V České republice žije už osm desítek rysů

Jaroslav Bican

Česká divočina podle nejnovějších odhadů hostí osm desítek rysů. Jejich přežití a další šíření podle Hnutí DUHA záleží na postoji člověka. Fotopasti, které DUHA provozuje, také v uplynulých dnech přinesly unikátní záběry rysí říje.

Podle posledních odhadů žije na území České republiky zhruba osm desítek naší největší a skrytě žijící kočkovité šelmy, rysa ostrovida. Šumava, Beskydy, Javorníky, Novohradské hory, ale nově také Jeseníky či Jizerské hory — to jsou jen některé z oblastí, které jsou stálým či jejím přechodným domovem.

Fotopasti Rysích hlídek Hnutí DUHA nedávno přinesly unikátní záběry z rysí říje, které svědčí o tom, že naše krajina rysům poskytuje vhodné podmínky pro trvalý život. Na mapování rysa a dalších druhů velkých šelem se podílí desítky dobrovolníků Rysích a Vlčích hlídek Hnutí DUHA. Jen uplynulou zimu se jich do terénu vypravilo téměř šest set.

„Je dobrou zprávou, že se rysům v České republice daří i mimo nejvzácnější přírodu v národních parcích. I v dalších částech naší země nacházejí kouty divoké přírody, která jim poskytuje dostatek klidu pro rozmnožování, výchovu mláďat či odpočinek,“ uvedla koordinátorka Rysích hlídek Hnutí DUHA Josefa Volfová a dodala: „Trvalý pobyt rysa v naší krajině záleží jen a jen na postoji člověka, zda mu umožní sdílet společný prostor“.

Fotopasti umožňují nahlédnout do skrytých okamžiků života divoce žijících zvířat, aniž by je člověk svojí přítomností rušil. Před automatickou kamerou Hnutí DUHA umístěnou v Pošumaví se počátkem jara objevila rysice Kristýna se svým nápadníkem, rysím kocourem Fridrichem. Obě zvířata ochranáři sledují již několik měsíců. Ačkoliv objektiv nezachytil samotný akt páření, je zjevné, co se v těchto týdnech v rysím světě odehrává.  

Hnutí DUHA pořídilo a instalovalo desítky fotopastí díky podpoře z grantů z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Díky nim probíhá monitoring vlků, rysů, medvědů a kočky divoké na Šumavě a širším Pošumaví, v Beskydech, Javorníkách, Jeseníkách, Krkonoších a v Jizerských, Krušných a Doupovských horách či na Broumovsku a Kokořínsku. Monitoring za pomoci fotopastí, zimní stopování a analýza zjištěných dat přinášejí ucelený obrázek o stálém výskytu i šíření šelem v naší přírodě.