Vzdělávání je klíčem ke spravedlivé společnosti — vytváří příležitosti k učení, poznávání a změně. Veřejné školství má zaručit, že stejné příležitosti jsou dostupné všem. Síť novinářských organizací European Data Journalism Network zkoumala stav veřejného školství v Evropě — vztah mezi výší investic do vzdělávání a stupněm dosaženého vzdělání v populaci, ale také dopad na rovnost příležitostí ve vztahu k ošemetnému pojmu sociální mobility.

Na uvedené mapě lze pozorovat, že všechny země, které nejvíc investují do vzdělávání, se s výjimkou Kypru nacházejí v severní Evropě. Nejvyšší podíl HDP na vzdělávání vynakládá Švédsko, a to 5,91 %. Hned za ním jsou Dánsko, Belgie, Finsko, Nizozemsko a Velká Británie.

Největší objem finančních prostředků obecně připadá terciárnímu vzdělávání, po něm následuje vzdělávání primární. Důraz na základní vzdělání dokazuje, že si vlády uvědomují, jaký význam mají školy v útlém věku.

Jak znázorňuje grafika níže, existuje téměř dokonalá spojitost mezi investicemi do vzdělání a nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání. Česká republika a Itálie jsou země s nejnižším počtem absolventů — obě do vzdělání investují o více než dvě procenta svého HDP méně nežli Švédsko: 3,67 % v českém případě, resp. 3,78 % v italském.

Vzdělávání by zároveň nemělo končit případným absolvováním univerzity. Celoživotní učení umožňuje všem bez ohledu na věk rozvíjet zájmy či měnit povolání. Míra celoživotního vzdělávání — grafika výše — se však samozřejmě odvíjí od podpory z veřejných financí, sociální politiky, ale i společenských norem.

I v tomto ohledu vedou státy, jako je Finsko či Dánsko. Jejich veřejné investice otevírají přístup ke vzdělání lidem všech věkových kategorií.