Každá ministryně nebo ministr práce a sociálních věcí dostane dříve nebo později od vlády zadání provést revizi sociálních dávek. Důvody se opakují, ať je ekonomická situace země jakákoli. Dávky je možné vyplácet jen těm, kdo je opravdu potřebují, je třeba zabránit jejich zneužívání a v neposlední řadě je nutné snížit jejich celkový objem. Půl bilionu korun vyplácených na sociálních dávkách totiž každého premiéra zaskočí.

Ministryně Maláčová (ČSSD) není výjimkou. I ona dostala za úkol změnit „příliš štědrý“ sociální systém pokud možno ihned, jinak prý může zapomenout na zvýšení životního minima nebo třeba na zavedení zálohovaného výživného.

Dávky na bydlení jako obvyklý terč

První na ráně pro každou revizi sociálních dávek, respektive pro to, co je za ni vydáváno, jsou nejméně od začátku deregulace nájemného v roce 2011 dávky na bydlení. Za prvé máme v České republice hned dvě takové dávky — příspěvek a doplatek na bydlení — což si přímo říká o „revizi“ v podobě jejich sloučení, a za druhé veřejnost (za ochotného přitakání politiků) dlouhodobě dráždí, že jsou dávky na bydlení nezřídka vyšší než nájemné v obecních bytech, což je nehospodárné.

Tak se stalo, že i současné vedení ministerstva práce a sociálních věcí luští rébus, jak zajistit kvalitní a cenově přiměřené bydlení, když v rukou má je jeden nástroj sociální politiky — dávky — zatímco ten zásadní — byty — chybí. V půlce února zveřejnilo ministerstvo svá východiska pro revizi sociálních dávek, jimž dominují právě plány s dávkami na bydlení. Ministryně Maláčová to celé obalila do hesel, s nimiž nelze při povrchním poslechu nesouhlasit. Než jí však zatleskáme, pojďme si jednotlivé záměry jeden po druhém rozebrat, a to na základě zkušeností s pokusy MPSV o podobné změny zhruba před rokem.

Za ministryně Němcové (ANO) pracovali na MPSV titíž úředníci jako dnes, lze proto předpokládat, že jimi navrhovaná řešení se příliš neliší od těch, s nimiž přišli v první polovině roku 2018. A nejspíš ani od těch z let 2017 nebo 2015, kdy se ve vlnách významně snižovaly dávky na bydlení s cílem upravit ceny a kvalitu bydlení pro nízkopříjmové domácnosti.

Nepovedlo se to sice ani jednou, ceny nájemného a ubytování jsou i přes pokles dávek stejně vysoké a kvalita se nemění, přesto jsou i nadále uplatňovány nereálné představy o tom, co všechno pohyb s částkami a dostupností sociálních dávek dokáže. Návrhy parametrických změn dávek na bydlení z pera současného obsazení MPSV jsou toho bohužel důkazem. Zde nabízíme krátký výčet.

Dávky jen pro nemajetné. Testování majetku za účelem vyloučení z podpory