↗

Dánsko, Lucembursko a Uruguay už ze Slunce a větru pokrývají více než čtyřicet procent své spotřeby elektřiny. Radost z nárůstu obnovitelných zdrojů ale kalí fakt, že stále roste i podíl výroby elektřiny z uhlí. Foto Unsplash

Větrné a fotovoltaické elektrárny v loňském roce vygenerovaly více než desetinu světové elektřiny. Jde o historicky nejvyšší podíl. Dva bezemisní zdroje také vůbec poprvé společně překonaly produkci z jádra, jež činila necelých deset procent. Zjištění vyplývají z nové zprávy energetického think tanku Ember — a podle autorů vypovídají o začátku nové éry globální energetiky.

„Začal proces, jež změní dosavadní energetický systém. V tomto desetiletí musí být čisté zdroje rozvinuty bleskovou rychlostí, aby zvrátily růst emisí a pomohly zvládnout změny klimatu,“ komentuje zprávu ředitel think tanku Ember Dave Jones. Globální vzestup podílu obnovitelné energie je vpravdě rekordní.

Celkový podíl solární a větrné elektřiny se během pěti let téměř zdvojnásobil — z 5,3 procent v roce 2016 na loňských 10,3 procent. Podle analytiků jde o důkaz, že bezemisní energetika může zavčasu nahradit fosilní paliva a zamezit tak nejhorším scénářům klimatického rozvratu.

Zpráva Emberu dále mapuje, které země jsou lídry v rozvoji čistých zdrojů. Už padesát zemí světa produkuje více než desetinu elektřiny ze slunce a větru — sedm z nich od loňského roku vůbec poprvé. Konkrétně se jedná o Čínu, Japonsko, Mongolsko, Vietnam, Argentinu, Maďarsko a El Salvador.

Za absolutní premianty analytici považují tři země, které ze slunce a větru pokrývají více než čtyřicet procent své spotřeby elektřiny: Dánsko (52 %), Uruguay (47 %) a Lucembursko (43 %). Česká republika naopak dlouhodobě v rozvoji bezemisních zdrojů zaostává. Fotovoltaika a větrná energie dohromady kryje pouhá 3,5 procenta české spotřeby elektrické energie.

Roste i spotřeba a emise uhlíku

Navzdory vzestupnému trendu čistých zdrojů byl loňský rok pro ochranu klimatu veskrze negativní. Výrazně totiž vzrostl podíl uhlí na globální energetice — dokonce prolomil dosavadní neslavný rekord z roku 2018. V důsledku energetický sektor během loňského roku vypustil nejvíc emisí oxidu uhličitého v dějinách.

Jednou z hlavních příčin je skutečnost, že se globálně zvyšuje energetická spotřeba. S růstem ekonomiky totiž stoupají i energetické nároky — a většina zemí je pokrývá veškerými dostupnými prostředky. Bezemisní zdroje tak většinou nejsou využívány k nahrazení fosilních paliv, nýbrž k navýšení produkční kapacity.

Přitom právě transformace energetického mixu je podle expertů k dlouhodobé stabilizaci klimatu nezbytná. Podle zprávy think tanku Ember učinily v posledních letech největší pokrok v odklonu od fosilní elektřiny tři rozlišné země: Nizozemsko, Austrálie a Vietnam. Každé z nich se podařilo nahradit nejméně osm procent elektřiny z fosilních zdrojů elektřinou ze solární a větrné energie.

K zachování globálního oteplení v relativně udržitelných mezích je však podle vědeckých poznatků třeba konat mnohem rychleji — a na více úrovních. Klíčová totiž bude obměna zdrojů nejen pouze elektřiny, ale energie obecně. Účinným opatřením mohou být i energetické úspory, které kvůli ruské invazi nabývají kromě ekologického rozměru také rozměr bezpečnostní.