Území divoké přírody je možné dále rozšiřovat, tvrdí nová studie Hnutí DUHA

Jaroslav Bican

Studii upozorňující na pět lokalit, které by se mohly stát divokou přírodou, zveřejnilo Hnutí DUHA. Ekologická organizace také vydala průvodce pro ty, kteří tato území chtějí navštívit. DUHA tak chce rozpoutat diskuzi o rozšíření divočiny.

Hnutí DUHA ve čtvrtek zveřejnilo studii o nových územích, která by mohla být ponechána přírodnímu vývoji bez zásahů člověka a stát se divočinou. Hlavním cílem studie je odstartovat seriózní diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy i ekologickými organizacemi.

Studie by měla sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně vyvíjet. Z dvaceti pěti lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé. Právě tato místa mají podle odborníků velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům.

Vedle toho Hnutí DUHA představilo průvodce „Poznejte ostrovy české divočiny“ pro ohleduplné turisty, kteří chtějí tato místa objevovat. Průvodce obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety. Zájemci si jej mohou objednat zdarma na ostrovydivociny.cz

Všechna uvedená místa jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou. Kromě čistě přírodovědných informací průvodce obsahuje i historické zajímavosti nebo tipy na pozoruhodné památky v okolí rezervací. Trasy vedou po turistických stezkách a až na výjimky se výletníci mohou v okolí stezek volně pohybovat.

Autoři studie, přírodovědci Jan Dušek a Michael Hošek při hledání lokalit, které jsou vhodné pro ponechání samovolnému vývoji, vycházeli z řady informací. Zkoumali, kde jsou lesy zdravé a blízké přírodnímu stavu, jaké rostliny a živočichové tam mají domov, kudy zvířata procházejí krajinou nebo kde se nacházejí mokřady mezinárodního významu.

Cílem je divočinu zdesetinásobit, říká DUHA 

Do mapy promítli i místa, která jsou chráněna už dnes, ať už zákonem nebo díky smlouvě mezi úřady a vlastníky či správci pozemků. Studie, kterou Hnutí DUHA předkládá, nabízí také přesnou a kdykoli znovu použitelnou metodiku, podle které byly lokality vhodné pro nová, ucelená území české divočiny vyhledána.

„Je pro mě příjemným překvapením, že Hnutí DUHA nás, turisty, kteří rádi chodí do přírody, zve do chráněných území. A ještě víc mě těší, že čtyři z pěti území budoucí divočiny jsou na Moravě. Ba co víc, jedno je přímo u nás v Beskydách,“ uvedl patron beskydské divočiny Tomáš Kočko.

A dodal: „V Beskydech jsem se narodil a trávím tady svůj veškerý volný čas. Jsem součástí toho všeho dokola, pocházím odsud. Znám nejvyšší kopečky i původní jedlobukové lesy a jsem tady doma. Měl jsem tu čest navštívit prales Mionší. Je nepopsatelně nádherný! Žel bohům je zavřený, lidi ho nemůžou vidět, je tam zákaz vstupu. Hnutí DUHA teď nabízí budoucí otevřený prales na Makytě a navíc tu úžasnou možnost sledovat, jak přirozeně vzniká.“

Cílem Hnutí DUHA je vyhlásit v České republice novou oblast divoké přírody o rozloze alespoň tisíc hektarů. Podle celoevropsky přijímané koncepce ochrany biodiverzity totiž tvoří ochrana přírodních procesů spolu s ochranou biotopů a druhů tři nerozdílné pilíře. Nejen u nás, ale v celé západní Evropě podle ekologické organizace sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha téměř 11 %. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo.

„I když je česká příroda velmi pozměněná dlouhodobým využíváním, stále u nás nalezneme území, kde můžeme sledovat její nerušený vývoj, a zároveň území s takovým potenciálem,“ vysvětluje Michael Hošek a doplňuje: „Lokality, kde nezasahujeme a sledujeme přirozené procesy, nevyhnutelně patří do portfolia přístupů české i světové ochrany přírody. I zde je však nezbytná spolupráce porozumění veřejnosti s vlastníky či správci, bez kterých není jejich ochrana možná.“

Kromě celkově větší plochy pro naši divočinu chce Hnutí DUHA získat také její pestřejší síť, a to jak kvůli reprezentativnějšímu zastoupení různých přírodních společenstev, tak pro lepší dostupnost pro návštěvníky. Vhodná území jsou podle ekologické organizace i v regionech, kde národní parky nikdy nevzniknou, a přesto v nich mohou ohleduplní turisté obdivovat fascinující přírodní procesy. Vyhledávání nových oblastí pro divočinu tedy nesouvisí s aktuální novelou zákona o ochraně přírody. Ta řeší pravidla pro národní parky, jejichž hlavním posláním je právě ochrana divočiny.

Vybraná nejvhodnější místa se mohou stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízí turistům unikátní zážitky a mohou tak podpořit místní ekonomiku. Podle loňského průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila Masarykova univerzita, chce chránit divokou přírodu 71 % občanů. Každý týden u nás vyráží do krajiny za odpočinkem čtyři miliony lidí.