Zejména dvěma skutečnostmi zaujaly zpravodajské agentury parlamentní, obvykle ne moc sledované volby ve Finsku: jednak poměrně stejným ziskem všech velkých stran a jednak nezvyklým úspěchem národovecky se profilujícího uskupení Praví (ve smyslu Opravdoví) Finové.

Voliči 5,3milioné země vybírali své poslance v neděli 17. dubna. Zvolení politikové dostali mandát na čtyřleté funkční období.

V absolutním součtu vyhrála pravicově liberální Národní koaliční strana (KOK) dosavadního ministra financí Jyrkiho Katainena. Získala 20,4 procenta hlasů a ve 200členné sněmovně obsadí 44 míst. Druhá skončila sociální demokracie Jutty Urpilainenové (19,1 procent, 42 míst) a doposud největší strana Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové klesla se ziskem 15,3 procent na čtvrté místo. V novém parlamentu bude mít 35 poslanců.

Finský střed i všechny malé strany přitom přeskočili právě Praví Finové (PS) Tima Soiniho. Poslancům této strany dalo důvěru 19 procent voličů, a ti tak obsadí 39 křesel - šestkrát více než po minulých volbách.

„Jde vskutku o velký, velký třesk. Jedná se o velkou, velkou změnu. Ve finské politice teď dojde k výraznému obsahovému posunu,“ okomentoval výsledek voleb profesor Jan Sundberg z Helsinské univerzity pro agenturu Reuters.

Znalci z evropských médií připomínají, že finská politická scéna byla až doposud typická soupeřením tří velkých (tradičních) stran a měnící se skupiny malých (alternativních) uskupení. Co aktuální změna přinese, je zatím prý možné jen odhadovat. O to závažnější obavy ale vyvolává.

Proti marnotratným

Úspěch PS připoutal pozornost jak nevídaným rozsahem, tak možnými důsledky. Finský parlament má totiž právo hlasovat i o všech dohodách učiněných na evropské úrovni. To se dnes týká především dohody o záchranném mechanismu eurozóny, který má sloužit zemím ohroženým bankrotem a jenž se zanedlouho chystá využít Portugalsko.