Vláda schválila vyšší růst penzí. Důchodový systém se propadá do schodku
Jan GruberDůchody by se podle představ vlády měly v příštím roce zvýšit bezmála o sedm set šedesát korun. Opozice se záměrem nesouhlasí. A před vyšším než zákonem stanoveným zvyšováním důchodů s ohledem na stav veřejných financí varují i ekonomové.
Důchody v příštím roce vzrostou o tři sta korun nad zákonem stanovenou valorizaci, shodla se na svém pondělím zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Pokud novelu zákona o důchodovém pojištění schválí i obě komory Parlamentu, penze se celkově zvýší bezmála o sedm set šedesát korun. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) dodatečný růst důchodů vyjde státní rozpočet na více než deset miliard korun ročně.
„Každoročně jsem navyšovala důchody v průměru o devět set korun. Loni jsem místo valorizace zvolila cestu jednorázového příspěvku. Důchody jsou nízké a senioři si zaslouží dostat přidáno. Již teď je jasné, že ekonomiku výrazně ovlivnila pandemie koronoaviru a valorizace bude nízká. Vše zdražuje a já nechci, aby důchodci nedostali, co si zaslouží, a to jen proto, že se jim nestihlo přidat včas,“ řekla Maláčová s odkazem na blížíce se konec volebního období.
Odsouhlasí-li novelu jak Sněmovna, tak Senát průměrný důchod v příštím roce podle odhadů ministerstva překročí šestnáct tisíc korun, přičemž bude činit přes dvaačtyřicet procent průměrné mzdy. Navzdory setrvalému růstu penzí zůstává výrazný rozdíl mezi starobními důchody mužů a žen, ten v loňském roce činil bezmála šestnáct set korun. Hlavním důvodem byla vedle kratší doby důchodové pojištění zejména rozdílná mzdová úroveň žen a mužů.
Případné schválení materiálu dále posílí nerovnováhu důchodového systému, který je — jak před dvěma lety konstatovalo samo ministerstvo — dlouhodobě neudržitelný a bez důchodové reformy se v příštích desetiletích začne propadat do stamiliardových schodků. Před koronavirovou krizí rezort předpokládal, že se systém udrží v plusu ještě zhruba deset let, ekonomický propad ovšem zapříčinil, že jen za první čtyři měsíce se jeho deficit vyšplhal na deset miliard korun.
Zvýšení důchodů jako protikrizové opatření?
Právě z důvodů strmě narůstajícího zadlužení země někteří opoziční politikové avizovali, že novelu ve Sněmovně nepodpoří. „Rozpočtově to nevychází. Vzhledem ke stavu státního rozpočtu si dost dobře neumím představit, že bychom pro ni zvedli ruku. Potřebujeme peníze na financování zdravotnictví a sociálních služeb. Tenhle návrh jde přímo proti tomu,“ řekl Deníku Referendum místopředseda rozpočtové výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„Těch deset miliard každoročně navíc na důchody není kryto příjmy, ale jen dluhem. Ano, vím, desítka sem, desítka tam. Vždyť rozhazujeme po stovkách,“ podotkl náměstek hejtmanky Středočeského kraje a jeden z uchazečů o post ministra financí v příští vládě Věslav Michalik (STAN). „Pokud dostaneme možnost, vrátíme to během čtyř let zpět do normální situace, kdy deficit v řádu desítek miliard korun bude téma k diskusi,“ dodal na závěr.
A před vyšším než zákonem stanoveným zvyšováním důchodů s ohledem na stav veřejných financí varují i ekonomové. „Přidat seniorům dalších tři sta korun není v současné situaci rozumné. Chybí nám zdroje,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „S návrhem bych souhlasila tehdy, pokud by se vláda rozhodla přidat lidem s nízkými důchody, což jsou zejména ženy. Tím by současně pomohla i české ekonomice,“ podotkla.
Podle jedné ze studií Mezinárodního měnového fondu totiž příjmové nerovnosti výrazně ovlivňují růst a jeho udržitelnost. „Pokud se zvýší příjmy horních dvaceti procent, růst HDP ve střednědobém horizontu poklesne. Naopak nárůst příjmů chudší části společnosti je vždy spojen s vyšším růstem HDP,“ napsali její autoři s dodatkem, že dlouhodobě obhajovaný koncept „prokapávání bohatství z vyšších vrstev k nižším“ neboli „trickle-down economics“ nefunguje.
„Navýšení důchodů může částečně zapůsobit jako protikrizové opatření, pro jeho vyhodnocení nám ovšem chybějí data, neboť nevíme, jaký je u různých skupin seniorů sklon k úsporám,“ navázal ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kdyby vláda opatřením chtěla stimulovat poptávku, zaměřila by se nejspíše na chudé seniory. Ale nejúčinnější podpora poptávky podle všeho nebyla cílem tohoto opatření,“ shrnul.
V zásadě totéž si myslí i sociolog a ředitel Ústavu empirických studií STEM Martin Buchtík. „Babišův kabinet tímto krokem neusiluje o změnu nebo narovnání systému, chce si toliko upevnit svou voličskou základnu. O tom netřeba vůbec diskutovat,“ řekl Deníku Referendum. „Ostatně z toho důvodu zřejmě nepřistoupil ke zvyšování důchodů jen těm nejchudším seniorům. Tihle lidé jsou totiž zpravidla nevoliči, takže by se to politicky nevyplatilo,“ uzavřel.
Provedení důchodové reformy si Babišova vláda ve svém programovém prohlášení vytkla jako prvořadý úkol. „Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusích,“ slibovala. Čtyři měsíce před volbami je ovšem zcela zřejmé, že kabinet svůj slib nedodrží. Maláčová sice na sklonku loňského roku návrh reformy představila, v koalici na její podobě ale nepanuje shoda. Přestavba důchodového systému, zejména jeho příjmové stránky, proto čeká až na příští vládu.
důchodci jsou pilířem Babišovy volební strategie, a podstatná část z nich dlouhodobým dopadům rozhazování buď nerozumí, nebo je jim to fuk.
Automatická valorizace důchodů o inflaci byl zcela správný krok, ale cílem mělo být právě to, aby se na ně nemuselo pořád sahat. Když to paní Maláčová zdůvodňuje tak, že "vše zdražuje", je to čirý populismus - zdražování životních nákladů je přesně to, co řeší automatická valorizace.