Královna Markéta II. a šifra profesora Klause

Marta Nachtmannová

Dánské království a Česká republika jsou dva malé státy na jednom kontinentu. Srovnání novoročních projevů jejich čelních představitelů působí jako by se jednalo o dva různé světy.

Dánská královna Markéta II. promlouvá k lidu poslední večer končícího roku ze své pracovny v kodaňském sídle Amalienborg. Novoroční proslov začal v osmnáct hodin, trval zhruba patnáct minut a byl živě přenášen dánskou televizí a rozhlasem. Český prezident Václav Klaus pronáší svoji řeč z Pražského hradu tradičně po poledni prvního dne nového roku. Letos projev začal ve čtrnáct hodin a živě ho vysílala televize i rozhlas.

Královnin projev je členěn do třiadvaceti odstavců, prezidentovi letos stačilo o deset odstavců méně. Královna začíná tradičně vlídným úvodníkem, v němž tentokrát poděkovala za přízeň a pozornost, které se jí během roku 2010 dostalo mimo jiné při oslavě jejích sedmdesátých narozenin. Prezident po standardním novoročním blahopřání předpovídá klidnější rok.

Královna následně ve třech stručných odstavcích zmiňuje hospodářskou krizi, která „zasáhla světovou společnost, a tudíž také dánskou společnost“. Je to znepokojivá okolnost, protože „mnozí ztratili práci, obchody vydělávají méně peněz, když zákazníkům zbývá méně na nákupy, a krize globálně způsobuje, že podniky dosahují menšího obratu“. Nicméně Dánsko patří mezi země, které krize zasáhla méně tvrdě.

Prezident se ve svém druhém odstavci svěřuje s určitou vyčerpaností z voleb a volebních kampaní a s nezastíranou úlevou se těší, že „v nadcházejících dvanácti měsících snad volit nepůjdeme“. Na scénu sice přibyla nečekaná ochotnická náplava, nicméně i ta má nárok na klid. K ekonomickým slůvkům se prezident dostává ve třetím odstavci, což je standardní. Situace je dobrá, plán ekonomického růstu za rok 2010 byl splněn a v roce 2011 by ho neměly narušit ani důsledky již skončené hospodářské krize, která probíhala za hranicemi České republiky jako v podstatě interní záležitosti mezi Evropou a Amerikou.

Královna připomíná, že Dánsku nepomáhalo při překonávání krizí jen jeho bohatství a úspory. „Jsme bohatí i jiným způsobem. Máme zakořeněné společenství, na nějž jsme hrdí.“ Toto společenství má hluboké historické kořeny a královna ho ve své řeči zmiňuje mnohokrát. „Společně využít naši vynalézavost, píli a tvůrčí síly. To jsou vlastnosti, které můžeme uplatnit, když se nyní snažíme vymanit ze sevření krize.“ Dánsko zažilo mnoho krizí, ale společně jsme se z nich dostali, připomíná královna.

Prezident se k receptu na krizi dostává ve čtvrtém odstavci. Nestraší, nekritizuje, nevyčítá, neobviňuje, nestěžuje si, pouze důrazně dává najevo, že od roku 2004 ho vlády roztrpčovaly, protože neškrtaly, nereformovaly či neexistovaly. Není proto divu, že většinu projevu věnuje nikoli občanům, ale právě vypiplané vládě, kterou drží pohromadě jistý tajný šém, jehož podobu zná jen pár zasvěcených. K vládě Klaus promlouvá z pozice kárajícího rodiče. Jasně popisuje, co to znamená „být hodný“.

V sedmém odstavci na okamžik nastavuje vlídnější tvář i opozici, ale nic moc si od toho nezvedeného uličníka neslibuje. Prezident upozorňuje vládu na nástrahy, které na ni číhají. Na základě vlastních empirických šetření konstatuje, že domorodci jsou většinou takzvaně rozumní a lze je udržet v normálním pracovitém stavu těžkým, ale uskutečnitelným přesvědčováním. Součástí projevu je i vzorový soubor přesvědčovacích hesel s rafinovaným propagandistickým zabarvením na aktuální téma pesimistů, kverulantů a emigrantů.

