součástí evropské politiky dotací.

Pokud by Česká republika chtěla nějak přispět k ekologii během svého předsednictví EU, pak téma zrušení dotací na "biomasu" v energetice by bylo jedním z nejdůlečitějších.

Přijetí mezinárodní dohody o zákazu mezinárodního obchodu s dřevem na topení a zákazu pěstování plodin pro výrobu "biopaliv" pak asi je dalším nezbytným krokem k tomu, aby lesní ekosystémy na Zemi nebyly v zájmu byznysu maskovaného "záchranou planety" úplně zplundrovány.