O parlamentní většinu pěti hlasů se bude opírat nová dánská vláda, jež nejspíš vznikne z bloku čtyř levicových stran. Dánové o tom rozhodli ve čtvrtečních volbách. Takzvaný červený blok bude mít v 179členném parlamentu 92 křesel, dosud vládnoucí modrý blok 87. Dánska levice se tak po deseti letech v opozici vrací k moci.

Dosavadní premiér Lars Løkke Rasmussen již prohru uznal. Ještě ve čtvrtek v noci podal demisi.

V čele nového kabinetu stane předsedkyně dánských sociálních demokratů Helle Thorningová-Schmidtová, která již od pátečního rána vede koaliční rozhovory. Její strana sice nedokázala porazit nejsilnějšího protivníka — Rasmussenovi Liberály —, z červeného bloku však získala nejvíce hlasů.

„Dnes jsme psali dějiny,“ oznámila Thorningová-Schmidtová, jež bude zároveň první premiérkou v dánských dějinách.

Dánská specifika

Podle agenturních zpravodajů se předvolební kampaň točila zejména kolem dnes nejpalčivějších problémů — boje s ekonomickou krizí a snížení nezaměstnanosti. První léta vlád modrého bloku přinesla Dánsku prosperitu, po příchodu krize však začaly tradiční pravicové postupy selhávat. Tradičně vyrovnaný rozpočet se dostal do schodku, který by měl příští rok přesáhnout 4,6 procenta HDP. Stát musel před bankrotem zachránit celkem devět bank.

Sociální demokraté se před volbami zavázali k zvýšení daní a novým hospodářským stimulům. Výrazným bodem jejich programu se pak stal plán, který má přimět každého člověka pracovat o 12 minut denně navíc. Hodina přidané práce týdně může dle nejsilnější strany levice pomoci významně podnítit opětovný růst.

Menší levicové strany budou dle agenturních zpráv zase trvat na zrušení přísných protipřistěhovaleckých zákonů. Ty prosadila předchozí vláda pod tlakem smluvně-opozičních národovců z Dánské lidové strany (DFP), na jejíž podpoře byla v parlamentu závislá.

Kdo je kdo

Jak bylo již naznačeno, dánská vnitropolitická soutěž je založena na soupeření dvou bloků. Modrý blok tvoří pravicoví Liberálové (po čtvrtečních volbách 47 křesel), pravicově-populistická Liberální aliance (9 křesel), Konzervativní lidová strana (8 křesel) a národovci z DFP (22 křesel). Ti jsou však kvůli své protipřistěhovalecké a eurofobní politice považováni za krajní sílu a vládních koalic se přímo neúčastní.

Červený blok pak tvoří strana Sociální demokraté (44 křesel), spíše středová Sociálněliberální strana (17 křesel), Socialistická lidová strana (16 křesel) a Rudo-zelená aliance (12 křesel).

Sociální demokraté si oproti minulým volbám o jeden mandát pohoršili, Liberálové zas jeden navíc získali. Strana sociálních liberálů a důsledně levicová aliance si ovšem polepšily každá o osm mandátů; národovci z DFP naopak tři ztratili. V posledku tedy červený blok vyhrál.

Evropský trend?

Podle agenturních znalců je v dánské politické kultuře zvykem vytvářet koalice s tradičními partnery. Mandát nově designované premiérky tak žádná ze stran nezpochybnila.

Titíž znalci však současně varují před zobecňujícími soudy o levicové renesanci v Dánsku či dokonce v celé Evropě. Existuje-li v EU dnes nějaký výrazný trend příslušného typu, jde prý o preferenční volbu opozičních stran, a to bez ohledu na jejich ideologii. Podobný jev jako v Dánsku byl v posledním roce zaznamenán v Irsku, Finsku i Portugalsku, vloni pak v Holandsku a Velké Británii.

Mezi dánskými levicovými stranami navíc existují (vedle obecné ideopolitické shody) značné programové rozdíly.

„(Pro novou premiérku) to bude velká výzva,“ cituje v této souvislosti Reuters Jørgena Elklita, politologa z Aarhuské univerzity. „Sestavit vládu zabere bezesporu řadu dní, možná i týdnů.“

Další informace:

BBC News Helle Thorning-Schmidt to be Danish PM after poll win

Reuters First female PM ends 10 years of centre-right rule

The Guardian Danes vote for their first female prime minister