ČT 24 Události. V Praze je 19 hodin. Kancléřka Merkelová má problémy s bavorským spolkovým ministrem vnitra Seehoferem, který se chystá uzavřít bavorské hranice. Důvod: migrace. Podle umístění zprávy, pořadí první, podle délky, sedm minut, je tato zpráva z Německa onoho pondělního večera pro českého občana tím nejdůležitějším, co se stalo. Mohli by do České republiky přijít už tak obávaní migranti!

Zpráva na ČT 24 je nejen dlouhá, ale i zevrubná. Zaměřená na migraci jako na katalyzátor německé vládní krize. Rok po roce od roku 2015, 2016, 2017 vypočítává televizní redaktorka Marcela Augustová množství migrantů, kteří přišli do Evropy a do Německa. Když přepnu na záznam televizních novin dánské veřejnoprávní TV Nyheder, hned si všimnu, že německá krize nezaujímá v dánských zprávách první místo.

Protijed

V dánském Tv Nyheder je také pondělí, 18. červen 2018, a pro dánského občana je nejzávažnější botulismus, lidově zvaný párková nemoc. Dánská zpráva je dlouhá a zevrubná. V neobvykle horkých červnových dnech se totiž v Dánsku hodně griluje, párky především, a varování pondělního večera je jasné: dejte si pozor, lidé, abyste neskončili jako sedmnáct penzistů, bývalých učitelů, kteří se sešli na grilování v jutském městě Sønderborg.

Jedenáct z nich leží teď v nemocnici! Párková nemoc je v dánské veřejnoprávní televizi nejen zprávou číslo jedna, ale trvá stejně dlouho jako zpráva o Angele Merkelové na ČT 24, tedy sedm minut. Dozvídáme se, že párkovou nemoc vyvolává látka, která blokuje pohybové ústrojí včetně dýchacích cest.

Nakaženému hrozí smrt udušením. Proto, přestanete-li najednou po požití párků vidět, slyšet, či máte obtíže s mluvením, okamžitě vyhledejte lékaře! Vpíchnou vám protijed a budete v pořádku.

Zpráva o vnitrostátní německé krizi přichází v dánských zprávách až jako druhá. Je skoro čtyřikrát kratší než botulismus a tedy též čtyřikrát kratší než zpráva o Merkelové a Seehoferovi na ČT 24. Dánská verze německé krize trvá pouhé dvě minuty. Krátkost zprávy lze připsat skutečnosti, že se v ní neodkazuje na podrobné grafy s počtem emigrantů od roku 2015, kteří do Evropy a do Německa přišli, jež jsou stěžejním bodem zprávy na ČT 24.

V dánské verzi je zdůrazněna okolnost, že Merkelová odmítá přijmout Seehoferův návrh uzavřít hranice, na rozdíl od Událostí na ČT 24, které se o této pravomoci kancléřky vůbec nezmínily. Sdělí ho, ale až v pozdějších zprávách.

V dánském zpravodajství naopak chybí, co sděluje ČT 24, že Seehofer, jako spolkový ministr vnitra, má právo hranice kdykoliv uzavřít. To, že Merkelová může odvolat Seehofera a tím položit vládu, zase toho večera uvádějí dánské zprávy TV Nyheder. Přání otcem myšlenky.

Dánský divák odchází od zpráv s dojmem, že Merkelová je na Seehofera účinným „protijedem“ a také s přesvědčením, že v Německu jde o boj vnitropolitický, jehož se migrace stává záminkou i rukojmím. Rozdíl není jen v délce a v umístění zprávy, liší se dokonce i úhlem pohledu!

To, že jde o bavorské volby, které se konají letos na podzim, českému divákovi doplní časem i česká veřejnoprávní televize, ale co naplat, první dojem je nejsilnější, a ten poskytuje každá země svůj vlastní. Z Dánska viděno jde o manévry před bavorskými volbami, z České republiky jde o migranty.

Ve výsledku působí Merkelová nahlížena ze severu Evropy moudře, a humanisticky a Seehofer jako Bavorák, který má sklony k nesnášenlivosti a přihřívá si svoji volební polívčičku. Na stejného Seehofera se v České republice spíše hledí téměř jako na garanta zdravého rozumu, který Západ zdá se jinak postrádá.

Seehoferův názor na migraci je v České republice populární, méně už Seehoferův názor na Benešovy dekrety. Na ČT 24 chybí zcela analýza postojů Merkelové, analyzují se ale podrobně postoje Seehofera.

V Dánsku všeobecně platí, že má světová migrační krize své kořeny v lidském utrpení, ve válce, v hladu a suchu, a především v mnoholetém vměšování velmocí do vnitrostátních záležitostí v regionech, odkud dnes lidé utíkají. V České republice to působí tak, že migrační krizi více méně zavinila sama Angela Merkelová.

