Ve Velké Británii vstoupila od června v platnost regulace sexistických reklam. Podle nových pravidel britského nezávislého orgánu pro regulaci reklamy The Advertising Standards Authority by reklamy v médiích již neměly obsahovat stereotypy týkající se žen a mužů, například muže zobrazeného s nohama nahoře a ženu, která je zodpovědná za úklid, muže neschopného vyměnit dítěti plenky či ženu jako tu, která neumí parkovat.

Ve Velké Británii tak zdá se začali brát vážně celou řadu negativních dopadů sexistických reklam na ty, kteří jsou mediálním obrazům vystaveni. Přestože málokdo bere reklamy vážně a přizná se, že by se některou nechal ovlivnit, tato sdělení na nás působí velmi silně. Jsme jim vystaveni podstatnou část našeho běžného dne z televize, rádia, sociálních sítí či v novinách a časopisech.

↗

Ve Velké Británii už se nechtějí dívat na muže s nohama nahoře a ženy, které jim uklízejí. Repro DR

Reklamy nejen zjednodušeně odrážejí realitu, ale také ji spoluutvářejí. Sexistické reklamy tak přispívají ke společenské nerovnosti. Zobrazování žen jako matek, hospodyněk a sexuálních objektů omezuje potenciál žen. Vede k tomu, že si je pak hůře představujeme jako odbornice či političky. Kanadské psychologické výzkumy Lanis a Covell, 1995 a Mackay, Covell, 1997 ukázaly, že muži vystaveni reklamám prezentujícím ženy jako sexuální objekty jsou náchylnější ke stereotypizování genderových rolí.

Vyobrazení žen v tradičních rolích (žena v domácnosti) má také negativní dopad na postoje žen k politické participaci žen (Schwarz et al., 1987). Stereotypní reklamy omezují i potenciál mužů. Spojování žen s dětmi a domácností vede k tomu, že muži jsou v těchto rolích vnímáni jako méně kompetentní, a někdy jsou dokonce zesměšňováni.