Dánská královna se obává, zda se krize netýká spíše postojů. Ptá se, zda nesklouzáváme k egoismu, zda nezačínáme být k sobě podezřívaví, zda si navzájem nepřisuzujeme méně laskavé pohnutky. „To je krize, která přichází plíživě a která může otrávit naše vzájemné vztahy.“ Královna varuje, že riskujeme něco, co může být nenapravitelně poškozeno. „Krize, která se takzvaně dá měřit a vážit, která se dá vyjádřit čísly a nakreslit křivkami, taková krize není zdaleka tak závažná, jako když se kymácejí naše hodnoty a postoje. Z ekonomické krize, v níž se nyní nacházíme, nalezneme dříve nebo později cestu ven; ale měli bychom z ní vyjít se zachovanou slušností, a aniž bychom ohrozili společenství.“

Královna připomíná, že jsme dosáhli svobod, které si předchozí generace nedovedly ani představit. Toho bychom si měli vážit. „Ale měli bychom také pamatovat na to, že nikdo se o sebe nedokáže postarat úplně sám. Proto musíme také dávat pozor na společnost, kterou známe jako bezpečný rámec pro osobní rozvoj, a mít oči a uši a srdce otevřené pro naše bližní.“

Po těchto slovech se královna tradičně obrací na lid žijící za hranicemi Dánska. Celé čtyři odstavce byly letos věnovány vojákům v Afghánistánu. Královna vyjádřila podporu vojákům i jejich blízkým a vzpomněla na ty, kteří v boji ztratili život, zdraví, rodinu nebo přátele. Připomněla také, že mnozí se z bojů vracejí fyzicky zranění nebo psychicky poznamenaní.

Podpora českých příslušníků zahraničních misí v Klausově projevu zcela chybí. Zato nechybí rozlícená kritika takzvané „zelené“ politiky. „Nešlo a nejde o žádné velké ideje ani o záchranu údajně ohrožené planety, ale jen a jedině o byznys.“ Prezident velmi dobře ví, proč volí právě tato slůvka. Jeho kupónová privatizace totiž zásadně nepřipouštěla, aby se mohly „peníze milionů lidí přesouvat do státem garantovaných zisků donedávna zcela neznámých a jenom za tímto účelem vytvořených firem“.

Jen díky této profesorově zásadovosti se do roku 2002 ztratil majetek za pouhých padesát miliard korun v rámci prokázané trestné činnosti. Neprokázanou trestnou činností nebo využíváním mezer v zákoně pak došlo ke ztrátám v zanedbatelném řádu stovek miliard korun. To jsou v porovnání s dnešními rozpočtovými škrty drobné, odborně se uvádí „na hranici statistické chyby“. Takže když pan profesor dnes říká „vyvarujme se opakování podobných chyb“, je třeba ho do puntíku poslechnout a s čímkoli zeleným okamžitě skoncovat.

Královna pokračuje pozdravy dánské menšině žijící v Německu, vřelá slova každoročně směřují také do Grónska a na Faerské ostrovy. Nechybí ani zmínka o nadcházejících událostech v královské rodině. Už v lednu očekává korunní pár dvojčata, na což se tu těší úplně všichni, protože princ Frederik a princezna Mary jsou tu stejně populární jako královna Markéta II.

Královna svou řeč vždy zakončuje přáním, které je zároveň výzvou. „V dobrých časech bychom měli mít na paměti, že prosperita není samozřejmá a že je vždycky někdo, pro koho může být každodenní realita tísnivá. Ve špatných časech nesmíme zapomínat na naši dobrou náladu a na úsměv, který nás přenese i šedivým dnem. Přivítejme tedy nový rok s důvěrou a ukazujme si důvěru navzájem, ve velkém i v malém.“

Prezident také završuje svůj projev výzvou: „Nebojme se ho. Nečekejme však, že ho dobrým udělá někdo za nás. Nikdo takový není. Jsme na to jen a jedině my sami. A zdaří se nám to, budeme-li jednat ve vzájemné pospolitosti.“ U poslední věty není zcela jasné, zda patří vládě, nebo i (normálním) občanům.

