Rozpočet 2022: Deficit 390 miliard korun. A škrty v kultuře, dopravě i sportu

Jan Gruber

Navzdory očekávanému růstu ekonomiky počítá ministerstvo financí s dalším zadlužováním země. Rozpočet pro příští rok pracuje se schodkem ve výši 390 miliard korun. Podle ekonomů je naopak třeba veřejné finance urychleně konsolidovat.

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že s více než třísetmiliardovým schodkem bude Česká republika hospodařit i v letech 2023 a 2024. Foto ÚV ČR
Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že s více než třísetmiliardovým schodkem bude Česká republika hospodařit i v letech 2023 a 2024. Foto ÚV ČR

Česká republika by měla i v příštím roce hospodařit s rozpočtovým schodkem. Z materiálu, který v minulých dnech předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová (nesrt. za ANO), vyplývá, že deficit by měl napřesrok činit 390 miliard korun, tedy o 23 miliard korun více než vloni, kdy byla nejen česká ekonomika výrazně zasažena pandemií koronaviru a souvisejícími opatřeními proti jejímu šíření. Podle ekonomů je další strmé zadlužování země s ohledem na očekávaný růst nepřijatelné.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Ministerstvo financí počítá s tím, že celkové výdaje v roce 2022 přesáhnou 1875 a příjmy se přiblíží 1485 miliardám korun. Ve srovnání s loňským výsledkem hospodaření České republiky, kdy se zdejší ekonomika propadla o doposud bezprecedentních 5,6 procenta, to znamená, že se příští rok, během něhož Česká národní banka očekává nárůst hrubého domácího produktu o 4,4 procenta, zvýší rozpočtové příjmy o 10 a výdaje o více než 30 miliard korun.

„Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard korun za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům, můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová. „Veřejné finance dáme po krizi do pořádku, konsolidace ale musí být chytrá, pozvolná a bez drastických škrtů,“ doplnila.

Bilance státního rozpočtu v miliardách korun. Graf MF
Bilance státního rozpočtu v miliardách korun. Graf MF

„Apríl, že jo?!“ okomentovala plány ministerstva financí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s poukazem na to, že v době očekávaného růstu ekonomiky bude schodek vyšší než během pandemické krize. „Příjmy mají stagnovat a výdaje dále narůstat. Nezodpovědnost, hazard a ohrožení ratingu země,“ poznamenala. V zásadě totožné stanovisko k Schillerové návrhu zaujala i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Ta již několikrát varovala, že setrvalé prohlubování nerovnováhy veřejných financí, které je v některých případech důsledkem opatření, jež nijak nesouvisela se zvládáním pandemie koronaviru — například snížení daně z příjmů fyzických osob —, přibližuje termín kolize s takzvanou dluhovou brzdou. Podle Rady je proto nezbytné přistoupit k úpravě jak příjmové, tak výdajové stránky veřejných rozpočtů.

Dluhová brzda
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který platí od roku 2017, stanovuje, že v situaci, kdy státní dluh překročí hranici pětapadesáti procent hrubého domácího produktu, musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh vyrovnaného, respektive udržitelného rozpočtu, a to včetně rozpočtu fondů. A totéž platí i pro hospodaření územně samosprávných celků i další veřejné instituce.

Škrty ve sportu, na dopravě a v kultuře

Schillerová uvedla, že hlavními prioritami příštího rozpočtu je vládou Andreje Babiše (ANO) na počátku tohoto týdne schválené mimořádné navýšení penzí o 300 korun měsíčně nad zákonem stanovenou valorizaci — celkově tedy na 758 korun měsíčně, posílení kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 5,1 miliardy korun a udržení objemu prostředků určených na investice nejméně v objemu 187 miliard korun.

Kapitálové výdaje v miliardách korun. Graf MF
Kapitálové výdaje v miliardách korun. Graf MF

Naopak na výdajové stránce si ministerstvo financí vytklo ušetřit řádově jednotky miliard prostřednictvím snížení rozličných dotací, provozních výdajů jednotlivých kapitol o 5 až 10 procent nebo nahrazením výdajů na výzkum, vývoj a inovace prostředky z rozpočtu Evropské unie. „Dále budeme snižovat objem peněz na platy úředníků, a to skrze digitalizaci a rušení agend,“ doplnila Schillerová s tím, že její rezort opustí 188 zaměstnanců.

Propouštět ministryně plánuje i na dalších ústředních orgánech státní správy, například ministerstvo práce a sociálních věcí se má rozloučit se 6, rezort kultury s 10 a Černínský palác se 2 pracovníky. Na druhé straně předběžný rozpočtový rámec předpokládá, že počet státních zaměstnanců bude i v nadcházejícím roce vzrůstat. Nově má přibýt 1000 policistů, 550 vojáků a 3159 pedagogických pracovníků.

Struktura příjmů státního rozpočtu. Graf MF
Struktura příjmů státního rozpočtu. Graf MF
Struktura výdajů státního rozpočtu. Graf MF
Struktura výdajů státního rozpočtu. Graf MF

Úpravy jednotlivých rozpočtových kapitol, jež by měly státu uspořit necelých deset miliard korun, se nejcitelněji dotknou ministerstva dopravy (meziroční pokles o 5,1 miliardy korun; 4,4 procenta), rezortu kultury (meziroční pokles o 1,5 miliardy korun; 9,6 procenta), Národní sportovní agentury (meziroční pokles o 1 miliardu korun; 15 procent) a Českého statistického úřadu (meziroční pokles o 0,6 miliardy korun; 34 procent).

Nejvýrazněji si polepší ministerstvo práce a sociálních věcí (meziroční nárůst o 27,1 miliard korun; 3,8 procenta), rezort obrany (meziroční nárůst o 15,3 miliard korun; 20,4 procenta) a ministerstvo životního prostředí (meziroční nárůst o 6,1 miliard korun; 53,8 procenta). V případě rezortu obrany je nicméně třeba podotknout, že přehled nezahrnuje dodatečné navýšení rozpočtu o 10 miliard korun z letošního roku.

Zákon o státním rozpočtu musí vláda Poslanecké sněmovně v souladu s jejím jednacím řádem předložit nejpozději tři měsíce před začátkem nového rozpočtové roku, tedy do konce září. V prvním čtení poslanci projednávají základní údaje návrhu, tj. příjmy, výdaje a schodek. Pokud jej schválí, nelze tyto ukazatele v dalším legislativním procesu již měnit. Zákonodárci poté mohou toliko přesouvat prostředky v rámci jednotlivých kapitol.