Deštník proti drahotě před inflací neuchrání

Rad Bandit

Vládou spuštěná kampaň Deštník proti drahotě nepředstavuje funkční opatření a je tak spíše další studenou sprchou pro všechny, kdo pociťují dopady inflace.

Deštník proti drahotě nechrání před studenou sprchou inflace. Malba Carl Spitzweg, WmC

Pod názvem Deštník proti drahotě představila vláda soustavu opatření, která mají pomoci lidem v situaci dramatického zvyšování cen. Proč protiinflační opatření nepomáhají a lidé zůstávají vězet s děravým deštníkem v drahotě až po uši?

Pokud jste prostudovali webové stránky kampaně, zjistili jste jeden nepřehlédnutelný fakt. Buď vás vládní opatření minula zcela, anebo se na vás vztahují, ale jejich efekt jste nemohli pocítit. U zvýšení existenčního a životního minima nás vláda zřejmě zkouší z matematiky.

Desetiprocentní valorizace při patnáctiprocentní inflaci je zřejmě marketingový trik hodný pousmání. Ale jen pokud by tím výčet „vtipů“ končil. Chlubit se snížením daně pro vozidla nad dvanáct tun zřejmě stojí na předpokladu, že běžná česká rodina ocení snížené náklady na provoz svého náklaďáku.

Podivně falešná až podvodná pachuť provází i všechna další opatření, které vláda prezentuje. Trojnásobné zvýšení důchodů není zásluhou vlády, ale zákonnou valorizací, ke které vláda přistoupit musela. Zvýšení slevy na poplatníka bylo taktéž schváleno v minulém roce.

Příspěvek na bydlení, asi jediný smysluplný nástroj vládní sociální politiky, počítá s tak nízkými normativními náklady a je tak složitý na zpracování, že jej jednoduše téměř nikdo nečerpá. Místo dvaceti procent oprávněných žadatelů jej čerpají čtyři procenta. I tento počet zahlcuje úřady práce do takové míry, že se na vyřízení příspěvku čeká i půl roku. Kolik lidí v takovém procesu přijde o střechu nad hlavou, nám data neprozradí.

Poslední, snad nejvíce diskutovaný pětitisícikorunový příspěvek pro rodiny s dětmi dosud není schválený, jeho podoba je nejasná a přichází pozdě. Ze sta miliard, kterými měl „deštník“ lidi chránit, se jen tak tak dopočítáme ke třinácti, které ve svých propočtech uvádí odbory a opozice. Vylhaných sedmaosmdesát miliard nikdo nikde neviděl, zatímco potravinové banky a neziskové organizace v oblasti pomoci lidem bez domova a občanské poradny zažívají nebývalý nápor.

Anketa „Jsem na dně, pane premiére“, kterou realizoval spolek Krisa — Kritická sociální akce, nebo výzkumný projekt Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení upozorňují, že vládní opatření se zatím zcela míjí účinkem.