Evropský soudní dvůr v úterý rozhodl, že těžba dřeva v polské části Bělověžského pralesa byla v rozporu s evropskou legislativou. Dal tak za pravdu ekologům z celé Evropy, kteří od loňského června pořádali pravidelné blokády kácení přímo v pralese.

Soudní dvůr ve svém rozhodnutí uvádí, že polský ministr životního prostředí Jan Szyszko a jeho úřad nezohlednili dopad kácení na celistvost krajiny chráněné značkou Natura 2000. Napadení lýkožroutem, kterým ministerstvo těžbu dřeva obhajovalo, podle soudu nebylo důvodem pro ničení jednoho z nejstarších evropských lesů, který je také posledním útočištěm zubra evropského.

Blokád kácení se účastnily i desítky dobrovolníků z České republiky, kteří rozhodnutí soudu považují i za své vítězství. „Podobně jako před šesti lety na Šumavě se i v Bělověžském pralese ukázalo, že veřejný zájem lze hájit občanským protestem. Díky více než dvaceti blokádám harvestorů se podařilo zmírnit nevratné škody na pralese. Pevně doufám, že verdikt soudu se dostane do povědomí i české veřejnosti a nebudeme muset sledovat další ničení společného přírodního dědictví,“ řekla účastnice protestů Edita Kočandrlová.

Polští ochranáři rovněž slaví a požadují po novém ministru životního prostředí Henryku Kowalczykovi, aby celý prales prohlásil za národní park. „Pro místní lidi i region je rozhodnutí soudu dobrá zpráva, ale snaha o ochranu pralesa tím nekončí, protože tento jedinečný přírodní poklad stále není řádně chráněný. Více než dvě třetiny polské části pralesa spravuje úřad pro lesní hospodářství, který je zodpovědný za těžbu dřeva,“ uvedla v tiskové zprávě Katarzyna Jagiełłová z polské pobočky Greenpeace.

Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk už médiím potvrdil, že se země rozhodnutí evropského soudu podřídí. Brzy však chce Evropské komisi předložit podle svých slov kompromisní návrh na další ochranu pralesa.

Historie případu

Na možné porušení evropské legislativy oficiálně upozornila skupina polských neziskových organizací včetně Greenpeace, když před dvěma lety polské úřady rozhodly až trojnásobně zvýšit těžbu i v dosud bezzásahových oblastech. Polsko následně nereagovalo na výzvu Evropské komise z loňského roku, která požadovala ukončení těžebních prací.

Evropská komise proto loni v létě požádala Evropský soudní dvůr, aby Polsku uložil předběžné opatření a následně ohledně těžby v Bělověžském pralese rozhodl. Přestože Evropský soudní dvůr předběžným opatřením zakázal další těžbu pod hrozbou vysokých pokut, kácení pokračovalo až do listopadu.

Bělověžský prales je nejstarším z evropských nížinných lesů a zároveň místem posledního útočiště zubra evropského. Zdejší národní park vede plemennou knihu největšího evropského přežvýkavce a stojí v čele snah o jeho záchranu a navracení do přírody.