×
Diskuse
January 5, 2011 v 8.42
Pár odkazů
Novoroční projev 2010 Jejího veličenstva dánské královny (dánsky), http://kongehuset.dk/publish.php?id=27653

Novoroční projev prezidenda republiky, 1. ledna 2011, http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr-vaclav-klaus/vybrane-projevy-a-rozhovory/197.shtml

Veřejný dluh jako podíl na HDP, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2186rank.html

Jaromír Slomek, Lidové noviny, Domov, 05.03.2002, citace převzata z webu ODS Prahy 2, http://www.ods.cz/os.praha2/dyk.htm

Viktor Dyk: Říkání z politického slovníčku,
http://cs.wikisource.org/wiki/Poh%C3%A1dky_z_na%C5%A1%C3%AD_vesnice_(Dyk)/%C5%98%C3%ADk%C3%A1n%C3%AD_z_politick%C3%A9ho_slovn%C3%AD%C4%8Dku
January 5, 2011 v 9.04
pěkný rozbor a srovnání
Zatímco dánská královna přemýšlí, jak dánský lid potěšit a povzbudit, Václav Klaus přemýšlí, jak český lid donutit k poslušnosti vůči současné pravicové vládě a sám sobě. Klausův projev se mi jeví jako součást zvýšené Klausovy politické aktivity, jehož záměrem je zaprvé udržet současnou Nečasovu vládu, která je vnitřně dosti slabá a Nečas působí, že neví, kudy dál, i když má pohodlnou převahu v parlamentu a za druhé si připravit půdu pro případné opětné postavení se do čela ODS po vzoru svého přítele Putina. Ten Dyk mě překvapil, zde Klaus používá pokleslou figuru, kterou hojně užívali komunisté vůči emigrantům - asi to dělá v rámci zostřeného politického boje, ale u inteligentních zastánců pravice tím ztrácí.
JS
January 5, 2011 v 11.05
Poděkování
Nádherně napsané . Zcela jasný rozdíl v myšlení "panovníka". Díky . btw: Kde se dá požádat o dánské občanství ? Nebo lépe , nechtěli by nás dánové anektovat ?
January 5, 2011 v 11.22
Díky za milé reakce.
Rozdíly mezi symbolickými hlavami státu jsou obrovské, s vládami je to trochu jinak. Dánská vláda stojí na podpoře mimovládní populistické Dánské lidové strany, vzývá dogma škrtů a na občany pohlíží jako na tržní objekty.
OW
January 5, 2011 v 11.25
Paní královna vnímá lidi ve své zemi jako lidské bytosti a své poslání jako službu jim.
Klaus má lidi ve své zemi za spotřebovatelný prostředek k dosažení a bytnění své vlastní moci.
Ondřej
OW
January 5, 2011 v 11.28
Takže s vládami to vyjde nastejno.
Ondřej
January 5, 2011 v 11.31
institut hlavy státu a smysl pro soudržnost a pospolitost
Tento příklad krásně ukazuje, jak tradiční symbolický institut může sloužit ne nepodstatné psychologické podpoře společenských dějů směrem k soudržnosti a pospolitosti. Česká verze pospolitosti se zmítá v rozporech, jejichž je Klaus příkladným reprezentanem: na jedné straně národovecký tlak na (často protichůdně, dle dané chvíle definovaný) zájem naší české rasy, na druhé straně otevírání dveří trhu bez přívlastků, který zná jen cílové skupiny, kde kriteriem jejich hodnoty je jejich výtěžnost.
OW
January 5, 2011 v 11.39
.....i na nacionalismu se dá profitovat.
Ondřej
To jsem rozhodně nechtěl zpochybnit :-)
OW
January 5, 2011 v 12.08
To mi bylo jasné, už když jsem to psal :-)
Ondřej
JS
January 5, 2011 v 12.22
to: Marta Nachtmannová
Takže vlády máme stejné. To bychom si nepomohli. Jedině vyhlásit české království. Jenže koho za krále ? Aby to nedopadlo ... My Václav pátý řečený Klaus
January 5, 2011 v 12.29
Nemyslím, že současnou situaci by vyřešil přechod ke konstituční monarchii. Změna k lepšímu potřebuje aktivní občany a čas.
??
January 5, 2011 v 14.40
Jestli se pan prezident kromě básní Viktora Dyka neinspiroval také literární tvorbou Jaroslava Haška. Mám na mysli jeho fejeton "Nejslavnější český spisovatel Jaroslav Hašek", kde mj. píše: "V dějinách celého lidstva vyskytl se jen jeden jedinec tak všestranně dokonalý, a to jsem já."
January 5, 2011 v 14.59
Vyloučit to nelze.
??
January 5, 2011 v 15.42
Klaus přece jen boduje
Na druhé straně v rámci objektivity je třeba uvést či položit otázku, zda dánská královna je natolik předmětem umělecké (literární, filmové, hudební aj. inspirace) jako český prezident. Lze zmínit např. legendární film Igora Chauna "Léčba Klausem", novelu Michala Viewegha "Báječná léta s Klausem", či dokonce báseň z publikované sbírky dětské poezie:
Skákal Klaus přes Bauhaus,
přes minové pole,
šel za ním mikymauz,
řekl mu: "Ty vole!" (viz Salon č. 699)

