Na pražském ostrově Štvanice se ve středu sešlo více než sto lidí ke společnému protestu za zklidnění dopravy v Praze. Po několika projevech se průvod vydal na pražskou magistrálu, jednu z nejrušnějších silnic v České republice.

Protest měl jasný požadavek: snížení základní rychlosti v Praze na třicet kilometrů za hodinu. Podle organizátorů pochodu by takové opatření vedlo k zásadnímu zkvalitnění života v Praze, město by bylo bezpečnější a doprava plynulejší.

Pochody od března tohoto roku pořádá spolek Poslední generace hlásící se k celosvětovému hnutí Last Generation. Hnutí se po celém světě snaží upozornit na problematiku stále zhoršující se klimatické krize a požaduje účinnější politická opatření. Předsedou české odnože hnutí je v České republice žijící občanský aktivista s německými kořeny Arne Springorum.

Na posledním pochodu organizovaném Poslední generaci ohlásilo několik dalších spolků a organizací vznik petice 30 pro Prahu za zklidnění dopravy v hlavním městě a rovněž i vznik stejnojmenné iniciativy. Iniciativa chce přispět k věcné a odborné debatě o zklidnění dopravy a zkvalitnění života v Praze.

„Přebujelý automobilismus“

Podle slov jedné z účastnic pochodu, signatářky Charty 77 a někdejší členky hnutí Pražské matky Jarmily Johnové je současná situace automobilové dopravy v centru Prahy alarmující. „Když jsem vyrůstala, byla Praha mnohem bezpečnější a jako děti jsme se po ní mohli svobodně pohybovat,“ vzpomíná Johnová.

Za problematický považuje „přebujelý automobilismus“, který podle Johnové umrtvuje město: „Chodci oživují ulice, obstarávají obchody, kulturu, muziku, služby, lidé na ulicích organizují různé akce, seznamují se a s takto intenzivním automobilismem toto mizí.“

Podobně argumentuje hnutí Univerzity za klima, které se k petici 30 pro Prahu připojilo „Tohle město není pro všechny,“ tvrdí Anežka Lindaurová a Tereza Martinovská. Poukazují přitom na fakt, že studenti jsou jednou ze skupin, která v centru města žije prakticky neustále: „Máme v centru fakulty a knihovny, ale když z nich vyjdeme, tak čelíme nehostinnému prostoru, kde soupeří turismus a auta. Například náměstí Jana Palach, na kterém sídlí Vysoká škola umělecko-průmyslová a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je v podstatě jedna velká křižovatka.“

K petici se připojilo i hnutí Fridays for Future, jehož mluvčí Kilián Žák v projevu před začátkem pochodu řekl, že „ulice Prahy mají být místem možností pro všechny, bezpečným prostorem pro rodiny, kulturu, vzdělávání, a ne rozpálenou betonovou plackou o čtyřech jízdních pruzích“.

Organizátoři pochodů chtějí svým úsilím rozpoutat debatu o tématech, která podle nich nemají odpovídající pozornost. Podle Matěje Michalk Žaloudka, jednoho z předních organizátorů iniciativy 30 pro Prahu a zastupitele za Stranu Zelených na Praze 3 je klíčové mluvit o takových věcech jako právu na bezpečné a k životu příjemné město. „Nikoho nevydíráme, chceme normální, věcnou a odbornou diskuzi o budoucnosti dopravy v Praze a dalších zásadních tématech pražské politiky,“ vyjádřil se pro Deník Referendum Žaloudek.

Upozorňuje na to, že postupné zklidňování dopravy a snižování rychlosti je trendem ve všech velkých západních městech. Ve městech jako Amsterdam nebo Paříž se zavádí třicetikilometrové rychlost. A dopravně nejvytíženější ulice se mění na bulváry s chodníky, zelení a infrastrukturou hromadné a cyklistické dopravy.

Reakce na hnutí

Pochody za snížení limitů rychlosti vyvolaly rozsáhlou diskuzi napříč veřejným prostorem. Spolek Poslední generace čelil smyšlenému nařčením z financování Ruskem, což vyvrátil zveřejněním svého financování, jež tvoří především malé dary drobných dárců a několika větších darů od příbuzných předsedy spolku Arne Springoruma.

Jedním z dosavadních výsledků protestů bylo setkání zástupců spolku Poslední generace a organizátorů pochodů 30 pro Prahu se zástupci městských částí a pražského magistrátu. Náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib po jednání řekl: „Diskuzím o zklidňování dopravy se nebráníme, město má připraveno hned několik konkrétních projektů. Formy protestů blokováním dopravy považuji ale za nešťastné. Vyjádřit názor se dá i jinak. Například vedením konstruktivního dialogu s městem, který se nám snad dnes podařilo navázat.“

Zástupci protestujících chtějí vzít magistrátní politiky za slovo. „Chceme jednat s městem o tom, jak přispět k cílům, ke kterým se sami zavázali. Věříme, že politici své proklamace o tom, že bezpečnost a zdraví lidí je pro ně priorita, myslí vážně. Jsme otevřeni dialogu o parametrech našeho návrhu, protože si uvědomujeme, že město je složitý organismus, ve kterém je třeba vyvážit všechny zájmy,“ říká Matěj Michalk Žaloudek.

Podle nedávného průzkumu agentury NMS podporuje protesty jednadvacet procent Pražanů. Přičemž podle pětašedesáti procent respondentů průzkumu by se měla automobilová doprava omezit ve prospěch dopravy hromadné. V létě chystají zástupci 30 pro Prahu sbírat podpisy pod společnou peticí a chtějí i plánovat kampaň, která by se měla spustit v září.