Česká republika by měla i v příštím roce hospodařit s rozpočtovým schodkem. Z materiálu, který v minulých dnech předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová (nesrt. za ANO), vyplývá, že deficit by měl napřesrok činit 390 miliard korun, tedy o 23 miliard korun více než vloni, kdy byla nejen česká ekonomika výrazně zasažena pandemií koronaviru a souvisejícími opatřeními proti jejímu šíření. Podle ekonomů je další strmé zadlužování země s ohledem na očekávaný růst nepřijatelné.

Ministerstvo financí počítá s tím, že celkové výdaje v roce 2022 přesáhnou 1875 a příjmy se přiblíží 1485 miliardám korun. Ve srovnání s loňským výsledkem hospodaření České republiky, kdy se zdejší ekonomika propadla o doposud bezprecedentních 5,6 procenta, to znamená, že se příští rok, během něhož Česká národní banka očekává nárůst hrubého domácího produktu o 4,4 procenta, zvýší rozpočtové příjmy o 10 a výdaje o více než 30 miliard korun.

„Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard korun za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům, můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová. „Veřejné finance dáme po krizi do pořádku, konsolidace ale musí být chytrá, pozvolná a bez drastických škrtů,“ doplnila.

„Apríl, že jo?!“ okomentovala plány ministerstva financí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s poukazem na to, že v době očekávaného růstu ekonomiky bude schodek vyšší než během pandemické krize. „Příjmy mají stagnovat a výdaje dále narůstat. Nezodpovědnost, hazard a ohrožení ratingu země,“ poznamenala. V zásadě totožné stanovisko k Schillerové návrhu zaujala i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Ta již několikrát varovala, že setrvalé prohlubování nerovnováhy veřejných financí, které je v některých případech důsledkem opatření, jež nijak nesouvisela se zvládáním pandemie koronaviru — například snížení daně z příjmů fyzických osob —, přibližuje termín kolize s takzvanou dluhovou brzdou. Podle Rady je proto nezbytné přistoupit k úpravě jak příjmové, tak výdajové stránky veřejných rozpočtů.

Škrty ve sportu, na dopravě a v kultuře

Schillerová uvedla, že hlavními prioritami příštího rozpočtu je vládou Andreje Babiše (ANO) na počátku tohoto týdne schválené mimořádné navýšení penzí o 300 korun měsíčně nad zákonem stanovenou valorizaci — celkově tedy na 758 korun měsíčně, posílení kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 5,1 miliardy korun a udržení objemu prostředků určených na investice nejméně v objemu 187 miliard korun.

Naopak na výdajové stránce si ministerstvo financí vytklo ušetřit řádově jednotky miliard prostřednictvím snížení rozličných dotací, provozních výdajů jednotlivých kapitol o 5 až 10 procent nebo nahrazením výdajů na výzkum, vývoj a inovace prostředky z rozpočtu Evropské unie. „Dále budeme snižovat objem peněz na platy úředníků, a to skrze digitalizaci a rušení agend,“ doplnila Schillerová s tím, že její rezort opustí 188 zaměstnanců.

Propouštět ministryně plánuje i na dalších ústředních orgánech státní správy, například ministerstvo práce a sociálních věcí se má rozloučit se 6, rezort kultury s 10 a Černínský palác se 2 pracovníky. Na druhé straně předběžný rozpočtový rámec předpokládá, že počet státních zaměstnanců bude i v nadcházejícím roce vzrůstat. Nově má přibýt 1000 policistů, 550 vojáků a 3159 pedagogických pracovníků.

Úpravy jednotlivých rozpočtových kapitol, jež by měly státu uspořit necelých deset miliard korun, se nejcitelněji dotknou ministerstva dopravy (meziroční pokles o 5,1 miliardy korun; 4,4 procenta), rezortu kultury (meziroční pokles o 1,5 miliardy korun; 9,6 procenta), Národní sportovní agentury (meziroční pokles o 1 miliardu korun; 15 procent) a Českého statistického úřadu (meziroční pokles o 0,6 miliardy korun; 34 procent).

Nejvýrazněji si polepší ministerstvo práce a sociálních věcí (meziroční nárůst o 27,1 miliard korun; 3,8 procenta), rezort obrany (meziroční nárůst o 15,3 miliard korun; 20,4 procenta) a ministerstvo životního prostředí (meziroční nárůst o 6,1 miliard korun; 53,8 procenta). V případě rezortu obrany je nicméně třeba podotknout, že přehled nezahrnuje dodatečné navýšení rozpočtu o 10 miliard korun z letošního roku.

Zákon o státním rozpočtu musí vláda Poslanecké sněmovně v souladu s jejím jednacím řádem předložit nejpozději tři měsíce před začátkem nového rozpočtové roku, tedy do konce září. V prvním čtení poslanci projednávají základní údaje návrhu, tj. příjmy, výdaje a schodek. Pokud jej schválí, nelze tyto ukazatele v dalším legislativním procesu již měnit. Zákonodárci poté mohou toliko přesouvat prostředky v rámci jednotlivých kapitol.