Deník Referendum v rámci investigace, kterou dnes společně vydává několik předních evropských deníků, odhaluje, že zhoršené a opožděné zavádění normy Euro 7, která stanovuje nové limity pro emise z automobilů, způsobí do roku 2050 v důsledku nadměrného znečištění ze spalovacích motorů škody na zdraví a životním prostředí v odhadované výši 100 miliard EUR. Odhady vycházejí z analýzy, kterou exkluzivně pro Voxeurop — partnerské médium Deníku Referendum — provedlo Konsorcium pro zásadní snížení emisí z dopravy (CLOVE), jež poskytuje poradenské služby Evropské komisi.

Přední evropští odborníci na oblast automobilového průmyslu oslabený návrh normy, na kterém se koncem září dohodlo všech sedmadvacet vlád zastoupených v Radě Evropské unie, podrobují kritice. Rada Evropské unie je spolu s Evropským parlamentem zákonodárným orgánem EU. Na rozdíl od parlamentu voleného přímo občany se však Rada skládá ze zástupců jednotlivých vlád.

Odhadovaným zvýšeným nákladům pro veřejné rozpočty ve výši tří miliard eur ročně by bylo možno předejít investicí do výroby ekologičtějších modelů aut podle normy navrhované Evropskou komisí. Potřebná částka by přitom odpovídala jen zlomku ročního zisku evropských automobilek, který se od roku 2019 zdvojnásobil na 73 miliard eur. Evropský parlament má ještě možnost rozhodnutí Rady EU odmítnout během hlasování na plenárním zasedání. Jednat o věci se bude už ve středu 8. listopadu.

Zásadní hlasování rozhodne o výsledku procesu, kterým se Evropská unie pokouší od roku 2015 vypořádat s neblahým dědictvím aféry Dieselgate. Tehdy vyšlo najevo, že výrobci obcházejí pravidla stanovující limity výfukových plynů falšováním hodnot emitovaných oxidů dusíku, jedné z hlavních škodlivin uvolňovaných spalovacími — většinou dieselovými — motory.

Oxid dusnatý se rychle přeměňuje na oxid dusičitý, který v EU způsobuje devětačtyřicet tisíc předčasných úmrtí ročně. Nepřímo také přispívá ke vzniku pevných částic, které jsou ještě škodlivější: odhaduje se, že vedou ke 238 tisícům předčasných úmrtí ročně.

Polovině těchto předčasných úmrtí by se dalo předejít, pokud by auta na silnicích produkovala stejné emise jako během laboratorních testů. Přestože Evropská unie po aféře Dieselgate zpřísnila kontrolní pravidla a doplnila dosavadní laboratorní testy povinnými zkouškami na silnicích, zákonné emisní limity často překračují i nové modely automobilů.

Vedle případů jednoznačného porušování předpisů a nedostatečné kontroly ze strany státních institucí jsou příčinou nadměrných emisí především mezery v legislativě: zkoušky při schvalování nových modelů totiž nemusejí zachycovat reálné provozní podmínky — například chladné ovzduší a krátké jízdy — a měření samozřejmě nemůže vzít v potaz ani změny parametrů během celé doby životnosti vozidla. Právě proto norma Euro 7 navržená Komisí navrhovala zpřísnění emisních limitů i zkušebních postupů pro osobní automobily, dodávky i těžká vozidla, tedy nákladní automobily a autobusy.

Rada Evropské unie však schválila návrh, který v podstatě ponechává v platnosti třináct let staré normy Euro 6 pro emise výfukových plynů, pouze zpřísňuje limity pro těžká vozidla. Automobily s dieselovými motory mohou i nadále znečišťovat ovzduší více než benzinové. Jediným významným zlepšením je tak zavedení limitů pro pevné částice z brzd a pneumatik a požadavek na zavedení monitorovacího systému, který má zajistit, že emisní limity se budou dodržovat po celou dobu životnosti vozidel.

