Oslavte den biologické rozmanitosti v divočině, lákají veřejnost ochránci přírody

Redakce DR

Ochránci přírody lákají veřejnost do divočiny. V neděli je totiž mezinárodní den biologické rozmanitosti, který OSN vyhlásila jako připomínku a výzvu k zachování rostlinných a živočišných druhů na Zemi.

Víkendovým výletem do přírody mohou lidé oslavit svátek její pestrosti a bohatství. Mezinárodní den biologické rozmanitosti letos připadá právě na neděli 22. května. Vyhlásila jej OSN jako připomínku a výzvu k zachování rostlinných a živočišných druhů na Zemi.

Letošní rok je věnován trvalé udržitelnosti — vlivu zemědělství, lesnictví, turismu a dalších lidských činností na přírodní systémy. Nejcennější pro zachování přírodní rozmanitosti jsou taková místa, kde dodnes přetrvává neporušená, divoká příroda.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Do divočiny patří například vzácní rysi, vlci či orli, tedy zvířata, jež si opět našla domov v naší krajině. Stále jsou u nás místa ponechaná jen sama sobě a obdivu ohleduplných návštěvníků. Řadí se k nim tisíciletá rašeliniště, pralesy v národních parcích či volně tekoucí řeky, které si volně vybírají svou cestu. Všechna si zaslouží náš obdiv a ochranu,” připomíná Eliška Vozníková z Hnutí DUHA.

Ekologové proto sestavili pro ohleduplné návštěvníky devět tipů na výlety do divočiny. Ty jsou rozprostřeny po celé naší zemi a mohou tak posloužit při plánování nedělního výletu. Zahrnují přírodní skvosty, jako známé rezervace Mionší v Beskydech, Žofínský prales v Novohradských horách či Jizerskohorské bučiny.

Jsou mezi nimi ale i opuštěné krajiny, například bývalý vojenský prostor Ralsko nebo část Libavé, právě tak jako přírodní klenoty ležící blízko Prahy a Brna v CHKO Český či Moravský kras.

Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především intenzivní zemědělství, kácení přírodních lesů, zástavba a betonování krajiny i tím mizení divočiny. Místy s nejintenzivnější zástavbou v České republice jsou dnes paradoxně obce v našem největším a nejcennějším národním parku na Šumavě.

Nejen o jeho budoucnosti právě v této době rozhodují poslanci. Přitom na Šumavě má svou poslední životaschopnou populaci pralesní pták tetřev hlušec, vyskytuje se zde také rys ostrovid nebo vlk.

Divočina však dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu, zatímco zastavěná plocha zabírá už jedenáct procent a stále narůstá. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo.

Ekologové v této souvislosti zdůrazňují, že místa, kde hrají přirození procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Části krajiny ponechané samovolnému vývoji jsou ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele.

„Místa s divokou přírodou nemusíme hledat v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani ne v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Najdeme ji všude tam, kde dlouhodobě ponecháme přírodě volný prostor ke svobodnému vývoji a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem,“ uzavírají ekologové.

    Diskuse