Blokáda kácení Bělověžského pralesa: boj pokračuje
Petr VavříkV Polsku byly minulý týden obnoveny protesty proti kácení vzácného pralesa. O posledním dění na blokádě a dalších souvisejících akcích referuje Petr Vavřík, který se protestů přímo účastní.
Blokády ochránců přírody si v tomto nejvýznamnějším evropském pralese, rozprostírajícím se po obou stranách hranice mezi Polskem a Běloruskem, kladou za cíl okamžitě zastavit intenzivní těžbu dřeva a zpřístupnit jeho území šetrné turistice. Jejich dlouhodobým cílem je rovněž rozšíření plochy národního parku (Park Narodowy) na celé polské území pralesa (nyní národní park pokrývá asi šestinu polské části).
Stejně jako čtvrtá, i pátá blokáda byla úspěšná. Ochránci přírody navzájem zaklesnutí v kovových trubkách kolem kol i těžební hlavice stroje zabránili, aby harvester vyjel do terénu a začal těžit dřevo. Stejně jako před týdnem, i nyní se lesní stráž, jednající jménem podniku Státní lesy, příkazce těžby, zmohla pouze k tomu, že zjistila totožnost blokádníků, vyzvala je k opuštění území, ale netroufla si proti nim zasáhnout silou.
Sladkosti policistům
Srocení osob v místě kácení bylo tentokrát vyprovokováno mimo jiné výrokem polského ministra životního prostředí Jana Szyszky, který se v tamním parlamentu nechal slyšet, že zápis pralesa v seznamu světového dědictví UNESCO jako přírodní památky (s minimem vlivu působení lidské činnosti), nikoli jako památky kulturní (tj. podstata její ochrany je přímo definovaná činností člověka) je neoprávněný.
Těžba cenných staletých dřevních porostů na území Bělověžského pralesa je však Státními lesy prováděna plošně a těžkou technikou, harvestory a forvardery, jako by se jednalo o běžný hospodářský les. Rozsah těžby již dávno násobně překračuje dlouhodobý plán limitů těžby pro toto zvlášť chráněné přírodní území.
Velké podpory veřejnosti se dočkala demonstrace podporující blokády bělověžského pralesa, která se vydala v sobotu odpoledne z varšavského náměstí Defilad k ministerstvu životního prostředí Polské republiky. K průvodu se připojily tisíce varšavanů i demonstrantů z jiných polských měst, další stovky lidí sledovaly přímý přenos akce na internetu.
Průvod v počtu asi pěti tisíc osob dorazil kolem šesté hodiny k budovám ministerstva. Na místě demonstranti veřejně vyzvali ministra Szyszku, aby nařídil okamžité ukončení nadlimitní těžby dřeva.
V odpovědi na výzvu protestujících vystoupil na přistaveném pódiu zástupce ministra zodpovídající za ochranu přírody Andrzej Sweda-Lewandowski, jehož příchod dav doprovodil skandováním hesla „Celý prales je národním parkem!“. Lewandowski prohlásil, že ministr Szyszka zve srdečně ochránce přírody k jednání v pralese a jak je polskou tradicí, předává účastníkům protestů dvě tašky se sladkostmi.
Podle koordinátorky hnutí Greenpeace Katarzyny Jagiełło, která si vzala slovo po Lewandowském, nelze ministrovu nabídku k jednání brát jako věrohodnou. Sama ho totiž k jednání vyzvala již před rokem, kdy hnutí Greenpeace protestovalo na střeše ministerstva i formou blokád v pralese proti nezákonné těžbě. K přislíbenému jednání v pralese se tehdy ministr nedostavil a v kácení se pokračuje.
Kromě toho zásahem ministra Szyszka nemohli pracovníci UNESCO objektivně zhodnotit rozsah poškození porostů, jelikož jejich návštěva byla utajena a neměli tak možnost konzultovat situaci s aktivisty a vědci, kteří dění v pralese monitorují už dva roky. Podle Jagiełło se nemůže patriotem nazývat někdo, kdo nechce zabránit ničení nejcennější části polské přírody. Odpovědí na ironické gesto ministra byl pískot a demonstranti přinesené sladkosti symbolicky věnovali policii.
Demonstrativní pochody proti likvidaci Bělověžského pralesa se v minulých dnech uskutečnily také v dalších polských městech — v Zelené Hoře, Lublinu, Štětíně, Koszalinu a v Lodži. Přímo v místě kácení, v katastru obce Postolovo, se minulý víkend sešlo k pokojné procházce lesem více než osm set ochránců přírody. Toto úterý měli také lidé možnost zúčastnit se celovečerního koncertu „Kultura pro divočinu“ ve Varšavě.
O důvodech a průběhu letošních protestů podrobněji zde a zde, o celkovém kontextu sporů o Bělověžský prales pak v tematické reportáži reportáži Vojtěcha Boháče.