Zelená pro automobilky k nadměrnému znečišťování ovzduší

„Španělsko, které ve druhém pololetí roku 2023 předsedá Radě, sehrálo při vykostění normy Euro 7 klíčovou roli,“ říká Anna Krajinska, vedoucí programu pro emise vozidel a kvalitu ovzduší v evropském občanském sdružení Transport & Environment, jež se zasazuje za ekologicky přijatelnou dopravu. „Hned v první den španělského předsednictví potvrdil Renault obrovské investice do výroby automobilů se spalovacími motory ve Španělsku. A pár dní poté, co Evropská rada schválila bezzubý návrh normy Euro 7, se španělský ministr obchodu vychloubal, že její oslabení přispěje k dalším investicím automobilek ve Španělsku.“

Velké plány ohledně výroby hybridních vozidel a elektromobilů ve Španělsku oznámily začátkem letošního roku také koncerny Volkswagen a Stellantis. Španělský ministr obchodu Hector Gomez tedy poskytl za zavřenými dveřmi automobilovému průmyslu dárek v hodnotě mnoha miliard, které ušetří, neboť se vyhne plnění přísnějších ekologických opatření. Podle prognóz konzultantů Konsorcia pro zásadní snížení emisí z dopravy, s nimiž Evropská komise přípravu normy Euro 7 konzultovala, povedou úpravy prosazované Evropskou radou k tomu, že přínos celé normy bude v období do roku 2050 zhruba o čtyřicet až padesát procent nižší.

„Každá ušetřená miliarda pro několik málo automobilek znamená, že miliony evropských občanů budou trpět vážnými chorobami, vzrostou náklady na zdravotní péči i další výdaje pro veřejné rozpočty. Pět největších automobilových skupin v Evropě (VW, BMW, Mercedes, Stellantis a Renault) přitom svým akcionářům v letech 2019 až 2023 vyplatilo 27 miliard eur dividend,“ uvádí Krajinska z občanského sdružení Transport & Environment. „Členské státy by se měly stydět, že upřednostnily zájmy byznysmenů před zdravím vlastních občanů.“

Úspěšný lobbing automobilek povede k tisícům předčasných úmrtí

Její slova dokumentují účinnost tlaku, který na evropské instituce vyvinulo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), jemuž předsedá generální ředitel společnosti Renault Luca de Meo. Evropské sdružení výrobců automobilů sídlí v Bruselu, a po roce 2018, kdy začaly přípravy normy Euro 7 podle předběžných doporučení Konsorcia pro zásadní snížení emisí z dopravy, výrazně navýšilo své výdaje na lobbování.

Důvěrná korespondence, s níž se mohli autoři textu seznámit, odhaluje, jak zástupci automobilek už od počátku přesvědčovali vysoce postavené úředníky Evropské unie, aby oslabili plánovanou podobu normy Euro 7 s argumentem, že investice by měly přednostně směřovat k přechodu na bezemisní elektromobilitu do roku 2035. „Do technologií pro elektromobilitu jsme investovali značné prostředky ve výši více než 250 miliard,“ uvedl mluvčí Evropského sdružení výrobců automobilů Ben Kennard.

„Komise nás žádá, abychom se zaměřili na dosažení cíle nulových emisí do roku 2035 a zároveň abychom se přizpůsobili normě Euro 7. To by ale znamenalo, že bychom museli vynaložit prostředky a zaměstnat inženýry kvůli technologii spalovacích motorů, která bude za několik let už přežitkem,“ uvedl Matthias Johansson, vedoucí oddělení pro styk s veřejností automobilky Volvo. Firma hodlá od roku 2030 vyrábět pouze elektromobily.

Po dlouhých zákulisních jednáních s Evropským sdružením výrobců automobilů se komisař pro vnitřní trh Therry Breton, bývalý generální ředitel a lobbista technologické společnosti Atos, o němž se spekuluje jako o příštím předsedovi Evropské komise, předložil formální návrh normy Euro 7 až s ročním zpožděním v listopadu 2022. Znění textu stanovilo mírnější požadavky (tj. emisní limity do 60 mg/km), než jaké doporučovaly návrhy ekologičtějších variant (20 až 30 mg/km).

Optimální varianta by snížila emise oxidů dusíku (označované jako NOx) z osobních a nákladních vozidel a autobusů v průměru o 93 procent do roku 2050. Podle studie výzkumné organizace Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT) už návrh Therryho Bretona snižoval předpokládané úspory na 56 procent. A Konsorcium pro zásadní snížení emisí z dopravy odhaduje, že návrh, který prošel Evropskou radou povede k snížení emisí jen o 15 až 25 procent.

V důsledku úspěšné snahy automobilového průmyslu zdržovat se navržené datum účinnosti navíc odložilo až na rok 2027 pro osobní automobily a na rok 2029 pro nákladní vozidla a autobusy. Odklad má mít za následek více než 1700 předčasných úmrtí.

