Lidé pracující v rizikových zaměstnáních budou do důchodu odcházet v nižším věku, navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou v minulých dnech vložil do mezirezortního připomínkového řízení, počítá s tím, že se jim za každých deset odpracovaných let sníží důchodový věk o jeden rok, nejvýše však o pět let.

Novela současně zvyšuje sazbu důchodového pojištění na straně zaměstnavatelů a zkracuje dobu pojistného coby podmínky pro vznik nároku na penzi ze stávajících pětatřiceti na pětadvacet let.

„Diferenciace věku odchodu do důchodu je potřebná kvůli různému vlivu práce na organismus. Některé typy prací jsou spojeny se zvýšeným rizikem zdravotních problémů, fyzického opotřebení, nemocností nebo omezením možností vykonávat je v pozdějším věku. […] Rozrůznění pravidel proto může mít pozitivní vliv na důstojné stáří lidí, u nichž existuje vysoké riziko vynuceného odchodu do předčasného důchodu,“ zdůvodnil navrhovanou změnu Jurečkou vedený úřad s tím, že kolem dvaceti procent pracujících odchází do důchodu předčasně z důvodu zhoršeného zdravotního stavu.

Ministr práce a sociálních věcí dále navrhuje, aby zaměstnavatelé za pracující v rizikových zaměstnáních odváděli vyšší pojistné. „Práce, jež bude odůvodňovat dřívější odchod do důchodu, bude spojena se zvýšenými náklady na výplatu penzí, na nichž se musí zaměstnavatel alespoň částečně rovněž podílet,“ vysvětlilo nezbytnost úpravy ministerstvo.

Novela předpokládá navýšení sazby ze stávajících jedenadvaceti a půl procenta o pět procentních bodů, přičemž ta má růst nikoliv skokově, ale postupně a cílové výše dosáhnout až v roce 2026.

Předčasné důchody pro pár tisíc lidí

Ačkoliv Jurečka v zásadě slovo od slova opsal novelu, kterou na konci předminulého roku coby součást připravované důchodové reformy předložila vládě Andreje Babiše (ANO) jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD), v jedné věcí se oba materiály liší.

Zatímco bývalá ministryně navrhovala, aby do předčasného důchodu mohli odejít lidé, kteří pracují ve třetí a čtvrté kategorii profesí podle kategorizace prací, úřadující ministr okruh osob omezil toliko na čtvrtou kategorii, ke které přidal vybrané zdravotnické záchranáře, kteří do ní jinak nespadají.

Rozdíl je to podstatný. Maláčové návrh uváděl, že do třetí kategorie bylo k počátku loňského roku zařazeno přes čtyři sta padesát tisíc lidí, Jurečkova novela předpokládá, že předčasných důchodů využije — a to včetně záchranářů — kolem devíti tisíc pracovníků. Úpravu materiálu ministerstvo nezdůvodnilo. Omezilo se na konstatování, že „u snížení důchodového věku za výkon rizikového zaměstnání došlo jen k dílčí změně v osobním okruhu, kdy se nyní předkládaný návrh již netýká prací zařazených do třetí kategorie prací.“

Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva Evy Davidové zahrnuje novela jen práce zařazené ve čtvrté kategorii z toho důvodu, že oproti těm ve zbylých kategoriích jsou u nich trvale překračovány hygienické limity, čímž vykazují vysoké riziko ohrožení zdraví, jemuž nelze předejít ani při používaní ochranných pomůcek.

„Na tomto vymezení je v současné době politická shoda. Je ovšem možné, že se okruh rizikových prací v budoucnu rozšíří i o třetí kategorii, bude-li po takovém opatření poptávka a nalezne-li dostatečnou podporu,“ vysvětlila Deníku Referendum.