Polské úřady ustoupily z části před hrozbou pokuty ohlášené Soudním dvorem EU. Z části reagují též na veřejný tlak. V nejstarším z evropských nížinných lesů se kácí i nadále. Nyní už ale přeci jen šetrnějšími postupy.
Jako dílčí, leč významný úspěch slaví ochránci přírody rozhodnutí polského ministra životního prostředí Jana Szyszka, jenž se v minulém týdnu podřídil oficiálně verdiktu Soudního dvora EU a nechal v proslulém Bělověžském pralese zastavit kácení pomocí havestorů. Těžká dřevařská technika by se tak do jednoho z nejstarších evropských lesů už dostat neměla.
O pouze dílčím úspěchu přitom mluví ochránci proto, že Szyszkovo ministerstvo chce kácet dále, i když za použití šetrnějších metod. Dle prvních analýz k tomu má využívat skuliny v soudním verdiktu, která připouští kácení, pokud je ohrožena bezpečnost lidí. Těžba dřeva v Bělověži by měla takto pokračovat, ačkoliv už jen s využitím lehké techniky, to jest zejména ručních motorových pil.
Ochránci proto míní i nadále pokračovat v protestech proti kácení, jež na začátku letošního léta nabraly podobu přímých blokád.
„Námi zjištěné údaje potvrzují, že aktivity ministra (Jana Szyszka) vedly už k destrukci rozsáhlých oblastí celého pralesa. Bylo vytěženo až 400 procent plánované roční kvóty. Třicet procent veškeré těžby se přitom odehrálo v přírodních porostech více než sto let starých, kde je kácení ilegální,“ uvádí v tiskové zprávě Adam Bohdan z organizace Fundacja Dzika Polska, jeden z mluvčích bělověžské blokády.
Nejde jen o přírodu
Spor o kácení v Bělověžském pralese se táhne v Polsku už řadu let a má několik rovin. Jednou z nich je otázka, kolik, ve které zóně a zda vůbec kácet. Bělověžský prales je totiž nejstarším z evropských nížinných lesů a zároveň místem posledního útočiště zubra evropského. Je znám též svojí biodiverzitou, je domovem tisíců různých druhů vzácných rostlin, hub, hmyzu, ptáků či savců a jako takový světově unikátní lokalitou.
Další rovinou jsou ekonomické aspekty těžby a otázka zaměstnanosti v chudém příhraničím regionu. Tomuto tématu se loni věnoval v DR v reportáži Vojtěch Boháč a jak ukazuje demonstrace lesníků, kteří přišli i teď minulou středu podpořit pokračování těžby před sídlo polské vlády, jedná se o stále živý aspekt.
Třetím z důležitých rozměrů bělověžského kácení je pak otázka, do jaké míry má kdo oprávnění těžbu v lokalitě povolit, respektive kdo ji může zakazovat. Soudní dvůr EU nařídil již dříve Polsku těžbu ukončit s odvoláním na ochranu unikátního přírodního dědictví evropským právem. Nyní v minulém týdnu pohrozil navíc pokutou ve výši v přepočtu 2,5 milionu korun za každý den kácení.
Ministr Jan Szyszko a s ním celá vláda Práva a spravedlnosti tvrdí, že evropské směrnice nikdy neporušili. „Pokuta nám nehrozí. Vše, co v současnosti děláme, je správné a v souladu se zákonem,“ zopakoval Szyszko i na poslední tiskové konferenci.
Zmíněnou těžbu pomocí harvestorů však ministr nakonec přeci jen zastavil.
Mezinárodní pozornost budí kácení v Bělověžském pralese přibližně od loňského května, kdy se z rozhodnutí právě Szyszkova úřadu začalo s plošným kácením. Blokády aktivistů a ochránců přírody trvají od letošního června. Na protestech se vystřídalo podle organizátorů už téměř 1200 lidí z celé Evropy, včetně početné delegace z České republiky.
Další informace:
SME Poľsko zastaví ťažbu v Bielovežskom pralese. Prinútila ho k tomu Únia
The Guardian Poland faces €100,000-a-day fines over illegal logging in Białowieża forest
RMF24 Ultimatum UE ws. Puszczy Białowieskiej. Szyszko: Polska zastosuje się do postanowień