↗

Den poté, co bude zákon o státním rozpočtu publikován ve Sbírce zákonů, skončí rozpočtvoé provizorium. Foto PSP ČR

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek schválila návrh zákona o státním rozpočtu. Pro se vyslovilo sto dva přítomných poslanců vládní koalice, zástupci politických hnutí ANO a SPD byli proti. Premiér Petr Fiala (ODS) spolu s některými členy svého kabinetu avizoval, že Sněmovna se bude nucena k rozpočtové debatě v dohledné době vrátit, jelikož zákon nezohledňuje dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jejich slova nepotvrdil.

Většinu z osmašedesáti pozměňovacích návrhů, které zpravidla připravili zástupci obou opozičních stran a jako takové nezískaly podporu v rozpočtovém výboru, Sněmovna odmítla. Schválila nicméně navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 1,5 miliardy na pomoc Ukrajincům, posílení kapitoly ministerstva obrany o 1 miliardu na nákup ručních palných zbraní nebo navýšení rozpočtu na humanitární pomoc, a to o 300 milionů.

Parametry zákona o státním rozpočtu

Schválený zákon o státním rozpočtu předpokládá příjmy ve výši 1,61 a výdaje v rozsahu 1,89 bilionu, přičemž schodek by měl činit 280 miliard, což je bezmála o 97 miliard méně, než na jakém se v září minulého roku shodl menšinový kabinet politického hnutí ANO a ČSSD

Jeho příjmová strana oproti původnímu návrhu narostla o 62 miliard, a to zejména díky inflaci a růstu platů v minulém roce. Stát tak získá více peněz z pojistného na sociální zabezpečení (35 miliard), daně z přidané hodnoty (18 miliard) a daní z příjmů právnických (12 miliard) i fyzických osob (6 miliard).

Ve srovnání s někdejším plánem se státní výdaje – ovšem před započítáním těch nových v podobě v podobě mimořádné valorizace penzí (21 miliard) nebo navýšení příspěvku na bydlení (3 miliardy) – klesly o 77 miliard. Vládě se tak nepodařilo snížit jejich objem o 100 miliard, jak slibovala. Seškrtala je jen zhruba o polovinu.

Úspory jsou navíc toliko provizorní, neboť jak platby za státní pojištěnce, tak platy zaměstnanců ve veřejném sektoru bude kabinet nucen v příštím roce zvýšit. A i totéž platí i pro omezení kapitálových výdajů, s nimiž rozpočet nepočítá jen z toho důvodu, že nebyly připraveny k realizaci.

Brzká novelizace zákona o státním rozpočtu?

„Nebudu připravovat novelu státního rozpočtu v příštích dnech a týdnech. Dneska máme zajištěno financování na dvanáct měsíců. Peníze nedojdou ani v dubnu, ani v květnu a ani v červnu. Nebudu tady chodit s naslepo nastřeleným rozpočtem. Skutečně ne,“ řekl na konci sněmovní rozpravy Stanjura navzdory tomu, že jeho kolegové opakovaně připustili, že úprava rozpočtu, jež by zahrnula nové, neočekávané výdaje, je v zásadě nevyhnutelná.

A stejně jako oni se na tiskové konferenci, která mimořádné schůzi Sněmovny předcházela, vyjádřil i předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). I podle jeho názoru je téměř jisté, že rozpočet bude třeba kvůli dopadům ruské agrese novelizovat. „Nyní vyčleněné necelé tři miliardy korun na humanitární pomoc Ukrajině nejsou ničím proti tomu, co nás ještě v budoucnu čeká,“ vysvětlil. A nejedná se zdaleka jen o oblast humanitární pomoci, již bude nezbytné posílit.

Vládou ve středu schválená humanitární dávka pro občany Ukrajiny, kteří na území České republiky prchli před válkou, vyjde státní rozpočet — bude-li ji čerpat dvě stě tisíc osob — na miliardu měsíčně. Další dodatečné výdaje si vyžádá zahrnutí utečenců do systému veřejného zdravotního pojištění nebo zajištění jejich ubytování. Rozpočet současně v důsledku rozhodnutí o zrušení silniční daně přijde o část příjmů.

Podle Národní rozpočtové rady je nicméně otázka případné novelizace v tuto chvíli předčasná. „Rozsah dopadů probíhajícího konfliktu na veřejné rozpočty nelze nyní seriózně vyčíslit, neboť vše bude ovlivněno zejména jeho délkou, intenzitou, výsledkem, počtem uprchlíků, rozsahem uvalených sankcí nebo mírou participace evropských prostředků,“ shrnula Rada ve svém nejnovějším stanovisku k vývoji hospodaření veřejného sektoru.