Vláda Petra Fialy (ODS) má za sebou prvních sto dní v úřadě. Je proto čas bilancovat, jak se jí dařilo plnit úkoly, které si vytkla ve svém programovém prohlášení. Hodnocení ovšem znesnadňuje skutečnost, že nastoupila v době, kdy byla nucena řešit nejen pokračující pandemii koronaviru, ale i rostoucí inflaci a zdražování energií, k čemuž se navíc v posledních týdnech přidala krize způsobená vpádem ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Jak si koalice ODS, lidovců, TOP 09 a Pirátů se Starosty vedla při prosazování svých cílů?

„Máme za sebou sto dní naší vlády. Nebylo to jednoduché období, ale to jsem ani nečekal. Po předchozím kabinetu jsme zdědili řadu problémů. […] Přesto se nebojím říct, že se nám podařila řada věcí. Zrušili jsem EET. Snížili jsme schodek státního rozpočtu. Zvyšujeme důchody. Zrušili jsme přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Spustili jsme tendr na dostavbu Dukovan. A dokázali jsme vyřešit dlouholetý spor o důl Turów,“ vypočetl některé z úspěchů své vlády premiér. „Není to špatné skóre,“ dodal.

Fiala ovšem neříkal tak docela pravdu. Novelu zákona, jež má zrušit elektronickou evidenci tržeb jeho kabinet sice schválil, ale Poslanecká sněmovna ji ještě nezačala projednávat ani v prvním čtení. Podobně se to má i se zrušením povinného přimíchávání biosložky. Vláda se na něm sice shodla, ale ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) jí doposud předmětný návrh zákona nepředložila. A totéž platí i pro související ohlášené zrušení silniční daně pro osobní a menší nákladní automobily, jež má v gesci ministerstvo financí.

Sedm schválených zákonů

Ačkoli legislativní proces zpravidla zabere několik týdnů, často i měsíců, nelze si nepovšimnout toho, že Fialově vládě se v Poslanecké sněmovně příliš nedařilo. Od doby, kdy se chopila moci ve státě, Parlament přijal toliko sedm návrhů zákonů, přičemž všechny byly projednány ve zkráceném procesu za využití institutu stavu legislativní nouze a ani jeden z nich nenaplňoval cíle, jež si pětice stran vládní koalice vepsala do svého programu.

Vláda navíc tento institut s nejvyšší pravděpodobností zneužila, když na počátku roku prosadila snížení platů představitelů státní moci, tedy politiků, soudců a státních zástupců. Přestože ji ministr pro legislativu Michal Šalamoun (Piráti) v obsáhlém stanovisku upozornil, že novelu nelze projednávat ve stavu legislativní nouze, a ve shodě se staršími nálezy Ústavního soudu varoval, že neodpovídá ústavním pořádkům České republiky, poslanci vládní koalice ji — až na pět výjimek — podpořili.

Ani nadužívání režimu zrychleného projednávání Fialovu kabinetu ale nepomohlo k tomu, aby veškeré předložené návrh prošly legislativním procesem skutečně kvapně. Třeba novelu pandemického zákona Poslanecká sněmovna projednávala úmorných dvaasedmdesát hodin. Na vině přitom nebyla jen vytrvalá obstrukce politického hnutí SPD, ale i chyby v komunikaci vlády, která si pro svůj záměr nedokázala získat dostatečnou podporu v Senátu, ačkoli v něm disponuje ústavní většinou pětašedesáti hlasů.

Zásadní zákony chybí

Vedle zmíněných sedmi zákonů dolní komora Parlamentu ve třetím čtení schválila jen čtyři další materiály. Jednalo se o novelu zákona o státním rozpočtu, jež ovšem navzdory slovům Zbyňka Stanjury (ODS) přináší úspory po výtce provizorní a ani náznakem nevytyčuje cestu k vyrovnanému hospodaření státu, a tři transpoziční tisky, které do českého právního řádu implementují evropské směrnice. Ty navíc členové Fialovy vlády jen oprášili, neboť je již v minulém volebním období předložil kabinet Andreje Babiše (ANO).

Úvodním prvním čtením doposud prošlo dalších čtrnáct návrhů zákonů, z nichž většina znovu představuje implementace předpisů Evropské unie. Výjimky jsou dvě: drobná novela, která rozšiřuje možnosti daňových odpočtů u darů pro Ukrajinu, a návrh ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), jenž má v souladu s programovým prohlášením odložit naplňování soustavy stavební správy a vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, jak předpokládal stavební zákon prosazený jeho předchůdkyní Klárou Dostálovou (ANO).

Skutečnost, že se vládní většině v Poslanecké sněmovně příliš nedaří, podtrhuje i opakovaně zpackaná volba členů mediálních rad. Přestože si vytkla dbát o stabilitu médií veřejné služby, nebyla s to se dvakrát po sobě shodnout na jménech nových radních České televize. V první volbě vybrala pouze Ilju Racka, v té druhé se jí — uzavřeným dohodám navzdory — nepodařilo na pětici již několik měsíců uprázdněných míst zvolit vůbec nikoho. Volbu tak bude nucena opakovat, čímž ztratí čas na podstatnější práci.

Bilance prvních měsíců vládnutí proto vychází jako nelichotivá. Ačkoli se Fialově kabinetu daří na poli zahraniční politiky, v té domácí tápe. Jakkoliv je pochopitelné, že jej zaměstnávají dopady ruského vpádu na Ukrajinu, a zbývá mu proto méně prostoru na řešení vnitrostátních problémů, nelze přehlédnout, že se moci chopil málo připravený. Ukazuje se, že roky v opozici, kdy mohl cizelovat návrhy zákonů, aby je následně urychleně postupoval do legislativního procesu, příliš nevyužil, na což dnes doplácí.