Při tvorbě zákona se postupně změkčovaly i navržené limity pro emise všech ostatních znečišťujících látek, včetně ultrajemných částic a prachových částic. „Je zcela nepochopitelné, že v Číně a USA musí evropští výrobci prodávat ekologičtější automobily než v Evropě,“ uvedla Krajinska z občanského sdružení Transport & Environment. Americké a čínské zákony stanovují závazné požadavky podobné těm, jaké přinášel návrh Euro 7 představený Komisí, proti němuž se automobilky v Evropě postavily.

Čeští europoslanci ve službách automobilek

Pozměňovací návrhy přijaté 12. října Výborem pro životní prostředí Evropského parlamentu se do značné míry shodují s postojem Rady. Před hlasováním výboru zaslala německá společnost Daimler Truck poslancům Evropského parlamentu e-maily, do nichž měli autoři možnost nahlédnout.

Jejich cílem bylo ovlivnit výslednou podobu návrhu zákona. Český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) doslova zkopíroval do pozměňovacího návrhu požadavek na obnovení limitů Euro 6, který předložil Alessandro Vascotto, vedoucí oddělení pro veřejné záležitosti Evropského sdružení výrobců automobilů.

„Předložený pozměňovací návrh je doslovné znění textu, na kterém se shodli zástupci členských zemí na Radě, včetně České republiky, a je tedy součástí pozice členských států k návrhu Euro 7 pro další jednání. Uvítal bych, pokud by stejnou pozici zaujal také Evropský parlament. S Evropským sdružením výrobců automobilů jsem jej nekonzultoval,“ sdělil Kovařík Deníku Referendum.

Hnutí ANO je v Evropském parlamentu součástí frakce Renew, která vytvořila většinovou středopravou koalici se skupinou Evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je zpravodaj Euro 7 Alexandr Vondra (ODS), a s Evropskou lidovou stranou (jejímiž členy jsou čeští europoslanci za TOP 09 a KDU-ČSL). Koalice jmenovala svým vyjednavačem k normě Němce Jense Giesekeho (CDU), bývalého spolupředsedu zvláštní vyšetřovací komise pro kauzu Dieselgate.

Jens Gieseke v roce 2017 vypracoval návrh závěrečné zprávy výboru, který vyzýval ke zpracování normy Euro 7. Sám se ji ovšem nyní snaží de facto zlikvidovat tím, že vede boj proti návrhu Komise.

Státy se postavily proti vlastním občanům

V rámci příprav na zavedení normy Euro 7 provedlo Evropské sdružení dodavatelů katalyzátorů (AECC) ve spolupráci s Konsorciem pro zásadní snížení emisí z dopravy testy, které prokázaly, že lze dosáhnout limitů výrazně nižších než u normy Euro 6 i při velmi nízkých teplotách. Evropské sdružení dodavatelů katalyzátorů použilo elektricky vyhřívaný katalyzátor, technologii, která je k dispozici již řadu let, ale nikdy nebyla komerčně využita. Dokáže omezit uvolňování oxidu dusičitého během prvních kilometrů, kdy je motor ještě studený a emise vysoce překračují zákonné limity.

Aby Komise přiměla výrobce automobilů k používání uvedeného zařízení, snažila se do schvalovacích testů zahrnout i jízdy kratší než šestnáct kilometrů, což představuje minimální počet ujetých kilometrů pro zahájení měření emisí podle normy Euro 6. Vlády ale rozhodnutím v Evropské radě automobilkám umožní i nadále chrlit NOx bez omezení, což z většiny krátkých jízd ve městech (v evropském průměru se jedná dvacet kilometrů denně) dělá emisní katastrofu.

„Automobilky s námi podepsaly smlouvy, abychom provedli úpravy potřebné pro splnění normy Euro 7, ale následně přistoupily k politické blokádě záměru v Evropské radě a v parlamentu,“ uvedl pod podmínkou zachování anonymity ředitel oddělení pro veřejné vztahy jedné z členských firem Evropského sdružení dodavatelů katalyzátorů.

Z oficiálních zdrojů Evropské komise a z aktualizovaných výpočtů, které autorům poskytlo Konsorcium pro zásadní snížení emisí z dopravy, vyplývá, že s navrhovanou normou Euro 7 by se cena jednoho automobilu průměrně nezvýšila o více než 200 až 250 EUR. Podle průzkumu, který v roce 2021 provedla agentura YouGov, by lidé v Itálii, Francii, Španělsku a Německu, jejichž trhy dohromady představují 68 procent prodeje nových vozů v Evropě, byli ochotni zaplatit za ekologičtější modely více než dvojnásobek.

