Četba programů českých politických stran a volebních koalic pro volby do Evropského parlamentu je trudná činnost. V podstatě všechny totiž nabízejí poněkud bombastická ujišťování o tom, co ta která politická formace hodlá v Evropské unii „zásadně“ změnit či zařídit, aniž by to odpovídalo jejich reálným možnostem. A skoro všechny se přitom vyhýbají tomu, aby jasně definovaly, jak se staví ke skutečně zásadním otázkám.

K těmto strategickým otázkám v českém kontextu patří postoj k přijetí společné evropské měny nebo k evropskému Green Dealu. A v neposlední řadě i otázka vnitřní reformy EU tak, aby byla více akceschopná. Konkrétně jde o návrh Německa a Francie podstatně rozšířit většinové hlasování na úkor toho jednomyslného.

Posledně zmíněný problém úzce souvisí s možným rozšířením EU o země západního Balkánu, Moldavsko či v budoucnu snad i Ukrajinu. V podstatě všechny české politické strany i současná vláda slibují zemím západního Balkánu, že se zasadí o jejich přijetí do EU, ale zároveň se buď k otázce reforem rozhodovacích procesů v EU, bez nichž řada západoevropských zemí nepřistoupí na další rozšíření EU, staví negativně, nebo okolo nich jen opatrně našlapují.

V podstatě všechny programy se nesou ve stylu známém z minulosti, kdy Česká republika uvedla svoje první předsednictví v EU v roce 2009 heslem „Evropě to osladíme“. Jak víme, předsednictví skončilo fiaskem. A to nejen proto, že během něho padla česká vláda, ale právě i kvůli rozporu mezi poněkud bombastickým ujišťováním, obsaženým už v heslu „Evropě to osladíme“, že víme vše nejlépe, a reálnými možnostmi země, jako je Česká republika.

Jelikož evropské volby jsou u nás jakousi předehrou pro ty sněmovní v příštím roce, dalo by se čekat, že vládní i opoziční strany, se postaví k evropským problémům, jež budou definovat jejich programy i před sněmovními volbami, čelem. Místo toho, ale nabízejí vesměs jen obecná až vágní hesla.

Koalice Spolu

Nejvíce neurčitý je program koalice Spolu, což je ovšem ve světle rozdílných pohledů jejích jednotlivých členů na fungování EU svým způsobem pochopitelné. V programu Spolu se tak o euru, na jehož přijetí se tři strany koalice neshodnou, neobjevuje ani zmínka. A jelikož se strany plně neshodnou ani na postojích ke Green dealu a na potřebě dále EU integrovat, nenajdeme v programu zmínku ani o těchto tématech.

Program se tak drží obecných hesel jako Evropa vnitřně svobodná, Evropa vnitřně bezpečná, Evropa konkurenceschopná, Evropa energeticky nezávislá, Evropa zelená pro člověka, Evropa propojená dopravní infrastrukturou či Evropa kulturně rozmanitá.

Z „desatera“, jak svůj program koalice Spolu nazvala, si každý může v obecné rovině vybrat, co chce, ale ve výsledku to nic neznamená. Koalice jako celek nejenže nebude v EP působit v jedné frakci, ale za ni zvolení europoslanci nebudou mít reálnou sílu obecně deklarované cíle prosadit.

Obecně program koalice Spolu působí jako dokument, který je napsán tak trochu z nouze, když už se tři strany s rozdílnými postoji rozhodly kvůli udržení značky Spolu pro sněmovní volby kandidovat společně. Snad jen z posledního bodu „desatera“ na nás zavane duch ODS: Evropa budoucnosti se prý nesmí změnit na evropský superstát, je třeba rušit nepotřebné agentury a instituce.

Předseda ODS Petr Fiala se pokusil to, o co koalici Spolu v evropských volbách jde, shrnout následujícími slovy: „Abychom zvládli rostoucí bezpečnostní hrozby, nebezpečí spojená s nelegální migrací, společně zajistili energetickou a strategickou soběstačnost a prosperitu, musíme Evropskou unii rozumně měnit. Boj za lepší Evropu ale není bojem proti Bruselu a Evropské unii.“