Fotbal a teror

Otázkám migrace byl téhož pondělí 18. června věnován v ČT 24 devadesátiminutový Horizont. Ve stejnou chvíli Dánové usedali před dánskou veřejnoprávní obrazovku a sledovali fotbalový zápas mezi sousedním Švédskem a Jižní Koreou. Pouze v českém Horizontu se dole na obrazovce objeví žlutá čára. Žluté titulky, které u českého diváka jako Pavlovův reflex signalizují, že se někde něco důležitého stalo, nejspíše zase udeřili teroristé.

Tentokrát se střílí ve švédském Malmö! Až na konci Horizontu se český divák dozvídá, že střelba, ve které zahynuli tři lidé, nebyla teroristicky motivovaná. Čím byla motivována, se toho večera v ČT 24, ale ani už nikdy jindy nikde v českých mediích, nedozvíme. Dán na druhé straně Öresundu, vzdálený jen přes dvacetikilometrový most, se dívá na fotbal a vůbec netuší, že se v Malmö střílí!

Ví však něco, co Čech neví. Člověk, který tu v regionu žije nebo pracuje, čte noviny a dívá se kolem sebe, ví, že teroristický útok v Malmö zní jako málo pravděpodobná událost. Přestřelky, při kterých už v Malmö ztratilo letos život sedm lidí, jsou spojené s válkou mezi jednotlivými gangy. Že se v Malmö skutečně jednalo v pondělí o přestřelku mezi gangy, se dozvídám z dánských medií až příštího dne v úterý 19. června.

Přestřelka se udála mimo Dánsko. A i když je Dánsko sužované stejnými neduhy, máme v Dánsku vlastní podobné zprávy, nemusíme tedy paběrkovat u sousedů. Kromě toho není zdravé gangům dělat zadarmo reklamu a probouzet v nich uspokojení, že vyvolávají v lidech strach a pocit ohrožení. O tom jim přece také jde.

Dánský pondělní pořad Deadline (podobném Komentářům a událostem) se v pondělí 18. června věnuje debatě kolem migrace deset minut. Zaznívají zde však zajímavá fakta, která v české debatě o migraci toho večera zcela postrádám. Například to, že většina Syřanů a Kurdů, kteří přichází do Evropy, má „díky“ politické situaci v jejich zemi právo na azyl.

O nelegálních migrantech nepadne během dánského vysílání ani slovo. V českém Horizontu na ČT 24 dne 18. 6., který se též zabývá migrací, se naopak o nezanedbatelně velké skupině legálních uprchlíků, nezmiňují vůbec. Lidovec pan Benešík, hlavní host onoho večera, mluví výhradně o zneužívání azylu. Takže na rozdíl od Dánů je český divák zpraven podrobně o těch, kdo právo na azyl nemají. A Dán na rozdíl od Čechů, je informován o uprchlících, kteří právo na azyl mají!

Dánský Deadline také objasňuje, jak je těžké, aby se lidé, kteří mají právo na azyl, domohli práva ve své vlasti zemi. A že jen proto se vydávají na nebezpečnou cestu přes moře a platí pašeráky.

Trump, Merkelová a Habsburkové

Obě veřejnoprávní televizní stanice, ČT 24 i DR DK, uvádějí 18. 6 Trumpův tweet, ve kterém se americký prezident vyslovuje k vnitrostátní německé vládní krizi. Podle něj za všechno může Merkelová. Trump se v tweetu zmiňuje o stoupající kriminalitě v Německu, kterou prý způsobila migrace.

V české ČT 24 ale chybí dovětek, který najdeme toho dne naopak v dánském veřejnoprávním zpravodajství, a to, že Německo se proti Trumpovi ohradilo, uvedlo pádné konkrétní statistické údaje, jako například že kriminalita v Německu je nejnižší od roku 1992 a že Angela Merkelová je i dnes nejpopulárnější političkou!

Pan Benešík k Trumpovu tweetu v pořadu Události, komentáře sice podotýká, že není Trumpovým úkolem hodnotit politické záležitostí jiného státu, s Trumpovým názorem na Německo však souhlasí! Německé statistiky evidentně pan Benešík nesleduje, v Německu nežije a v České republice dnes imigranta nepotká. Lidovec Benešík dokonce otevřeně přiznává, že bavorský postoj je mu vždy hodnotově bližší než stanovisko ostatního Německa!

V Dánsku se řeší toho samého večera opačný problém. Dán nechápe Bavorsko. V dánské Deadline se udivenému dánskému občanovi snaží vysvětlit onen podivuhodně konzervativní fenomén. Pozván je znalec německých realit, profesor na Kodaňské obchodní škole CBS, který připisuje chování v Bavorsku a vůbec ve středoevropském prostoru odlišným hodnotám a odlišnému historickému vývoji, nežli byl vývoj západní.

Mimo jiné se zmiňuje o staleté nadvládě Habsburků, katolíků. Profesor do habsburským dědictvím postiženého středoevropského prostoru řadí kromě Bavorska a Rakouska také Maďarsko, Českou republiku, Slovensko, a část Itálie. Vidíme zkrátka svět skrze prizma svých hodnot? Jak se mají oba dva světy shodnout na společné politice, o tom se zatím debata nevede ani v české, ani v dánské veřejnoprávní televizi.