Evropské sdružení výrobců automobilů zaplatilo studie, které zcela obracejí hledisko nákladů a přínosů. Uvádějí, že zpřísnění limitů by zvýšilo cenu jednoho automobilu až o 2000 EUR (12 000 EUR u těžkých vozidel), přičemž ke snížení znečištění by přispělo jen velmi málo.

Tvrzení průmyslu o dramatickém zvýšení cen, založené výhradně na vstupech výrobců a pochybné metodice, ovšem vyvrátil posudek Konsorcia pro zásadní snížení emisí z dopravy. Také snahy Evropského sdružení výrobců automobilů odmítnout zdravotní přínosy normy Euro 7 rovněž vyvrátily odborné analýzy, uniklé interní dokumenty i daty o emisích.

Zákonodárci se ale přesto nechali zastrašit řečmi o sociálně-ekonomickém rozvratu, kterými se ohání automobilový průmysl. Ten se na ekonomice Unie opravdu podílí značnou měrou: více než 7 procent HDP, 12,9 milionu pracovníků (8,3 procent všech pracovních míst ve výrobě) a 392,2 miliardy eur daňových příjmů pro evropské vlády.

„Politická debata se bohužel nikdy nevedla o kvalitě ovzduší nebo o technické či ekonomické proveditelnosti: automobilovému průmyslu se ji celou podařilo soustředit jen na otázku ceny automobilu,“ uvedl nizozemský europoslanec Bas Eickhout, vyjednavač o normě Euro 7 za skupinu Zelených. „Jejich tvrzení a čísla se dostala do povědomí většiny politiků a ti nyní ochotně prodají zdraví obyvatel, jen aby nemuseli nepatrně zvýšit ceny automobilů,“ říká Eickhout.

Města budou muset zakazovat vjezd automobilům se spalovacími motory

Je příznačné, že země, které ať už oficiálně, nebo v zákulisí podporují automobilový průmysl proti silné normě Euro 7, čelí kritice EU za překračování limitů koncentrace oxidu dusičitého a pevných částic. Komise proti nim vede řízení o porušení předpisů, anebo jim dokonce Evropský soudní dvůr ukládá pokuty.

V dotyčných členských státech sídlí největší automobilové značky (Itálie, Francie, Španělsko Německo) nebo automobilky (Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko). Ve všech přitom podle již zmíněného průzkumu YouGov má většina — v některých dokonce výrazná většina — lidí za to, že výrobci automobilů by měli mít zákonnou povinnost snížit emise v míře, v jaké je to technicky možné.

Za přísnější podobu normy Euro 7 se přimlouvá i Zorana Jovanovic Andersenová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí a zdraví Evropské respirační společnosti. „Přijetí ambiciózní podoby normy Euro 7 je naléhavě potřeba, protože představuje významnou příležitost ke snížení škodlivého vlivu spalovacích motorů, jež jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší v evropských městech.“ Až devadesát procent obyvatel měst v Evropské unii bylo vystaveno hladinám oxidu dusičitého překračujícím doporučení WHO i během lockdownů za covidové pandemie v roce 2020.

Studie zahrnující 432 měst spočítala, že v důsledku nadměrných koncentrací oxidu dusičitého na každou městskou populaci připadá v průměru ročně 58 milionů eur ve zvýšených nákladech na zdravotní péči a další veřejné výdaje.

Síť evropských měst a regionů pro udržitelnou mobilitu Polis v reakci na rozhodnutí Rady uvedla, že přijetí normy Euro 7 v podobě navržené Komisí je nezbytné, mají-li samosprávy splnit plánované normy EU pro kvalitu ovzduší. V opačném případě totiž budou muset zavést přísná nepopulární opatření, jako je zákaz vjezdu znečišťujících automobilů na jejich území a rozšíření nízkoemisních a bezemisních zón omezujících vjezd vozidel se spalovacími motory.

Na článku se autorsky podíleli Lorenzo Di Stasi, James Jackson a na části týkající se českých europoslanců Vojtěch Petrů. Článek vznik v rámci investigace magazínu Voxeurop, kterou podpořily Journalismfund Europe, European Excellence Exchange in Journalism a Free Press Unlimited. Vychází současně v několika evropských médiích v rámci spolupráce v Evropské síti datové žurnalistiky: The Guardian (Velká Británie), Der Spiegel (Německo), Libération (Francie), El Diario (Španělsko), il Fatto Quotidiano (Itálie), PressOne (Rumunsko), EUrologus (Maďarsko), BIQdata (Polsko).

Přeložil OTAKAR BUREŠ. Překlad vychází v rámci spolupráce s Friedrich Ebert Stiftung Praha.