„Je to typická zamindrákovaná nešťastná ženská, tak tři roky ji žádnej chlap nevopíchal.“ To si vyslechnou ženy, které vidí svět jinak. Které si uvědomily, že žijeme ve stereotypech a škatulkách. Že žijeme ve světě, kde ženská práva jsou daleka rovnosti těm mužským, ve světě, kde ženské tělo je věc veřejná. V ujišťování, že když ona říká „ne“, znamená to „jo“ a že když si vezme krátkou sukni, chce si „zapíchat”.

Protože já sama jsem byla jako mladá žena znásilněna opilým mužem, protože to byl chlap jak hora, navíc můj šéf, držela jsem hubu a krok a myslela si, že to byla moje vina. Ten pocit vnitřní špíny bych žádnému chlapovi nepřála zažít.

I proto bych ráda dala toto stanovisko ke kampani Bernard pin-upky v bodech:

1. Spojování piva a ženského těla je špatně.
2. Tuto kampaň jsme nevymýšleli u nás ve studiu, jen jsme produkčně zajišťovali ilustraci pin-upek.
3. Klienta jsem já osobně konfrontovala s mým nesouhlasným názorem na kampaň, kterou si vymyslel.
4. Byla jsem ujištěna, že vyznění Bernardových pin-upek bude tentokrát „pro ženy” a bude si dělat legraci z pana Bernarda.
5. Žen si velice vážím a sama se pokládám za feministku.
6. A úplně upřímně a lidsky, tuto zakázku jsme zprostředkovali hlavně proto, že pomůže zajistit živobytí ilustrátorce - matce, kterou opustil partner po narození dítěte a nechal ji v podstatě bez prostředků.
7. Neztotožňuji se s názorem pana Bernarda, který se vyjádřil k aktivistkám ze Stínové rady pro reklamu v Reflexu ze 14. června: „Ony mají svůj problém a snaží se ho řešit na úkor všech.“
8. Naprosto odmítám všechny urážky feministek v diskuzích pod články, kde se o nich píše jako o ubohých, ošklivých ženách. Je to odporné.
9. Feministky, které znám, jsou krásné a silné ženy. Moc si jich vážím a tímto jim vyjadřuji podporu.
10. Věnujeme svůj zisk za zprostředkování vzniku ilustrací na podporu organizace Ženská práva jsou lidská práva.
11. Udělala jsem chybu, že jsem neposlechla svoje přesvědčení, a byť „pouze” ilustrace jsem nechala přes B&H zrealizovat.
12. V zahraničí se již hovoří o tom, že sexistická reklama se podílí na fenoménu zvaném „rape culture”, tedy na znásilňování v opilosti.

Doufám, že toto je možná příležitost veřejně mluvit o tom, jak se tady muži chovají k ženám a svým dětem, jak se tady muži chovají k ženám ve veřejném prostoru, jak se vyjadřují o ženách, co za něco bojují, a třeba o tom, jak reklama napomáhá kultuře znásilnění. To je veřejně naprosto neřešený fenomén.