Mám dojem, že v tomto srovnání Klaus boduje, ale možná, že paní Nachtmannová víte o podobné literární tvorbě ve vztahu k hlavě Dánského království.
JS
January 5, 2011 v 15.49
re: Změna k lepšímu potřebuje aktivní občany a čas.
Obávám se , že to je málo . Aktivní občané nejsou a sami aktivní nebudou . A času bylo až až . Dovolte dotaz částečně mimo téma , z vašeho profilu jsem zjistil že jste byla ředitelkou MDA . Domnívám se, že tu chybí jakýsi levicový think-tank , pravice je na tom výrazně lépe. Proč jím není MDA ? Pravděpodobně je to jediná instituce , která na to má prostředky a podporu .
PM
January 5, 2011 v 16.35
Vzala jste si
sympaticky těžké téma - srovnávat jablko a švestku:
-královnu ve službě občanskému patriotismu demokratické republiky s tradicí a
-takřka samozvaného presidenta provokujícího, ve službě kleptokracie občanstvo demokratické republiky bez tradice.
Díky za doklad o kvalitativní rozdílnosti populismu.
Královny a kmána , který se upoceně snaží neurotizovat a vládnout.
January 5, 2011 v 17.31
Think-tank pokrývající prostor nalevo od středu v Česku chybí. V mnoha ohledech je jednodušší založit organizaci na zelené louce, než měnit instituci, která padesát let (1939 - 1989) setrvávala v zakletém spánku. Během dlouhého spánku se okolní svět změnil... Více napoví článek zde: http://www.literarky.cz/domov/politika/465
January 5, 2011 v 23.23
Král v novoročním projevu připomněl, že máme zodpovědnost za všechno živé a že to vyžaduje velkou moudrost ke správě přírodních zdrojů v pozitivním slova smyslu.
- V roce přírody byla věnována velká pozornost zachování biologické rozmanitosti planety. To je oblast, kterou dopady finančních opatření opomíjejí, "řekl král Harald a citoval indiánského náčelníka Francois Paulette z Kanady:
- Matka Země potřebuje vaší pomoc právě teď!
Stejně jako v několika předchozích novoročních projevech, král mluvil silně pro velkorysejší sociální společnost, kterou se můžeme odlišit od centra a i jako periferie, jako malí, můžeme být perfektní.
- Všechny národy, kultury a náboženství jsou výrazem lásky. A každý má být nahlížen důstojně. Co kdyby mi dal někdo otázku, co bych si pro nás přál nejlepšího? Co? Přál bych si, abychom v novém roce mohli žít v prostoru, který je velkorysý, "řekl král. (© NTB)
OW
January 6, 2011 v 6.03
Oni oba vnímají i vyjadřují v království i jeho duchovní rozměr. Ten je něčím, co bychom potřebovali jako sůl i my. Ať už jako republika nebo království, křesťané či nekřesťané.
Ondřej
January 6, 2011 v 8.56
OPRAVA
Projev prezidenta začal samozřejmě ve 13:00. Za překlep se omlouvám a děkuji Janu Vaňkovi jr. za upozornění na tuto "nepravdu v článku".
January 6, 2011 v 20.33
OPRAVA č. 2
Historik Jiří Malínský mi napsal: "R-U nemělo říšský sněm (to jen v letech 1848-1849), ale pak - po únorové ústavě z r. 1861 - říšskou radu. Stalo se tak na zvláštní císařovo přání s ohledem na revoluční reminiscence r. 1848." Díky, Jirko!
+ Další komentáře