Sněmovna zahájila jednání o rozpočtu. Skutečné změny lze čekat ale až za rok
Jan GruberStátní rozpočet na letošní rok představuje pouze dílčí krok ke konsolidaci veřejných financí. Jeho příjmovou stranu vylepšila inflace. Úspory na té výdajové jsou provizorní. A cestu k vyrovnanému hospodaření státu ani nenaznačuje.
Poslanecká sněmovna v pátek zahájila první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Navzdory slovům členů kabinetu Petra Fialy (ODS) neobsahuje žádné podstatné úspory. Slibovanou konsolidaci veřejných financí může přinést až rozpočet pro příští rok.
Příjmovou stranu rozpočtu pomohla vylepšit inflace
Předložený materiál předpokládá příjmy ve výši 1,61 a výdaje v rozsahu 1,89 bilionu, přičemž schodek by měl činit 280 miliard, což je bezmála o 97 miliard méně, než jaký v minulém roce naplánovala vláda Andreje Babiše, respektive ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO).
Příjmová strana rozpočtu oproti původnímu návrhu narostla o dvaašedesát miliard, a to zejména díky inflaci a růstu platů v minulém roce. Díky tomu stát získá více finančních prostředků z pojistného na sociální zabezpečení (35 miliard), daně z přidané hodnoty (18 miliard) a daní z příjmů právnických (12 miliard) i fyzických osob (6 miliard).
To znamená, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nenašel dodatečné příjmy, ale čistě využil momentální situace, která by se ovšem pod vlivem monetární politiky České centrální banky neměla v příštím roce opakovat. Navíc nelze vyloučit, že restrikce centrální banky ekonomiku zbrzdí, což se projeví v poklesu příjmů státu.
Úspory na výdajové straně rozpočtu jsou provizorní
Obdobným problémem trpí i výdajová strana rozpočtu, jež ve srovnání s plánem Aleny Schillerové a před započítáním nových výdajů v podobě mimořádné valorizace penzí (21 miliard) nebo navýšení příspěvku na bydlení (3 miliardy) a výdajů na obsluhu státního dluhu (5 miliard) poklesla o 77 miliard.
I úspory jsou totiž povýtce provizorní. Jakkoliv letos vláda ušetřila 14 miliard zachováním loňské výše plateb za státní pojištěnce, v následujících letech se jejich zvýšení nevyhne, nerozhodne-li se omezit rozsah zdravotní péče, případně nepřivede-li do systému nové příjmy, například soukromé.
S ohledem na vysokou inflaci, která v lednu dosáhla bezmála deseti procent, bude Fialova vláda v příštím roce nucena zvýšit i platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, na nichž letos ve srovnání s návrhem Schillerové ušetřila 9 miliard. Zejména má-li dodržet předvolební sliby a udržet platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy.
Totéž platí i pro úsporu ve výši více než 15 miliard na kapitálových výdajích. Ty si Stanjura mohl dovolit z rozpočtu vyškrtnout jen z toho důvodu, že nebyly připraveny k realizaci; jde například o zakázku na nákup bojových vozidel. Pokud od nich ovšem vláda zcela neupustí, což lze spíše vyloučit, musí na ně najít peníze v následujícím roce.
Současně je možné důvodně pochybovat taktéž o tom, zda se státu skutečně podaří ušetřit vytčených 13 miliard na provozních výdajích, neboť ceny energií, které tvoří jejich nezanedbatelnou část, nadále rostou a odborníci odhadují, že jejich pokles — pokud vůbec — přijde nejdříve v druhé polovině roku.
A pokud jde o snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie z plánovaných 27 na 19 miliard, ministerstvo průmyslu a obchodu upřesnilo, že výpadek nahradí z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším cenám elektřiny, což znamená, že jej nebudou nuceni vykrýt odběratelé skrze navýšené poplatky.
Konsolidace veřejných rozpočtů se odkládá na příští rok
Lze proto shrnout, že Fialův kabinet významných úspor, které před volbami sliboval, nedosáhl, ostatně ani nemohl. Většinu výdajů totiž nelze upravit jinak než novelizacemi příslušných právních předpisů, tedy změnami zákonů a nařízení vlády, jež ovšem nelze připravit a prosadit v krátkém časovém období.
Konsolidace veřejných rozpočtů, kterou si vláda vytkla jako jeden z hlavních úkolů, se tak odkládá na následující měsíce, přičemž bude muset důkladně rozvážit, jakými cestami se směrem k vyrovnanému hospodaření státu hodlá vydat. Programové prohlášení ji přitom návod, jak snížit strukturální deficit, prakticky nenabízí.
Vládní program naopak počítá s řadou dalších výdajů v řádu desítek miliard korun ročně. Uvést lze například snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, zvýšení výdajů na obranu na dvě a vzdělávání na více než pět procent hrubého domácího produktu nebo valorizaci slevy na poplatníka.
Dále se Fialův kabinet zavázal snížit daň z přidané hodnoty na výstavbu nebo rekonstrukce bytů, zvýšit vdovské a vdovecké penze, zajistit zvýhodněné — tedy státem dotované — hypotéky na první bydlení, posílit Státní fond podpory investic nebo zavést daňové prázdniny pro rodiny čerpající rodičovský příspěvek.
Ačkoli jen avizovaný nárůst kapitol ministerstev obrany a školství, mládeže a tělovýchovy spolu se snížením odvodů si vyžádá kolem 100 miliard ročně, vláda v zásadě nepočítá s tím, že by rozpočtu zajistila nové dodatečné příjmy. K tomu je navíc třeba připočíst, že hospodaření státu bude čím dál tím více negativně ovlivňovat stárnutí populace.
Podle poslední výroční zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se důchodový systém nachází ve stavu vnitřní nerovnováhy a bez výraznějších změn se v následujících letech propadne do hlubokého schodku. Dva roky starý odhad hovořil o 270 miliardách v roce 2060. Vláda přitom zatím nenačrtla, jak jej chce dlouhodobě stabilizovat.