↗

V kanadské provincii Britská Kolumbie se uhlíková daň vrací rezidentům ve formě slevy na dani každé čtvrtletí. Vancouveru — na snímku — a hlavnímu městu Britské Kolumbie Victorii patří podle indexu kvality života první dvě příčky mezi kanadskými městy. Foto David G. Gordon, WmC

Celá Evropa řeší od minulého podzimu vysoké ceny energií. Ruská invaze na Ukrajinu energetické trhy dále vydráždila. Vysoké ceny těžce dopadly na některé dodavatele — jen v České republice od října 2021 oznámilo ukončení aktivit sedmnáct firem a celkem přišlo o svého dodavatele asi milion zákazníků.

Náklady spojené s energiemi se domácnostem zvyšují. Podle studie společnosti PAQ Research byl meziroční nárůst výdajů za energie ke konci roku 2021 u průměrné domácnosti téměř tisíc korun za měsíc. Česká republika, stejně jako další státy Evropské unie, se tak snaží hledat cesty, které by hlavně rodinám a nízkopříjmovým domácnostem v současné situaci pomohly.

Možným opatřením, které by vedlo k řešení nebo alespoň k ztlumení tíživosti aktuální situace, je klimatická dividenda. Co tento relativně nový koncept přináší? Klimatická, nebo uhlíková dividenda je nástroj, s jehož pomocí mohou být lidem kompenzovány vyšší náklady spojené se zdaněním emisí uhlíku — anebo právě vyšší náklady za energie.

Jde o přímou plošnou platbu, která by mezi rezidenty dané země rozdělila výnosy z uhlíkové daně. V daném případě České republiky by se jednalo o příjmy z národních aukcí emisních povolenek.

Zkušenosti ze světa napovídají, že se jedná o slibnou cestu

K realizaci konceptu uhlíkové dividendy nebo jí podobných projektů se zatím odhodlalo jen pár států na světě. V kanadské provincii Britská Kolumbie se uhlíková daň vrací rezidentům ve formě slevy na dani každé čtvrtletí. Státy iniciativy RGGI (Regional Greenhouse Gas Initiative) v USA vracejí každoročně deset až dvacet procent výnosů z prodeje emisních povolenek zpět spotřebitelům jako slevu z jejich účtů za energie.

V rámci daňové reformy se takzvaný klimatický bonus zavádí v sousedním Rakousku. Vzhledem k tomu, že součástí reformy je vyšší uhlíkové zatížení, každý rakouský občan bude mít od července v závislosti na místě bydliště nárok na sto až dvě stě eur ročně.

V reakci na vysoké ceny za energie a potřebu snížení závislosti na ruských fosilních palivech se německá koaliční vláda na konci března dohodla na dočasných opatřeních, která mají pomoci lidem s vyššími náklady. A jedním z nich je právě přímá platba domácnostem.

Lidé, kteří platí daň z příjmu, dostanou jednorázovou podporu k platu ve výši tři sta eur. Rodiny s dětmi navíc dostanou jednorázový bonus sto euro na dítě. Opatření také zahrnují tříměsíční snížení daně na pohonné hmoty a snížení ceny měsíčního kuponu na veřejnou dopravu na podporu snížení celkové spotřeby.

Česká republika prozatím volila jinou cestu. Po odpuštění DPH na energie, o němž rozhodla ještě odcházející vláda v listopadu a prosinci minulého roku, připravil nový kabinet navýšení příspěvku na bydlení, na který by mělo dosáhnout více lidí. Podle ministra Jurečky by měla být žádost v druhé polovině dubna zjednodušena a zažádat o příspěvek by mělo být konečně možné i digitálně.

Argumenty pro přímé platby jsou pádné

Jaké výhody by přineslo zavedení klimatické dividendy? Přímá platba míří přímo k podstatě energetické chudoby a je sociálně spravedlivější než daňové úlevy, které ve výsledku pomohou hlavně movitějším domácnostem, kteří toho více protopí a projezdí. Plošná dividenda by zároveň zaručila transparentnost a administrativní jednoduchost, což adresné platby postrádají. Navíc, fixní granty a programy často neodpovídají tržní realitě uhlíkového zatížení.

Zavedení dividendy jako funkce hodnoty emisní povolenky by zaručovalo, že pokud by se cena za povolenku zvyšovala, domácnosti by na kompenzaci dostaly více. Hlavně v době rostoucích cen energií a emisní povolenky je důležité, aby byly výhody zelené transformace viditelné. Klimatická dividenda funguje jako podíl každého z nás na výnosech ze zdanění uhlíku, a mohla by tak být tak podporovat příznivý vztah veřejnosti k evropskému zelenému programu.

Kde by se na klimatickou dividendu vzalo? Příjmy z aukcí emisních povolenek jsou příjmy členských států. Podle aktuálního znění zákona o obchodování s povolenkami se o výnosy z dražeb dělí MPO a MŽP, které z nich financují důležitý dotační program Nová zelená úsporám a operační podporu obnovitelným zdrojům energie. Výnosy z dražeb jsou ale účelově vázané jen do částky 8 miliard Kč.

V posledních letech se přitom výnosy pohybují kolem 15 miliard Kč ročně. Jak jsme upozornili v informačním souhrnu Asociace pro mezinárodní otázky, výnosy z aukcí emisních povolenek se tak ve stále větší míře prostě rozpouštějí ve státním rozpočtu.

Pro dodržení doporučení EU, aby alespoň padesát procent příjmů z národních aukcí šlo do investic na klimatická opatření, by se na dividendu mohlo použít nejvýše zbývajících padesát procent. Výnosy z aukčních dražeb emisních povolenek se ale pravidelně zvyšují.

Podle odhadů AMO by se celkové výnosy z EU ETS za období mezi roky 2021 a 2030 mohly pohybovat mezi 400 a 500 miliardami Kč. Pokud by stát použil na uhlíkovou dividendu polovinu dražebních výnosů, její výše by činila asi 2000 až 2500 korun na osobu za rok.

Zvyšování příjmů představuje skvělou příležitost k financování zelené transformace. Vzhledem k tomu, že uhlíková daň je často přenášena přímo na spotřebitele, je žádoucí, aby lidé dostali něco na oplátku.

Klimatická dividenda je sociálně spravedlivý, administrativně jednoduchý a transparentní nástroj, který by byl dílčí ochranou pro domácnosti před propadem do energetické chudoby. Šek z aukčních výnosů by také dával jasně najevo, že zelená transformace není projektem elitářským, ale sociálně inkluzivním.