Jaké jsou největší problémy Varšavy v porovnání s jinými evropskými hlavními městy?

Varšava je pro vlastní obyvatele drahé a časově náročné město, které se rozvíjí chaoticky, bez shody s plány, bez shody s nějakou širší strategií, pouze ve shodě s ekonomickými zájmy developerů. Nazýváme to privatizací zisků a socializací nákladů.To s sebou nese velmi vysoký automobilový ruch. Na jednu stranu sem 500 tisíc aut přijíždí z předměstí a na druhou stranu sami obyvatelé Varšavy musí využívat auta, aby se mohli po městě pohybovat.

Ve Varšavě je několik set ohrazených sídlišť, což představuje fenomén v evropském měřítku a je příkladem toho, jak kultura a marketing developerů změnil úplně prostor města. Stalo se to proto, že neexistují městské plány, dokonce ani hlavní varšavský architekt. Problém je i ničení historických památek developery. Varšava nemá správce, je tu málo veřejného prostoru. Náměstí Spasitele, Krakovské předměstí, zbytek jsou parkoviště. Ačkoli má Varšava velmi málo kotlů na uhlí na rozdíl třeba od Krakova, je tu kvůli autům smog.

Existuje řevnivost mezi rodilými Varšaváky a „náplavami“? Toto téma se už stalo předmětem kampaně, kanditátu PiSu se vytýkalo, že je z Opolí.

Varšava byla vždy otevřeným městem. Lidé sem přijíždějí a zakládají vlastní obchody, firmy, startupy. Je to trochu taková zaslíbená země, jíž byla v 19. století Lodž, dnes to je Varšava. A náplavy, to pohrdání, které je v tom slově — u nás se tvoří vztahy pohrdáním jinými, pohrdáme náplavami, lumíky (osoby s liberálními názory, které se věnují kariéře — pozn. aut.), mohérovými barety (v češtině je nejbližším ekvivalentem spojení svíčkové báby — pozn. aut.). Jde o to někoho co nejvíce zesměšnit a ukázat, že jsem lepší.

Vratím se k varšavské politice. Chystá se koalice s lokálními hnutími kolem sdružení Město je naše?

Stále s nimi mluvíme a doufáme, že se to povede. Není žádný důvod, abychom šli zvlášť. Problém je pouze ten, že část městských hnutí je velmi nestranická. My si myslíme, že není potřeba politické strany a priori odmítat. Zvlášť když Zelení a strana Razem (Spolu) jsou demokratické strany. Nerozumím tomu, je to takový typ doktrinářství a doufám, že to překonáme.

Nejsou městská hnutí jen generátorem témat pro opoziční PiS? Už dříve chtěly například místní iniciativy nainstalovat lapače smogu v tunelu na Ursynowie, uspořádaly happening a druhý den přišel Patryk Jaki s tím, že mluvil s ministrem dopravy a vše je zařízeno.

Ano. Městská hnutí jsou nejblíže lidem a nejlépe znají město. Velké strany přejímají ta témata. Jaki ode mne především přejal téma restitucí a udělal z něj volební téma. Jako první jsme mluvili o restitucích i o smogu.

Nestačí ale být jenom nositelem témat, je třeba mít i politickou sílu a možnost je řešit.

Ano, ale zde politické strany korumpují pozicemi. Varšavská samospráva zaměstnává 40 tisíc osob. Politický klientelismus v Polsku má nepředstavitelné rozměry, je to absolutní patologie. My s tím chceme válčit, změnit politiku a politika ve Varšavě je totálně zkorumpovaná.

Je to velmi nerovný boj. Takže když říkáme, že nebudeme dávat lidem práci podle stranického klíče, jak můžeme budovat loajalitu našich členů? V Polsku je důvěra mezi lidmi velmi slabá, stát je velmi slabý, horizontální struktury důvěry mezi lidmi jsou velmi slabé, takže vznikají sítě závislosti, které spočívají na rodinných nebo klientelistických vztazích. A ve Varšavě to je standard.

Bojíte se nějakého zásahu do voleb ze strany PiS?

Ne, v každé komisi máme své lidi. Ale v europarlamentu a národním parlamentu, tam to bude jízda. V europarlamentu už mění volební systém. Chtějí vytvořit systém dvou stran v Polsku. To je problém. Nebudou falšovat volby, ale manipulovat se systémem tak jako Orbán.

Je možné, že zneužijí silových resortů?

Ne. V Polsku byla vždycky měkká diktatura. Slabost státu má ale špatné i dobré stránky. Polský stát není nikdy úplně schopen někoho k něčemu donutit. My tomu říkáme stát z kartonu.

Problém je, že Jaki je podřízený Ziobra (ministra spravedlnosti a zároveň nejvyššího státního zástupce — pozn. aut.), který kromě prokuratury kontroluje velké státní společnosti, a ty mu financují kampaň.

Co se týká aktivismu v Polsku, nejsou teď témata typická pro místní hnutí jako hořící skládky ve stínu velkých témat jako spor o ústavní soud?

Právo a spravedlnost vytvořilo mnoho front a to vše není v lidských silách zachytit. Ústavní soud, nejvyšší soud, kácení Bělověžského pralesa, masové kácení stromů, smog. A už je toho hodně. Mám dojem, že lidé chtějí klid. Dříve z potřeby klidu vyhrála Občanská platforma, protože PiS celou dobu (vláda v letech 2005—7 — pozn. J. Š) něco hrotil a lidé už toho měli dost. Zdá se mi, že dnes je situace podobná, lidé toho mají dost.

Byla by ale Občanská platforma lepším řešením?

Je nedůvěryhodná, lidé nevěří, že může být lepší než PiS. Prodemokratické nebo liberální síly vždy vyhrávají, když je velká volební účast. A v posledních volbách byla vysoká účast na konzervativním východě Polska, na západě a ve velkých městech byla účast nízká. Lidem se nechtělo vyjít z domu. Takže my je musíme nalákat, dát jim naději na lepší zítřek, která je zvedne ze židle.

To je náš úkol, protože jestli bude na výběr mezi PO a PiSem, bude PiS vládnout věčně. Liberálové jsou spojení s mnoha aférami, u nás se říkalo, že výběr mezi PO a PiS je jako mezi mafií a sektou. Jenže teď to je obráceně, PiS je mafie a PO čím dál více sekta, jejich jediným úkolem je dělat ze sebe antiPiS.