Inflace: Kde se vzala, co ji táhne vzhůru a jak proti ní může zakročit vláda?

Jan Gruber

Průměrná míra inflace za loňský rok vystoupala na 3,8 procenta, což je nejvíc za posledních třináct let. Růst bude i letos. A centrální banka se obává inflační spirály. Jaké možnosti se vládě Petra Fialy nabízejí k jejímu zkrocení?

Pro zmírnění inflace bude potřeba učinit celou škálu opatření. Nové vládě bude její současný růst prubířským kamenem. Foto FB Úřad vlády ČR

Česká národní banka v polovině ledna informovala, že inflace se na sklonku minulého roku opětovně zvýšila, a to na 6,6 procenta. Její průměrná míra za celý rok vystoupala na 3,8 procenta, což je nejvíce za posledních třináct let. A odhadla, že i v následujících měsících nadále poroste, přičemž již v únoru by měla dosáhnout 9,6 procenta. Které faktory inflaci způsobily? Co ji v podmínkách České republiky táhne vzhůru? A jaké možnosti se nabízejí vládě Petra Fialy (ODS) k jejímu zkrocení, respektive k umenšení jejích dopadů?

Podle zaměstnanců České národní banky Dany Hájkové a Radka Šnobla lze strmý nárůst inflace částečně vysvětlit pandemií koronaviru, s níž se globální i evropská ekonomika stále vypořádává. „Po propadu v roce 2020 nastalo loni ve vyspělých zemích až překvapivě solidní hospodářské zotavení. Nenaplnily se pesimistické scénáře dalších rozsáhlých uzavírek potenciálně vedoucích k novým hospodářským propadům. Ekonomiky se však příliš dlouho potýkají s přetrvávajícími problémy dodavatelských a výrobních řetězců,“ vysvětlili.

Ty jsou způsobeny například úzkými kapacitními hrdly námořní dopravy, výpadky produkce čipů nebo nedostatkem kvalifikované pracovní síly. „Spotřebitelské klima se přitom loni v Evropě — včetně České republiky — po propadu zlepšilo, když spotřebu domácnosti podpořilo utrácení odložených úspor spolu s pokračujícími bezprecedentními fiskálními stimuly. […] Zvýšená poptávka se ovšem ocitla v prostředí zpožděných dodávek a nedostatku materiálu. Inflační tlaky ještě dramaticky zvýšilo skokové zdražení plynu a elektřiny,“ doplnili.

Míra inflace. Graf ČSÚ

Napjatá situace na trhu práce

Inflace má ovšem i významnou domácí složku. Podle dalšího pracovníka centrální banky Petra Krále je na vině rovněž napjatá situace na trhu práce, která způsobila předstih růstu mezd před zvyšováním produktivity práce. „V kombinaci s růstem dalších příjmů domácností to vedlo ke zvyšování kupní síly a celkové poptávky v ekonomice. […] Koronavirus poptávku i poměry na trhu práce zchladil jen málo a nakrátko. Po znovuotevření ekonomiky proto dočasně skryté inflační tendence vyrazily na povrch,“ uvedl.

Českomoravská konfederace odborových svazů nicméně již dříve upozornila, že termín produktivita práce je nejednoznačný a doložila, že náklady na zaměstnance jsou v České republice výrazně nižší než v jiných evropských státech. „Například hodnoty podílu nákladů práce na přidané hodnotě se u nás nápadně blíží podílu zisku na přidané hodnotě v sousedním Německu a naopak,“ shrnuli ekonomové odborů s tím, že lidé skrze nevyplacené mzdy fakticky subvencují vysokou ziskovost zdejších firem.

Podíl náhrad zaměstnanců v procentech hrubé přidané hodnoty v České republice a v Německu. Graf ČMKOS
Podíl náhrad zaměstnanců na hrubé přidané hodnotě v procentech v EU v roce 2017. Graf ČMKOS

Drahé a nedostupné bydlení

×