Je draho, lidem zbývá méně peněz. A vláda přichází s „Deštníkem proti drahotě“

Jan Kašpárek

Inflace i zdražování pokračuje, stále více domácností má hluboko do kapsy. Vláda představila sadu kroků, a proběhne také další valorizace důchodů. Především odbory ale plán pokládají za nedostatečný.

Vláda před časem představila „Deštník proti drahotě“, který spočívá v rozdělení sta miliard korun například na ochranu rodin, seniorů i podnikatelů. Podle kritiků však deštník nesestává ze skutečně cílených opatření a přichází zpozdile. Foto jon jordan, flickr

Nadále rostou ceny prakticky všech běžných produktů, pokračuje růst inflace. Podle průzkumů se zdvihla i míra příjmové chudoby, části domácností kvůli zdražování zbývá po zaplacení nezbytných nákladů méně peněz. Vláda reaguje sadou plánů a opatření, které shrnula pod hlavičku „Deštníku proti drahotě“.

Na ten ovšem zaznívají výtky. Především odbory coby jeden z hlavních sociálních partnerů neskrývají nespokojenost. Kvůli inflaci volají mimo jiné po navýšení minimální mzdy.

Meziroční inflace v dubnu dosáhla na 14,2 procenta, nejvyšší hodnotu za skoro třicet let. Analytici očekávají, že se v dalších měsících zvedne ještě o něco výš. Rostou i ceny u všech výrobců — jak upozornil Český statistický úřad, v případě zemědělců jde dokonce o největší meziroční nárůst od roku 1992. Na domácnosti dopadá zdražování energií i potravin. Stoupají celkové náklady na bydlení ještě před vlnou zdražování trpící dlouhodobě horentními nájmy a bytovou krizí.

Projekt Život k nezaplacení sociologické společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu ukazuje, že „kvůli současnému zdražování energií a dalších komodit se [část] domácností reálně příjmově propadla pod hranici, kterou bychom před dvěma lety označili za chudobu.“ V takzvané příjmové chudobě — tedy pod šedesáti procenty měsíčního mediánového příjmu — se nachází 16 procent domácností.

„Nejvíce jsou postiženy domácnosti s nízkým vzděláním (27 procent příjmově chudých), z regionu Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj, asi 25 procent), samoživitelé (asi 50 procent) a nájemníci a podnájemníci (22 procent).

V posledním půl roce se ale do chudoby nejvíce propadají samostatně žijící důchodci a dospělí (nárůst z 5 na 30 procent). Zvyšování jejich příjmů zaostává a má prodlevu za růstem hranice příjmové chudoby. Trend by do velké míry mohla změnit červnová valorizace důchodů,“ shrnují výzkumníci.

Další lidé sice jsou nad uvedenými šedesáti procenty mediánu, ale stále zůstávají pod ním a scházejí jim navíc úspory, jež by vydržely déle než měsíc. Mnozí zkrátka nemají z čeho šetřit: podíl domácností, kterým zbývá po zaplacení nákladů na jídlo a bydlení jen tři až deset tisíc na osobu a měsíc, podle sociologů za poslední čtvrtrok vzrostl více než o polovinu, z dvaceti na pětatřicet procent.

Vláda přichází s podporou, není však jisté, zda postačí

„Zdražování se dotýká prakticky všech. Snažíme se tomu čelit několika způsoby […]. Rozšířili jsme sociální dávky a pomáháme seniorům, třikrát se letos budou valorizovat důchody. A teď jsme se zaměřili na střední třídu. A v první fázi na ty, co mají děti. To jsou ti, kteří jsou podle všech analýz nejvíce ohroženi rostoucím zdražováním,“ vyjmenoval v rozhovoru pro Novinky.cz premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda před časem představila „Deštník proti drahotě“, který spočívá v rozdělení sta miliard korun například na ochranu rodin, seniorů i podnikatelů. Nárůst cen uznává jako „obrovský“ a slibuje, že sada konkrétních i obecnějších bodů pomůže situaci zvládnout. Zdražování vláda přičítá „do velké míry zadlužování státu předchozí vládou a ruskému útoku na Ukrajinu.“

Českomoravská konfederace odborových svazů označila skrze svého předsedu, Josefa Středulu, opatření za nedostatečná, ba dokonce za výsměch. „Blíží se hurikán a vláda nabízí deštník, navíc vylhaný! Místo sta miliard ‚adresné‘ pomoci je to reálně maximálně třináct miliard,“ psal Středula.

I podle dalších kritiků deštník nesestává ze skutečně cílených opatření, přichází zpozdile, a navíc v některých bodech nemusí zásadně pomoci — byť je ze strany některých expertů vládní snaha reagovat oceňována. Předseda odborů také upozorňuje, že některé prvky nejsou ještě schváleny, efekt či rozsah dalších není jednoznačný a že největší položka — zvýšení důchodů na sedmačtyřicet miliard — v základu nevyplývá z vládního rozhodnutí, nýbrž ze zákona.

Valorizace důchodů proběhla v lednu, letos nicméně vláda sáhla ke dvěma dalším, mimořádným. První se chystá v červnu, přidá 8,2 procenta, průměrně asi tisícovku měsíčně. Druhou oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na září. Má procentní výměru důchodu zvednout o 5,2 procenta, penzistům tedy přibude asi sedm set korun. Průměrně — konkrétní výše zásluhové části důchodu se řídí podle odpracovaných let, výdělků a odvodů, lidé s vyššími penzemi tedy dostanou „přidáno“ víc.

Odbory „proti drahotě“ svolávají manifestační mítink, avizovaný do Prahy na začátek září. Přestože zatím nesdělily konkrétní náplň, očekává se pokračování v požadavcích nedávného sjezdu. Na něm se sice rozsáhle hovořilo o sociálním smíru, Středula ovšem připomínal, že nálada ve společnosti je nevalná a odborářům prý nechybí odhodlání případně protestovat.

Konfederace odborových svazů tehdy představila mimo jiné požadavek mimořádného zvýšení minimální mzdy argumentovaný právě zdražováním a dramatickou inflací. Odboráři chtějí její nárůst na 18200 korun — o dva tisíce, tedy dvakrát více, než kolik se přidávalo posledně. Zvedání mezd rámcově podporuje dokonce i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, byť dvoutisícový posun pokládá za přehnaný.

advertisment
advertisment