Do Bělověžského pralesa už nesmí harvestory, pomohly protesty i EU

Petr Jedlička, Radek Kubala

Polské úřady ustoupily z části před hrozbou pokuty ohlášené Soudním dvorem EU. Z části reagují též na veřejný tlak. V nejstarším z evropských nížinných lesů se kácí i nadále. Nyní už ale přeci jen šetrnějšími postupy.

Jako dílčí, leč významný úspěch slaví ochránci přírody rozhodnutí polského ministra životního prostředí Jana Szyszka, jenž se v minulém týdnu podřídil oficiálně verdiktu Soudního dvora EU a nechal v proslulém Bělověžském pralese zastavit kácení pomocí havestorů. Těžká dřevařská technika by se tak do jednoho z nejstarších evropských lesů už dostat neměla.

O pouze dílčím úspěchu přitom mluví ochránci proto, že Szyszkovo ministerstvo chce kácet dále, i když za použití šetrnějších metod. Dle prvních analýz k tomu má využívat skuliny v soudním verdiktu, která připouští kácení, pokud je ohrožena bezpečnost lidí. Těžba dřeva v Bělověži by měla takto pokračovat, ačkoliv už jen s využitím lehké techniky, to jest zejména ručních motorových pil.

Ochránci proto míní i nadále pokračovat v protestech proti kácení, jež na začátku letošního léta nabraly podobu přímých blokád.

„Námi zjištěné údaje potvrzují, že aktivity ministra (Jana Szyszka) vedly už k destrukci rozsáhlých oblastí celého pralesa. Bylo vytěženo až 400 procent plánované roční kvóty. Třicet procent veškeré těžby se přitom odehrálo v přírodních porostech více než sto let starých, kde je kácení ilegální,“ uvádí v tiskové zprávě Adam Bohdan z organizace Fundacja Dzika Polska, jeden z mluvčích bělověžské blokády.

×