Minimalismus reklamních štítů a zklidnění veřejných prostor od blikajících obrazovek má přinést Manuál pro kultivovanou Prahu, kterým zastupitelé města pokračují v omezování vizuálního smogu. Praha již před rokem vyhláškou zakázala v centru atrakce jako obří pandy či bublifukáře a nyní po vzoru Znojma či Brna vydává návod pro označování provozoven.

Přípustný je podle nového manuálu jeden grafický prvek na fasádu, z vývěsných štítů by měla zmizet telefonní čísla nebo zobrazení produktů. Radní hlavního města Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková (Praha Sobě) si slibuje, že by sjednocení vizuální identity města mohlo zpříjemnit život místním a do budoucna také přitáhnout kultivovanější a movitější turisty.

„Ulice jsou nyní téměř prázdné a o to víc je vidět balast, který se nabaloval od osmdesátých let. Jako Pražané jsme to tolik nevnímali, protože jsme do centra ani nechodili,“ uvádí Třeštíková, podle níž oblast kolem Staroměstského náměstí a Celetné ulice působí jako Disneyland. Třebaže se problém týká především památkové rezervace na území Prahy 1 a Prahy 2, cílem je kultivovat vizuální kulturu po celém městě. Příklady dobré a špatné praxe bude Praha zveřejňovat na svém instagramovém účtu.

Pro koho bude manuál závazný

Reklama v ulicích patří do gesce památkové péče, ale také pod stavební odbor, což podnikatelům údajně komplikuje orientaci v platných nařízeních. Ačkoli manuál do značné míry představuje shrnutí existujících zákonů, ne všechny jeho části budou pro provozovatele automaticky závazné. „Osmdesát procent jsou zákony, které už existují, a zhruba dvacet procent pak naše vstupy,“ objasňuje jeho autorka Kristýna Drápalová.

Manuál musí dodržovat městské a příspěvkové organizace, do budoucna bude dodatkem k uzavíraným smlouvám s nájemci domů v majetku Prahy. Město v centru vlastní či spoluvlastní 418 domů, tedy zhruba desetinu z jejich celkového počtu. 

Dalším prostředkem jeho prosazování je grantová politika — prostřednictvím příspěvků na opravu fasád či výloh může Praha od soukromníků na oplátku vyžadovat dodržování kultivačního manuálu.

V návrhu rozpočtu Prahy na příští rok je na dané granty vyčleněno pět milionů korun. Očekává se, že tyto prostředky by měly mířit především menším živnostníkům, neboť pro větší společnosti nejsou příspěvky ve výši desítek tisíc korun tolik atraktivní. S velkými firmami Třeštíková podle svých slov jedná o tom, aby se k manifestu proti vizuálnímu smogu přidaly.

„Máme radost, že téma rezonuje mezi podnikateli a živnostníky. Začíná být sexy mít hezky označenou provozovnu,“ myslí si Třeštíková. Obdobnou zkušenost z Brna má designérka Veronika Rút Nováková, která vypracovala tamní manuál a regulací vizuálního smogu se zabývala i ve své diplomové práci. V Brně funguje Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven od roku 2018. 

Ještě dříve omezilo reklamu v centru města Znojmo, které dokonce zavedlo jednotící vzhled venkovních reklamních stojanů. Samostatně stojících reklam podle Drápalové v Praze přibývá minimum, proto jde hlavně o úpravu veřejných částí provozoven. „Mohly by zmizet celopolepy na vitrínách, přeplněné trafiky, svítící nápisy OPEN, thajské masáže, matrjošky,“ slibuje si grafička Anastasia Vrublevská, která se na podobě pražského manuálu podílela.