↗

Nová dánská vláda je tvořena levo-pravou koalicí umírněných, sociálních demokratů a liberálů. Na snímku dánská premiérka a předsedkyně Sociálnědemokratické strany Mette Frederiksenová a předseda strany Umírnění Lars Løkke Rasmussenm. Foto Jonathan Nackstrand, AFP

V Dánsku přišla obměna Folketingu možná dřív, než to samotní Dánové čekali. Začátkem letošního října vyhlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová předčasné volby, které se měly konat za měsíc, tedy 1. listopadu, sedm měsíců před řádnými volbami. Důvodem bylo ultimátum. Menšinová vláda sociálních demokratů vládla díky podpoře sociálních liberálů, Zelené levice a rudo-zelené aliance. A právě sociální liberálové pohrozili Frederiksenové vyvoláním hlasování o důvěře, pokud nevyhlásí předčasné volby.

Mette Frederiksenová je v čele vlády Dánského království od roku 2019, kdy jako předsedkyně ve Skandinávii obecně silné sociální demokracie dovedla stranu k vítězství. S její popularitou ale otřáslo hlavně kontroverzní rozhodnutí usmrtit až milion norků žijících na území Dánska, aby nešířili koronavirovou mutaci. Tento krok způsobil premiérce nejen otřes v její oblíbenosti, ale taky ultimátum k vyhlášení předčasných voleb.

Průzkumy ukazovaly těsný souboj mezi levicovou a středopravicovou koalicí — podobně jako před zářijovými volbami ve Švédsku. Tam se nakonec sociální demokracie tehdejší premiérky Magdaleny Anderssonové odebrala do opozice. Průzkumy zatím nefandí ani finské sociální demokracii v čele se Sannou Marinovou, kterou čeká v dubnu obhajoba křesla předsedkyně vlády.