Nadcházející evropské volby jsou pro dánskou, čím dál nepopulárnější, středovou vládu zásadní. Přicházejí uprostřed volebního období a většinová vládnoucí koalice sociálních demokratů, nové středové strany Moderates a liberální strany Venstre v nich bude poprvé od voleb v roce 2022 čelit hlasování voličů. Protože pro Dány je stěžejní téma klimatu a v zemi se vede bouřlivá debata o zavedení uhlíkové daně pro zemědělství, diskutovat se bude především o zelené politice současné vlády.

Ještě podle únorového průzkumu společnosti Epinion, který si nechala vypracovat veřejnoprávní stanice Danmarks Radio spolu s politickým serverem Altingnet, více než polovina dánských respondentů nikdy neslyšela o devíti z jedenácti jedniček kandidátek. Bez výrazných politických osobností se tak letošní evropské volby v Dánsku mění v převážně symbolický boj mezi mnoha stranami.

V roce 2022 vyšla v Dánsku poprvé za posledních téměř třicet let z parlamentních voleb většinová vláda a teprve podruhé v historii se sociální demokraté a Venstre — dvě největší středové strany v rámci tradičního pravo-levého dělení — rozhodli vytvořit vládu společně. Naposledy Dánsko zažilo velkou koalici v roce 1978 a experiment byl natolik neúspěšný, že trval jen něco přes rok.

Překvapivě — a navzdory dosud živé, neblahé vzpomínce na nezdar z roku 1978 — se sociální demokraté po volbách rozhodli odmítnout účast v menšinové levicové vládě, jejíž vznik se očekával a jejíž prioritou by byla právě klimatická politika. Namísto toho se spojili s Venstre a Moderates, odštěpkem z Venstre, který vede bývalý premiér Lars Løkke Rasmussen. Vznikla tak vláda označovaná jako pragmatická „fialová“ koalice.

Takovéto spojení se přitom mohlo jevit jako logické, protože sociální demokraté se posledních několik let posouvali stále více doprava. V praxi však každá strana musela učinit významné ústupky, aby se mohla stát součástí většinové vlády, a mnohým svým voličům tak připravila velká překvapení. Vládu tudíž nyní stojí značné množství energie samo obhajování vlastní existence.

Prvním velkým měřením sil si středová vláda prošla v roce 2023, kdy zrušila jako den pracovního klidu tradiční svátek Den velkého modlení, který připadá na čtvrtý pátek po Velikonocích. Argumentovala potřebou zvýšit ekonomický výkon společnosti, přínosy pracovního dne navíc se důkladně vysvětlovaly, avšak rozhodnutí vyvolalo mohutné demonstrace a kritiku mnoha opozičních stran i odborových svazů. Od té doby průzkumy veřejného mínění sociálním demokratům, Venstre a Moderates příliš nepřejí, všechny tři strany zaznamenaly významný odliv voličské podpory.

Sociálně demokratická premiérka Mette Frederiksenová se během pandemie Covid-19 vypracovala na rétorickou mistryni výkladů, jak zvládat krize. Vláda čelící katastrofálním výsledkům v průzkumech si tak nyní za krizi, kterou je potřeba zvládnout, zvolila stav dánské obranyschopnosti. Dánsko silně podporuje Ukrajinu. Ohlášené mnohamiliardové investice do vojenského sektoru vláda prezentuje jako výhodné pro obě strany.

To opozice může jen těžko kritizovat… na rozdíl od faktu, že navzdory mnoha slibům vláda úplně ztratila tah, co se týče řešení další palčivé krize — klimatické. A tak zatímco se podle ministrů pro klima Larse Aagaarda (Moderates) a ministra pro globální klimatickou politiku Dana Jørgensena (Sociální demokraté) Dánsko těší ve světě pověsti „ekologicky progresivní“ země, v zemi samé probíhá poměrně vášnivá debata o tom, jakou klimatickou politiku reálně dělá.

Dánská rada pro změnu klimatu, nezávislý odborný orgán, který je vybaven mandátem formulovat doporučení, jak zemi změnit v nízkouhlíkovou společnost, vládu opakovaně kritizuje, že nedělá dost. To se dále vyhrotilo debatou, zda by zemědělství nemělo platit daň z emisí oxidu uhličitého stejně jako ostatní hospodářská odvětví v Dánsku.

Venstre má jako tradiční strana farmářů strach zajít v tomto tématu příliš daleko a sociální demokraté zase nechtějí, aby se průměrnému spotřebiteli zvýšila cena masa. Zemědělství je přitom v Dánsku zodpovědné přibližně za třetinu celkového objemu emisí skleníkových plynů.

Počátkem letošního roku vydala doporučení zavést klimatickou daň v zemědělství i další odborná komise, což okamžitě vyvolalo hrozbu protestů farmářů. Ty se však nakonec neuskutečnily. Vznikl nový výbor, který má přezkoumat všechna dosavadní doporučení.

Zemědělské obchodní organizace pak zpochybnily věrohodnost jeho výpočtů a vláda jednání o zavedení nové daně opět odložila. Jeden z největších politických sporů v Dánsku — spor o vliv zemědělství na klimatickou krizi — tak zůstává před evropskými volbami nerozhodnutý.

Opozice bezpochyby nenechá politickou příležitost, která se jí takto naskytla, bez povšimnutí. Vláda tedy bude mít co vysvětlovat. Ostatně může vůbec červeno-modro-fialová koalice dělat zelená rozhodnutí?

Z angličtiny přeložila MÍLA PALÁNOVÁ. Článek je součástí projektu novinářské organizace Voxeurop Hlasy Evropy 2024, na němž se podílí v každé zemi Evropské unie jedno médium. Deník Referendum je českým účastníkem projektu. Všechny dosud publikované texty je možno číst na webu Voxeurop (za paywallem) v angličtině, zobrazí se po kliknutí na příslušnou zemi v interaktivní mapě.