Je po šesté večer. Sedíme v kruhu na zemi u provizorního stanu z plachet. Jeden po druhém si říkáme, jak se cítíme, jestli nám něco nechybí, a co by nás případně udělalo šťastnějšími. Už druhý den blokujem harvestor a forwarder („kombajny na stromy“) na parkovišti uprostřed Bělověžského pralesa. Cílem je udržet stroj co nejdéle mimo provoz, a proto musíme začít přemýšlet nad další strategií.

Nemáme signál a chybí nám informace, žerou nás komáři, a tak se stříkáme repelenty ve velkých dávkách. Lesní stráž a občasné příchody policie nás udržují ve střehu, ale postupující čas nám ukrádá z akceschopnosti. Jsme závislí na lidech v kempu, kteří přiváží vše, co potřebujeme, včetně jídla a vody, a odváží promrzlé a unavené lidi. Včera večer jsme vykopali dvě latríny a postavili stan, protože nás neustále přepadává déšť. Budeme tu dlouho.

Blokády se účastní zhruba pětadvacet lidí. Směsice Poláků, Čechů a dalších národností blokuje výjezd strojů pomocí barelů s betonem, trubek a lidských těl. Začali jsme v úterý před pátou ráno a nehodláme odejít, dokud se nepřestane kácet.

Zubři a stovky zdravých stromů

Celá akce začala na nedaleké zahradě, kam jsem dorazila vyčerpaná po půldenním pochodu lesem s jedenácti dalšími členy speciální lesní hlídky. Naší úlohou bylo najít v lese harvestor a přiblížit se k němu nepozorováni lesní stráží. Lesních strážců v okolních lesů výrazně přibylo — šest předchozích blokád přitáhlo k problému pozornost, a tak ministr životního prostředí Szyszko přivolal stráže z celého Polska.

Jdeme lesem. Snila jsem o tom, že ho navštívím. Při mé účasti na blokádě před třemi týdny nebyl čas. Navíc se do mnoha míst nesmí, pokud probíhá těžba. Teď tu jsem. Brodím se močálem. Komáři mi pokrývají celý obličej, když se prodírám hustým křovím. Jdeme dlouho. Při podezřelém zvuku skupina dvanácti lidí okamžité lehá k zemi, hlídka projede dvakrát na dohled.

Po dvou hodinách přichází zpráva, že harvestor z lesa odjel, a my se jej tedy už nemáme snažit najít. Pokračujeme na nové místo srazu, trubky k blokaci začínají na zádech nepříjemně těžknout. Najednou stojíme tam, kde jsme chtěli. Ale pozdě. Už civíme jen na spoušť, kterou za sebou obří stroj zanechal. Pokácené kmeny dokumentujeme. Pokud se znovu objeví argument, že je třeba stromy kácet, protože jsou napadeny kůrovcem, máme důkazy, které to vyvracejí: stovky zdravých stromů.

Po dalších hodinách chůze Hanka přede mnou prudce zastavuje a naznačuje rohy. Cože? Kráva? Mezi hustým porostem rozeznávám velká těla. Zubři, skuteční, divocí, sto metrů ode mě. Bělověžský prales je jedno z posledních míst, kde můžou žít ve volné přírodě. Skoro nedýcháme. Na zahradu, kde budeme nocovat, jsme dorazili neúspěšní v blokádě, ale silnější o motivaci pokračovat dál.

Doporučení UNESCO tu nemá váhu

Po dvou dnech blokády u barelů se však motivace vydržet hledá těžko. Být v akci totiž neznamená jen odnést si dobrodružný zážitek plný rychlých zvratů. Znamená to především vydržet. Lidé v kruhu okolo mě se cítí šťastní, že jsou součástí blokády. Navrhují volný čas zaplnit společnou četbou, jógou, dokonce probíhá výuka angličtiny s rukama v trubkách.

Ale... Jedni potřebují více informací o zasedání UNESCO, které se ve stejnou chvíli koná v Krakově. Probíhají tam také demonstrace, i na blokádě na výsledek jednání čekáme netrpělivě. Další by rádi přeci jen akčnější program. Jedinými vzrušujícími okamžiky bylo totiž středeční nastartováni stroje na našimi zády.

Lesníci měřili plot kolem a hledali, kudy by stroje mohly vyjet. Za cenu rozebrání a zbourání plotu. A samozřejmě ohrožení aktivistů a aktivistek, protože k tomu plotu se při sebemenším pohybu kolem stroje hodláme připoutat nebo se postavit do lidského řetězu. Když ho jednou máme, už ho do pralesa nehodláme pustit.

Mezi lidmi, co se s námi střídají, přijíždějí i ti, kteří mají za sebou akčnější dobrodružství. Dostatek lidí pro druhou blokádu umožnil další pokus o zablokování stroje přímo při těžbě. Z vyprávění a videa trochu mrazí. Řidič zastavil dávno po tom, co měl blokující v blízkosti stroje. Neváhal se nad lidmi pevně připoutanými k částem stroje ohánět ramenem a cvakat jim nad hlavou.

Přítomná lesní stráž zasáhla, a tak šest blokujících zůstalo samo bez dohledu médií a podpůrného týmu. Proti jednomu polskému aktivistovi zasáhli brutálně, údajně se strážce dotkl, a tak byl povalen na zem a končí na policejní stanici. Pršelo. Zrovna prý přišla zpráva o usnesení jednání výboru UNESCO, které doporučuje sanitární kácení ihned zastavit, a tak se blokáda v lese rozpouští. Druhá blokáda se ale drží dál. Doporučení tu nemusí mít žádnou váhu.

Je středa, třetí den úspěšné blokády s barely. Při další rozmluvě s lesníky dáváme jasně najevo, že odejdeme, až se přestane kácet. Také oni jsou zmatení a čekají na informace. Prozatím kolem nás hlídkují. Po poledni přichází a ukazují nám šrouby, co sebrali z cesty. Někdo je tu rozházel, aby poškodil kola. Lesníci šrouby sesbírali, jedno české auto se jim však již nepodařilo uchránit.

Počítá se každý den, kdy harvestor nekácí

Jsem v kempu. Kácí se prý dál. Když začínám psát, odjíždí naše hlídka, co si s sebou odvezla i televizní štáb. Musíme držet blokádu u barelů dál. My se na noc chceme vrátit, když v tom se hlídka z lesa vrací. Naše skupina se rychle rozhoduje, že pokračující kácení harvestoru je nutné dokumentovat, a tak nás místo spaní na blokádě čeká příprava na dopolední akci.

Budím se ráno po šesté v kempu a slyším české hlasy. Že by se už všichni tak brzo vystřídali? Bohužel ne. Ve čtyři ráno byla blokáda s barely rozprášena. Šestatřicet policistů a lesních strážců zablokovalo odpočívající aktivisty a aktivistky, přestože nepřetržitě drželi stráž.

Lesníci nakonec skutečně odřezali zadní plot a harvestor vyjel. Nikdo nebyl zraněn, vše prý proběhlo rychle a hladce. Byla to nejdéle trvající blokáda, která ukázala rostoucí sílu odporu proti kácení. Další akce bude, bohatší o zklamání ze včerejška, ale také o novou motivaci jít dál.

Každý den, kdy harvestor nekácí, se počítá, protože nepadne dalších dvě stě stromů. Bělověžský prales má celosvětovou hodnotu a naše společné dědictví teď mizí každý dnem.